Ozbrojení polští vojáci přešli českou hranici a „okupovali“ kapličku

Polská média zaznamenala incident z česko-polské hranice na Osoblažsku v Moravskoslezském kraji. Ozbrojení polští vojáci, kteří už měsíce střeží státní hranice, přešli několik desítek metrů na české území a v obci Pelhřimovy bránili lidem přiblížit se blíž než na deset metrů ke kapličce a zakázali i její fotografování. Zrekonstruovaná kaple přitom leží v katastru obce Slezské Rudoltice.

Na věc o víkendu upozornil Deník. Fotografie deníku ukazují vojáky se zbraněmi na české straně u ohniště hned vedle kapličky. O důvodech jednání vojáků se neví.

Kvůli situaci v Pelhřimovech se už obrátily na Varšavu česká ministerstva zahraničí i vnitra. „Došlo k nedorozumění na polské straně, kaple je již přístupná,“ cituje Deník Hanu Malou z tiskového odboru Ministerstva vnitra. Kaple už je veřejnosti na požádání přístupná, dál ale zůstává součástí polského vojenského kontrolního bodu.

„Umístění stanoviště bylo výsledkem nedorozumění, a ne záměrnou činností a bylo neprodleně napraveno,“ napsalo polské ministerstvo obrany na dotaz Seznam Zpráv. Vojáci prý nebránili fotografování kapličky, ale samotného kontrolního bodu.

O tématu napsal v úterý liberální polský deník Gazeta Wyborcza a další polská média a na sociálních sítích se už stala „polská invaze“ terčem vtipů.

Za dobu koronavirové krize nejde o první incident na hranicích Česka a Polska. Polský voják v dubnu zastavil varovnou střelbou německého občana, který se snažil z české strany překročit hranici u polské obce Pilszcz. O několik dní dříve tam polští pohraničníci zadrželi tři Češky, které během projížďky na koni nevědomě překročily hranici. Dostaly napomenutí.

Dosud uzavřené polské hranice se pro země schengenského prostoru otevřou v noci z 12. na 13. června. Ve středu odpoledne to oznámil premiér Mateusz Morawiecki.

Slovenský expremiér Peter Pellegrini odchází ze strany Směr, oznámil to po týdnech spekulací a otevřeném sporu s předsedou strany Robertem Ficem.

„Je to určitě jedno z mých nejtěžších politických rozhodnutí,“ prohlásil ve středu dopoledne na tiskové konferenci ve své rodné Banské Bystrici Peter Pellegrini.

Současný místopředseda opozičního Směru končí ve funkci místopředsedy a ze strany po 20 letech odejde. Hodlá založit nový politický projekt. Detaily oznámí v příštích dnech, na konferenci ale v té souvislosti mluvil o sociálnědemokratických tématech a environmentální politice.

„Zanechávám značku a politickou stranu Směr jejímu otci zakladateli. Svoji další politickou budoucnost už nevidím jako představitel strany Směr-SD,“ oznámil Pellegrini. Jeho odchodu předcházely spory s expremiérem a dlouholetým a dosud jediným předsedou strany Robertem Ficem. Pellegrini nejdřív oznámil, že hodlá kandidovat na šéfa strany, později Fica vyzval k odchodu.

Fico naopak Pellegrinimu vzkázal, že se nikam nechystá a že strana potřebuje nové bojovníky, ne teoretiky a sluníčkáře. „Já už nemám kam jít, tohle je moje dítě,“ řekl expremiér. Ten měl ve stranickém předsednictvu většinu klíčovou pro zabránění svolání předčasného sněmu a debaty ve straně, po které Pellegrini a několik dalších místopředsedů volali.

Krátce před Pellegriniho středeční tiskovou konferencí přinesla média zprávu o tom, že Fico nabízí Pellegrinimu funkci předsedy. Serveru Plus jeden deň to potvrdil místopředseda opoziční strany Robert Kaliňák. Fico by si po 22 letech v čele strany měl udržet vliv na Směr ve funkci předsedy Nadace Alexandera Dubčeka.

Pellegrini prý nedostal žádnou nabídku přímo. „Neumím si představit společnou budoucnost v tandemu s Robertem Ficem. Jsou to dva světy, které se nemůžou spojit. Jsou to dva světy - svět minulosti a svět budoucnosti,“ řekl k tomu.

