Článek
Vy chcete vyvolat hlasování o nedůvěře vlády kvůli jejímu selhání v boji s epidemií. Kdyby se vám náhodou povedlo shodit Babišovu vládu, co by pak bylo?
Upřímně řečeno, my pro to dnes nemáme spojence. Já to (hlasování o nedůvěře) ale považuji za správné, protože si myslím, že tato vláda selhala, situace se jí naprosto vymkla z rukou a už to nezvládá. To je naše povinnost to udělat.
Kdyby třeba komunisté přestali kabinet tolerovat a vláda padla, co byste si přál za další vývoj? Aby prezident Zeman pověřil sestavením nové vlády vás, nebo aby tu byla nějaká úřednická vláda?
Musím zdůraznit, že jde o hypotetickou debatu. Víte, že já pro úřednické a nepolitické vlády moc nejsem. Ale teď bych si dovedl představit například do jarních předčasných voleb něco takového jako vládu národní jednoty. Dočasný kabinet, který by podpořily na omezenou dobu všechny parlamentní politické strany. Ale bavíme se o něčem, co není reálné. Já nepředpokládám, když se dívám na komunisty a socialisty, co drží Babišovu vládu, že by k něčemu takovému dospěli.
Pojďme tedy k vašim plánům. ODS oznámila, že do sněmovních voleb půjdete společně v koalici s lidovci a TOP 09. Kdy oznámíte program a složení kandidátek?
Podpis memoranda je důležitý, protože tomu předcházela rozsáhlá několikaměsíční debata. Je to dobrá zpráva pro lidi, určitá naděje, že může přijít změna, že je možné vystřídat populisty u vlády. Důležité je také to, že koalicí překonáváme určité nevýhody volebního systému, který při rozdělení mandátů znevýhodňuje malé strany. Do konce roku chceme být domluveni na všech lídrech v jednotlivých krajích a v prvních měsících příštího roku bychom měli podepsat koaliční smlouvu.
Z těch jednání mám velmi dobrý pocit. Atmosféra je příjemná, je vidět vůle. S každým setkáním bych řekl, že ta vůle spíš sílí, než slábne. Vůle do toho jít společně, vůle vyhrát volby, vůle změnit situaci u nás.
Marian Jurečka po zvolení předsedou lidovců říkal, že by KDU-ČSL jako tradiční značka měla jít do voleb raději sama než jako součást nějaké koalice. Jak jste ho přesvědčili?
To naše domlouvání mělo různé fáze. Od prvních obecnějších debat až po konkrétnější parametry spolupráce. Marian Jurečka, stejně jako Markéta Pekarová Adamová, vidí, co se v téhle zemi děje. Vidí, jaké je riziko, když hlasy lidí ze střední třídy, středopravých voličů, nemají váhu, jakou by mohly mít. Uvědomuje si, že je tady prostě obrovská šance vytvořit společný projekt. Jsme si názorově vlastně nejbližší, i když nepopírám, že jsou mezi námi určité rozdíly, jinak by to nebyly samostatné strany. Je to důležité pro lidi, kteří třeba váhají nebo mají pocit, že jejich hlas by neměl takovou váhu. Teď mají jistotu, že váhu mít bude. My chceme volby vyhrát.
Obáváte se, že to ještě může zkrachovat na nějakém detailu? Že vám třeba lidovci udělají totéž, co hnutí STAN v roce 2017, kdy si domluvenou koalici na poslední chvíli rozmysleli?
Nebojím se. Riziko vždycky existuje. Viděli jsme spoustu pokusů, které neuspěly, a proto já jsem vždy říkal, že nebudu vydávat žádná prohlášení dopředu. Víte, to není tak, že si sednete a řeknete si: To by bylo dobré, kdybychom udělali nějakou koalici, tak pojďme to vyhlásit a půjdeme všichni dohromady. Tak to není. Za tím musí být systematická práce, strategie, ale i ta vize, a tu vizi musejí sdílet všichni lídři těch stran, a pak to může fungovat.
A jak to berou lidé u vás v ODS? Přece jen se ozývají hlasy jednotlivců, kteří nostalgicky vzpomínají na minulost a neumí si vůbec připustit, že sebevědomá ODS potřebuje jít s někým v koalici.
Naprostá většina členů to chápe a samozřejmě vždycky se ozývají kritické hlasy ke všemu. A to je dobře, my ty kritické hlasy posloucháme. Určitě existuje spousta rizik, která třeba někdo vidí silněji, někdo míň. Ale pro mě ta reakce, která přichází zevnitř ODS, je v naprosté většině pozitivní. A hodně mě těší, že většina vidí, že tohle je dobrá cesta. Debaty v ODS, to je něco naprosto přirozeného. Ale my si musíme také věřit, že budeme mnohem silnější, než bychom byli sami.
