Pád developera „českého Manhattanu“. Do příběhu zasáhl i Petr Kellner

Z „véčka“ v Praze na Pankráci se stala výšková dominanta metropole, v sousedství stojí kancelářská centra. To všechno měla postavit developerská společnost ECM. Ale místo firmy v čele s byznysmenem Milanem Janků slízli smetanu konkurenti. Z ECM se stal jeden z největších realitních krachů minulé krize. Začal na jaře 2011. Ani po deseti letech není uzavřený.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Psal se 7. prosinec 2006. Na pražskou burzu vstoupil developer ECM. Investoři se o akcie doslova poprali. Při úpisu žádali čtyřikrát více cenných papírů, než kolik firma nabídla. Developer s bohatými plány na zástavbu Pankrácké pláně v Praze 4 inkasoval přes dvě miliardy korun. Další miliardy získal prodejem dluhopisů.

Na mosazný zvon Burzy cenných papírů tehdy zvonil Milan Janků. Hlavní akcionář ECM, který se do Prahy vrátil v roce 1991 z emigrace ve Vídni a hned začal podnikat.

„Společnost jsem zakládal, když mi bylo 23 let. Předtím jsem pracoval čtyři roky v bance. Přesně před 15 lety jsem kupoval první nemovitost, malý činžovní dům blízko Stromovky. Záhy jsem zakoupil druhý dům na Praze 6. Zrekonstruoval jsem je na byty a ty jsem prodal. Celou dobu jsem prostředky reinvestoval,“ popisoval Janků před patnácti lety v týdeníku Euro svůj příběh ve svém vůbec prvním rozhovoru, když potřeboval podpořit vstup ECM na pražský parket.

Jenže úplná realitní pohádka od činžáku k mrakodrapům to nebyla. Do příběhu se zapojí nejbohatší Čech Petr Kellner, divoké Rusko 90. let, plynárenský gigant Gazprom a tajné sponzorování ČSSD.

U počátku firmy, která má v tomto příběhu hlavní roli, nebyl Milan Janků sám. Na byznys společnosti nazvané nejdříve Europa Capital Management měl původně zásadní vliv německý finančník Karl Heinz Hauptmann.

V roce 1995 se Hauptmann s ECM pustil do společného byznysu s Petrem Kellnerem v Rusku. V sázce byly akcie plynárenského gigantu Gazprom, a to v době, kdy je cizinci nesměli přímo vlastnit. ECM tehdy s využitím Kellnerových privatizačních fondů Petra Velikého akcie výhodně nakoupila. Když se pravidla pro obchody s cennými papíry Gazpromu uvolnila, vyletěla cena akcií v zahraničí nahoru. Zisk ECM a PPF z této operace známý není. S největší pravděpodobností však s prázdnou neodešly.

Jen rok po ukončení ruského dobrodružství zasáhl Karl Heinz Hauptmann inkognito do české politiky. ČSSD měla v roce 1997 obstavené účty kvůli neplacení daní. Byznysmen straně vypomohl 20 miliony korun. To však vyplynulo na povrch až o čtyři roky později díky reportérům Mladé fronty Dnes. S transakcemi mezi sociálními demokraty a Hauptmannem pomáhal i vlivný právník Miroslav Jansta.

Vztah ČSSD s Hauptmannem, respektive jeho ECM, tím ovšem zdaleka neskončil. Když se sociální demokracie v čele s Milošem Zemanem dostala v roce 1998 k moci, začal stát hledat nové sídlo pro Národní bezpečnostní úřad. V tendru nevyhrál nikdo jiný než firma ze skupiny Hauptmanna a Janků. Přišli si na 616 milionů korun.

„Spekulace, že jsme prodali draze, jsou nepodložené. Když jsme si vydělili cenu počtem metrů čtverečních, mohli jsme konstatovat, že na poměry roku 2001 udělal stát velice dobrý obchod,“ obhajoval se později Janků v rozhovoru pro Euro.

Ve stejné době ECM získala také základ své državy na Pankráci. Od Českého rozhlasu koupila rozestavěné torzo nového sídla tohoto veřejnoprávního média. V lokalitě si developer zajistil ještě další pozemky a začal spřádat multimiliardové plány na vybudování pražského Manhattanu.

„Určitě přitáhneme zájem řady investorů, a pomůžeme tak Praze zajistit dlouhodobou prosperitu,“ plánoval v roce 2001 Janků.

A pak se rychle dostáváme k části příběhu, který už známe. ECM se rozhodla v roce 2006 načerpat další kapitál na rozjezd velkolepých projektů od Pankráce přes Rusko po Peking. Mimochodem, projekt obchodního centra ECM právě v čínské metropoli Pekingu navštívil premiér Jiří Paroubek (také z ČSSD) při své návštěvě Číny v roce 2007.