K 20 letům, které ve Směru strávil, se prý bude vždy hlásit. „Jde o značku, která patří k nejúspěšnějším politickým stranám v historii Slovenské republiky. Máme být na co hrdí. Ale jestli chceme být upřímní, musíme říct, že jsme udělali i chyby,“ prohlásil Pellegrini. Vyjmenoval mimo jiné zahleděnost do sebe a podlehnutí pokušení moci.

Značka Směru podle expremiéra ztratila lesk. „Ve vzduchu zůstalo politické ticho,“ shrnul vnitrostranickou atmosféru v týdnech po volbách, které si měla podle Pellegriniho vyložit jako varovný prst. „Ticha už se dál účastnit nebudu,“ dodal politik.

O tom, že Pellegrini ze Směru odejde a založí novou stranu, se spekulovalo řadu týdnů. S novou politickou silou počítal dokonce i nedávný průzkum agentury Focus pro televizi Markíza.

Ještě neexistující Pellegriniho strana se v něm s 21,4 procenta dotáhla na vládnoucí hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) premiéra Igora Matoviče (21,8 procenta). Pellegrini k tomu řekl, že je „pozitivně překvapený“. Voliče by podle sociologů přetáhl zejména Směru.

Slovenska se týká i další zpráva. Národní kriminální agentura v úterý zasahovala na vícero místech spojených s vládní agenturou. Ta zajišťuje mimo jiné fungování vládní komunikační sítě Govnet. Podle Denníku N, který se odkazuje na zdroje v bezpečnostních složkách, našla policie na vládních serverech neznámé zařízení a prošetřuje podezření z odposlouchávání vládní komunikace.

Příště jinak a lépe. Tak by se dal shrnout dopis šestice premiérů a prezidentů členských států EU předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Z psaní, jehož hlavními signatáři jsou Angela Merkelová a Emmanuel Macron, čiší nespokojenost s tím, jak se evropská sedmadvacítka popasovala s prvním náporem nového typu koronaviru.

Merkelová a spol. v pětistránkovém textu, o němž jako první informovala agentura dpa, od EU žádají „lepší ochranu před pandemiemi a užší spolupráci“. Televize ARD sice sama označuje koronavirovou reakci EU za chaotickou, ovšem současně se podivuje přístupu Německa, protože právě berlínská vláda čelila kritice za své kroky „na vlastní pěst“ v boji s koronavirem, které se zbytkem evropských zemí nekoordinovala.

Apel na von der Leyenovou a její tým se týká možné druhé vlny šíření viru, která prý bude vyžadovat „celoevropské nasazení“. Německo, Francie, Belgie, Polsko, Španělsko a Dánsko navrhují lepší práci se srovnatelnými daty z jednotlivých členských států EU. Dále pak žádají cílený výzkum a vývoj očkovacích látek nebo společný nákup a předzásobení se ochrannými prostředky. Prioritou má být také výroba důležitých druhů zboží na území Evropy.

Ve vládnoucí tyrkysovo-zelené rakouské koalici to po měsících relativní shody začíná poprvé skřípat, píšou shodně deníky Der Standard a Kurier. Zelení, kteří jsou menším koaličním partnerem lidovců (ÖVP) ve vládě Sebastiana Kurze, se snaží vymanit z „tyrkysového objetí“ a tematicky se vymezit.

Obě strany si podle průzkumů udržují vysokou podporu, uvnitř strany Zelených to ale podle médií „bublá“. Na ministerstvech k nelibosti ÖVP začali provádět po svém i personální změny a dochází k vzájemným šťouchancům obou stran.

Standard zároveň píše o hořkých pilulkách, které museli Zelení v rámci koaliční spolupráce a disciplíny v parlamentu spolknout: hlasovali proti vyvěšování duhových vlajek na ministerstvech, proti balíčku na ochranu žen, nesouhlasili s přijetím dětských uprchlíků a koncem deportací, tedy o tématech, které by za normálních okolností podpořili. Zeleným teď vadí i postoj a solitérní postup Kurze ve věci pokoronavirového evropského rozpočtu.

Zkouška čeká Zelené příští týden, kdy se bude rozhodovat o sociálních opatřeních pro zvládnutí koronavirové krize a o „ekologizaci“ ekonomiky.