Vy jste hodně stáli rovněž o hnutí STAN, jemuž jste také koalici nabízeli. Starostové vás ale odmítli a dali přednost Pirátům. Jak moc to kazí vaše plány?
Stáli jsme o spolupráci, to je pravda, ale musíme brát realitu, jaká je. My - a když říkám my, myslím sebe, Markétu a Mariana - jsme v září nabídli panu předsedovi Rakušanovi spolupráci. On řekl - to je potřeba respektovat, to je naprosto legitimní, to neříkám vůbec jako nějakou stížnost - že jsou rozhodnuti pro projekt s Piráty. Tím to pro nás končí a my jsme šli cestou, kterou veřejnost vidí.
Představíte kromě programu a krajských lídrů také stínovou vládu? Vy tedy budete kandidátem na premiéra, ale aby voliči znali i obsazení klíčových postů v budoucí vládě?
My lidem hlavně chceme představit, co budeme dělat, to mně připadá jako poctivé a důležité. Chceme se soustředit na to, abychom lidem předložili naše konkrétní plány, ne program plný nějakých abstraktních nebo ideových proklamací. Chceme předložit v podstatě vládní program. To, co budeme realizovat v konkrétních krocích, až půjdeme do vlády. A to si myslím, že je pro voliče ta záruka. Jak se to pak poskládá personálně, to je samozřejmě druhá věc. Já nevylučuji, že budeme představovat jednotlivé mluvčí pro resorty, ale nemyslím si, že je to teď tím nejpodstatnějším.
Ona personifikace témat je také důležitá, protože lidé si pak řeknou: Tomu věřím, ten nebo ta tomu rozumí, ti by to dělali dobře…
Ano, určitě. A vůbec to nevylučuji, ale všechno má svůj čas. V tuto chvíli je samozřejmě jasné, že předsedové stran se nezříkají odpovědnosti a jsou kandidáty do vlády. A vlastně naše kandidátky budou plné silných osobností. Budeme mít možnost vybírat lidi. Na rozdíl od personální nouze Andreje Babiše, který není schopen ani obsadit všechny resorty, když jeden ministr mu řídí dvě ministerstva.
S ODS vždycky byla spojená velmi silná ekonomická kompetence. Dneska jsou vašimi experty Zbyněk Stanjura a Jan Skopeček. Při vší úctě k nim, není to málo, nesnažíte se vy jako předseda ještě přetáhnout další lidi?
Ale za nimi jsou třeba odborníci, s kterými to konzultují. To není jako úplně, že bychom byli osamělí a tady ve Sněmovně někde to všechno vznikalo. Oba jsou přece nejenom kompetentní, ale i přesvědčiví. Tohle funguje dobře. Podívejte se na reálnost toho programu, co my nabízíme. My jsme přišli už na jaře v době první vlny s ekonomickými řešeními, která se nakonec z velké části uskutečnila, i když se tomu vláda zpočátku bránila. My vlastně tu ekonomickou kompetenci prokazujeme v těch kritických chvílích. Protože vláda sama není schopna s ničím přijít.
Pro vládu nebylo těžké mít ekonomický program, když se ročně navyšoval rozpočet o sto miliard a jen přemýšlela, kam je rozdá. Ale mít dobrá ekonomická řešení ve chvíli, kdy je zle, to už ukazuje tu kompetenci. A to my jednoznačně prokazujeme.
Je vlastně o co stát, chtít být premiérem v tom příštím období, kdy tu vládu nečeká nic moc hezkého? Zřejmě tu ještě bude spousta nejistot, epidemie, ekonomické potíže, zadlužený stát a krom toho možná změna fungování společnosti?
Já jako politolog a pravicově smýšlející člověk vím, že středopravé strany většinou přicházejí k vládě ve chvíli, kdy levice všechno rozdá a musejí to spravovat. Ale i kdyby nepřišla pandemie, nepřebírali bychom zemi v dobrém stavu. Už na začátku roku vláda ztratila kontrolu nad rozpočtem. Naplánovala si deficit rozpočtu 40 miliard na celý rok a už v únoru měla 27 miliard pryč. Takže ono by to vedlo ke špatným koncům i tak, pandemie situaci samozřejmě dramaticky zhoršila, ale vláda se vážně nemůže vymlouvat jenom na pandemii. Dneska už vláda nic neřídí, všechno se jí vymklo z ruky, řídí akorát rozdávání, a to opravdu nemůže dobře dopadnout. Takže já počítám s tím, že budeme muset ty věci dávat do pořádku. Naše výhoda je, že víme jak.