Ale zpátky domů a na burzu. Tam to chvíli vypadalo jako skutečná pohádka. Jestliže při úpisu se cena jedné akcie ECM dostala na 1 316 korun, v dubnu 2007 už byla na 2 058 korunách. Na konci příběhu nestála akcie ani 30 korun. Avšak nepředbíhejme.

Kromě akcií prodávala firma dluhopisy a půjčovala si od bank. Z pohledu developera se zdálo, že „sky's the limit“.

Jenže limity se objevily jinde. V zámoří už začala zuřit finanční krize. Na setkání s novináři v proslulé restauraci Monarch na pražském Starém Městě ale představitelé ECM ještě na jaře roku 2008 přítomné chlácholili, že jsou to jen běžné výkyvy akciových trhů a na zdravé fundamenty nemovitostního byznysu to mít vliv nebude. V roce 2008 také ECM na Pankráci dokončila svůj jediný projekt, dostavbu bývalého rozhlasového mrakodrapu, který se od dokončení jmenuje City Tower.

V srpnu téhož roku se však objevila zpráva, že ECM si za nového finančního ředitele najala Kamila Zieglera. Trh znervózněl. Ziegler byl totiž známý jako tvrdý krizový manažer. Jeho příchod do ECM naznačoval, že to v soukolí začíná skřípat.

„Co se týče financování nových projektů, čelíme stejným problémům jako celý sektor, podmínky se kvůli finanční krizi na světových trzích samozřejmě o něco zhoršily,“ uvedl v létě 2008 tehdejší mluvčí developera Jiří Kašek.

A začal sešup. Akcie na pražské burze začaly padat, firma rozdávala výpovědi a škrtala velkolepé plány. V březnu 2009 přišla zpráva, že ECM vytváří společný holding se skupinou PPF. V čele společného uskupení stál Janků. Podle tiskových zpráv to vypadalo, že krize je pryč a jede se dál.

„Cíleně vytváříme takovou firmu, která rozsahem aktiv, komplexností přístupu, manažerským zázemím, finanční disciplínou a transparentností má reálné ambice stát se vedoucím hráčem v realitním a nemovitostním podnikání v zemích střední a východní Evropy, v Rusku a Číně,“ líčil světlé zítřky tehdejší akcionář PPF Jiří Šmejc. Když navíc na podzim 2009 získala ECM od státní České exportní banky úvěr 221 milionů korun na nákupy v Číně, vypadalo to, že je po problémech.

Jenže partnerství Kellnera a Janků vydrželo sotva rok. V roce 2010 obě strany oznámily, že se dohodly na rozvodu. Cenné nemovitosti a projekty skončily v PPF, zbytek u Janků. Na tomto základě vznikla mimochodem realitní část Kellnerovy skupiny nazvaná PPF Real Estate Holding, která funguje dodnes. V jejím čele je zkušený realitní manažer Jiří Tošek. Nepřekvapí, že ho PPF získala i s nemovitostmi od ECM.

A pak už to šlo ráz naráz. Dluhy a ztráty ECM nabobtnaly do takové šíře, že v roce 2011 následoval bankrot. Ten byl pikantní v tom, že na začátku krach řídil insolvenční správce Ivo Hala, který je s kontroverzním podnikatelem Petrem Sisákem obviněný z insolvenčních machinací v jiných kauzách. V roce 2015 Hala o správcovství ECM přišel.

Už v roce 2017 bylo jasné, že konkurz se zkrachovalým developerem je skoro u konce. Věřitelé přihlásili pohledávky zhruba za devět miliard korun. Zpeněžováním majetku se získalo něco málo přes jednu miliardu. Projekty ECM na Pankráci uskutečnili jiní developeři.

Přesto insolvence s ECM dosud neskončila. „Podání konečné zprávy brání neukončený soudní spor s Milanem Janků o zaplacení zhruba 118 milionů korun,“ napsal letos v červnu insolvenční správce ECM Jaroslav Svoboda ve zprávě o stavu konkurzu.

A v čem podniká Milan Janků? Po krachu ECM se opakovaně pokouší dostat zpět na realitní výsluní. Nejdříve plánoval stavět pečovatelské domy pro lidi s Alzheimerovou chorobou. Následoval rozjezd nové skupiny Geone s velkými projekty v pražských Holešovicích nebo na Šeberově.

Jenže historie byznysmena doběhla. Kvůli nevyřešeným sporům s insolvenčním správcem ECM a dalšími věřiteli se v červnu 2021 dostal do konkurzu jako fyzická osoba. Tvrdí, že neoprávněně. Stejně tak ujišťuje, že na jeho současný realitní byznys to nebude mít žádný vliv.