Článek
Malárie si každoročně připisuje téměř půl milionu obětí. Jen za rok 2019 podle Světové zdravotnické organizace (WHO) usmrtila zhruba 409 000 lidí a téměř 229 milionů se jí nakazilo. Velkým problémem je zejména v subsaharské Africe, a to převážně v případě malých dětí, vyskytuje se však v téměř všech tropických oblastech od Etiopie a Sierra Leone po Kambodžu a Myanmar, informuje web Lékařů bez hranic.
Tuto skutečnost by však v budoucnu mohla změnit vakcína týmu z Jennerova institutu při Oxfordské univerzitě v Anglii, jehož odborníci spolupracovali s firmou AstraZeneca také na vzniku vakcíny proti koronaviru. Rok dlouhá studie, kterou tým provedl v africké zemi Burkina Faso s pomocí 450 dětí, totiž ukázala až 77% účinnost poskytované ochrany před nákazou malárií.
Malárie
Jde o horečnaté onemocnění přenášené z člověka na člověka kousnutím infikované samičky komára rodu Anopheles. Tito komáři obvykle útočí od soumraku do úsvitu.
Poté, co se infekce dostane do lidského těla, cestuje do jater, kde se množí a proniká do červených krvinek. Uvnitř červených krvinek se parazité množí, dokud krvinky neprasknou, čímž se do krevního toku uvolní ještě více parazitů.
Děti zapojené do testování byly rozděleny do celkem tří skupin a jejich věk se pohyboval od 5 do 17 měsíců. Pouze dvě skupiny zúčastněných obdržely vakcínu, každá však dostala jiné množství látky zesilující imunitní reakci, tj. adjuvans. Třetí skupina fungovala jako skupina kontrolní a její členové dostali pouze vakcínu proti vzteklině.
Vakcína se podává ve čtyřech dávkách, což matky, které samy do styku s malárií přišly, u svých ratolestí ochotně podstupovaly a docházely na další kola vakcinace. Výsledkem pak byla již zmiňovaná 77% účinnost u skupiny s větším množstvím zesilující látky a 74% účinnost u skupiny s nižším množstvím.
Oxfordská vakcína se tak jako první „dotkla“ cíle 75 %, který udává WHO, a následovat budou její další testy zahrnující 4800 dětí v několika zemích. Za století výzkumu dosud není žádná z vakcín proti malárii plně licencována. Jedinou firmou, která se tomuto úspěchu přiblížila, je společnost GlaxoSmithKlin. Účinnost její látky se však pohybovala pouze okolo 30 %, informuje agentura Reuters.
„Přeprat“ malárii pomocí vakcíny je obtížné částečně proto, že jde o parazita, a to mnohokrát většího, než je virus. Když člověk porazí infekci, jeho imunitní systém si ukládá protilátky, které mohou rozpoznat a napadnout ten samý patogen, pokud udeří znovu. U parazitů malárie to ale vždy nefunguje; mohou totiž měnit bílkoviny vyskytující se na jejich povrchu, a tím se i maskovat.
„Doufáme, že v příštích pěti letech dokážeme těch 400 000 snížit na desítky tisíc, což by bylo naprosto fantastické,“ cituje britský list The Guardian ve spojení s počtem obětí Adriana Hilla, ředitele Jennerova institutu. Podle toho je aktuální číslo výsledkem účinnosti impregnovaných moskytiér nebo léků proti malárii; dřívější bilance totiž udávala až milion mrtvých ročně.
Malárie má v Africe podle Hilla na svědomí více životů než covid-19, apeluje tak na zvážení nouzového použití látky alespoň na africkém území. Jennerův institut proto pravděpodobně zažádá u regulačních orgánů v Evropě nebo Velké Británii o vědecké stanovisko k vakcíně a následně požádá WHO o schválení k užití.
Nejlepším scénářem je podle Hilla schválení vakcíny do konce roku 2022. Oxfordská univerzita již dříve uzavřela partnerství s indickou firmou Serum Institute of India, s jejíž pomocí bude možné vyprodukovat 200 milionů dávek látky ročně. Vakcína by navíc měla být velmi levná.
„Pandemie covidu-19 ukázala, do jaké míry je svět stále ohrožen infekčními chorobami,“ cituje britský list The Times Azru Ghaniovou, profesorku epidemiologie infekčních nemocí na Imperial College v Londýně. „Vysoce účinná vakcína proti malárii by mohla mít významný vliv na snížení tohoto rizika.“
Dosavadní léčba malárie
Nejefektivnější léčbou malárie je artemisinová kombinovaná terapie (ACT). Léky ACT jsou jen mírně toxické, mají málo vedlejších účinků a proti parazitovi účinkují velice rychle. Na mnoha místech, kde působí třeba Lékaři bez hranic, jsou ale léky ACT jen obtížně dostupné.
Třídenní terapie antimalariky pro jedno dítě může stát pouhých 7 Kč. Moskytiéry postříkané dlouhodobě účinkujícími insekticidy jsou důležitým způsobem kontroly malárie. V oblastech, kde je nemoc endemická, distribuují Lékaři bez hranic moskytiéry těhotným ženám a dětem do pěti let, které jsou nejnáchylnější k těžké malárii.
Zásadním faktorem jsou ovšem finance, jak podotýká také Gareth Jenkins z organizace Malaria No More UK: „Malárie může skončit naší generací, ale pouze pokud vlády investují do výzkumu potřebného k dodání nových léků a produktů, které mohou urychlit konec této hrozné nemoci.“