Víte jak? Přece jen, je to bezprecedentní krize, celý svět se zastavil. Jak říkal prezident Miloš Zeman při svém projevu ve Sněmovně – přestávají platit všechny dosavadní poučky, najednou i pravicoví politici a ekonomové navrhují posypat ekonomiku penězi a nehledět moc na dluhy.
Ve chvíli, kdy vláda z nutných důvodů vypíná trh, tak je to situace úplně jiná, než je běžná ekonomická recese. Dnes musíte těm lidem pomoci. I pro pravicově smýšlejícího ekonoma nebo politika přece musí v hlavě proběhnout jednoduchá úvaha - když teď zachráním služby, podnikání, pracovní místa, tak je to mnohem levnější, i když to stojí velké peníze, než když ti lidé zkrachují, budou nezaměstnaní, nebude podnikání a vlastně budeme vše muset následně řešit. Proto teď má smysl lidem pomoci i za cenu určitého zadlužení státu.
Plánovaný deficit rozpočtu na příští rok je 320 miliard. Ekonomové z Národní rozpočtové rady říkají, že by to mohlo být 200 miliard.
Já si také myslím, že by to mohlo být 200 miliard. Protože na letošek si vláda řekla o deficit 500 miliard. Teď je deficit ve výši 270 miliard, takže ono to na konci roku nebude půl bilionu. Schodek na příští rok mohl být stanoven realističtěji. Čekal bych, že tam bude víc peněz na investice, že tam budou nějaké úspory státu a že se tam promítne snížení daní.
Soulad nad 15 procenty
Když mluvíte o snížení daní - proč si myslíte, že vám Andrej Babiš chce splnit jednu z hlavních vlajkových lodí programu ODS, 15procentní daň?
Nehledejme v tom logiku. Andrej Babiš žádnou logiku v politice neuplatňuje. My jsme to v roce 2017 slibovali lidem, dokonce jsme ukazovali to pravítko, kde si každý mohl představit, o kolik to pro něj bude výhodnější. V létě 2018 jsme to už předložili jako zákon, čili jsme začali plnit ten slib. Babiš to odmítl, řekl, že to je úplně nerealistické. V prosinci 2019 jsme nabídli Andreji Babišovi, že to spolu podepíšeme a prosadíme to. On řekl, že je to megapodvod. A teď najednou přicházejí s tím, že to vlastně chtějí udělat. Nevím proč a ani to nezkoumám, ale jestli prostě nejsilnější vládní strana a náš hlavní konkurent chce splnit náš volební program a dlouhodobý cíl… no, tak proč ne.
Ani ODS ho nesplnila, kdysi, když to vláda Mirka Topolánka v roce 2008 přímo zaváděla. Ani tehdy si netroufla na to zavést 15 procent z hrubé mzdy, aby peníze ve státním rozpočtu nechyběly. Není to v téhle chvíli riskantní, když před tím varují někteří ekonomové?
Když ekonomové říkají: není vhodná doba, tak já odpovídám - ano, lepší by to bylo snížit před pár lety, v časech konjunktury, to je pravda, ale tehdy se to nestalo a teď ta šance je. Vláda tady prostě hospodaří s obrovskými deficity, které neslouží lidem. Snížení daní je věc, kterou fakt pocítí každý. Když bude brát policista o 1900 korun měsíčně čistého víc, učitelka základní školy nebo zdravotní sestřička o 1600 korun víc, nebo třeba prodavačka o tisícovku… Přece ti lidé ze střední třídy, kteří vlastně ty peníze do toho systému nějakým způsobem odvádějí, to poznají ve svých peněženkách a pomůže jim to přežít tu těžkou dobu.
Ekonomové varují, že lidé kvůli nejistotě z budoucnosti tyto peníze navíc spíše ušetří, než aby utráceli. Takže ekonomice to zas tak nepomůže.
Tato debata je podle mě hodně hypotetická, protože se těžko předjímá chování lidí. Já nevím, jestli prostě někdo, kdo má 35 tisíc hrubého měsíčně, jestli bude ty peníze raději dávat do kvalitnějšího života své rodiny a svých dětí, anebo spíše do úspor. To jsou fakt otázky, které nejsou dobře zodpověditelné. Jestli budou lidé šetřit, jestli budou utrácet, jestli to projí, jestli to dají do budoucnosti svých dětí - proboha, nechme to na lidech! Ať si to rozhodují sami a ne nějací zdánlivě moudří socialisté, kteří řeknou: tak my vám ty peníze sebereme a pak vám je takhle rozdělíme a budeme vám říkat, co je pro vás dobré a co je špatné.
