Článek
Soudní znalec Jiří Závora přišel na to, že úřady bez problému ověřují padělané dokumenty. Průběh je následující. Podvodník přijde na CzechPoint, matriku nebo k notáři s listinou, na které je padělaný podpis. Nechá ji vidimovat neboli úředně ověřit její kopii. Originál následně naoko ztratí a s ověřenou kopií vyrukuje u soudu. Soudem povolaný znalec pak může jen těžko zjistit, jestli je podpis na kopii pravý nebo ne. To by šlo z originálu, ten už ale neexistuje.
Úředníci a notáři neověřují pravost dokumentu, nesmí ale podle zákona vidimovat zjevně falešný dokument. Třeba takový, na kterém je podpis s viditelným rastrem pouze vytištěný. Závora experiment popsal v únorové Výzvě na Seznamu.
Únorová Výzva s Jiřím Závorou: Jak snadné je v Česku ověřit padělaný dokument.Video: Jiří Kubík, Seznam Zprávy
Přesně s takovou listinou přišli experimentátoři v rámci pokusu na úřady a k notářům. Překvapivé výsledky Závora zveřejnil v březnu v odborném časopise Státní zastupitelství. Z 66 navštívených míst jich padělek rozpoznatelný pouhým okem vidimovalo 51 úřadů a notářství, tedy 77 procent.
„Přitom by k rozpoznání tištěné kopie podpisu stačilo, kdyby úředníci měli lupu a základní proškolení,“ říká Závora. Při experimentu použila lupu jen jedna úřednice, ta ale zase nepoznala tiskový rastr a vidimaci provedla. Vybavování úředníků lupami a další školení Ministerstvo vnitra nechystá ani tři čtvrtě roku poté, co se o problému dozvědělo. Pod resort přitom spadají CzechPointy na krajských a obecních úřadech i Česká pošta.
Co je vidimace?
Vidimace je úřední ověření skutečnosti, že se kopie listiny shoduje s předloženou listinou. Vidimovaná listina potvrzuje, že existuje nebo existoval originál, se kterým se tato ověřená (vidimovaná) kopie shoduje. (Zdroj: Experimentální sonda do kvality provádění vidimace v ČR)
Upozornění ano, lupy ne
„Ministerstvo vnitra neodpovídá za technické vybavení orgánů provádějících ověřování. Ministerstvo vnitra proškoluje primárně úředníky krajských úřadů – u těch experiment neprobíhal a není tedy možno konstatovat, zda by i u nich docházelo k nějakým pochybením,“ říká mluvčí ministerstva Hana Malá.
Vnitro pouze dotčená místa varovalo. Jak si s tím úřady a Česká pošta poradí, ale nechává ministerstvo na nich.
„Z výsledků experimentu usuzujeme, že v činnosti ověřujících osob ve vztahu k rozpoznávání, zda je listina předložená k vidimaci prvopisem, mohou být nedostatky. Na uvedené jsme upozornili krajské úřady s požadavkem zvýšit metodickou a kontrolní činnost. Stejné upozornění jsme zaslali i držiteli poštovní licence (České poště) a Hospodářské komoře,“ dodává Malá. Stejně jako úřady mohou také pobočky Hospodářské komory vidimovat dokumenty.
Seznam se ptal krajských úřadů, jak vidimace kontrolují. Třeba pracovníci moravskoslezského krajského úřadu, kteří dokumenty ověřují, jsou všichni vybavení lupami. To samé úřad doporučuje všem ověřujícím obcím. Naopak krajští úředníci v Hradci Králové jimi nedisponují.
Úřady ale přiznávají, že je především na obcích, jestli lupy svým úředníkům pořídí.
„Mohu potvrdit, že při seminářích, konzultacích a při kontrolách, které u obecních úřadů provádíme, hovoříme o vhodnosti pořízení lup. Rozdávat lupy se nechystáme, je to vždy na rozhodnutí každé obce,“ říká mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.
Rizika spojená s ověřováním falešných dokumentů si uvědomuje také Česká pošta. Vidimaci proto mohou provádět pouze proškolení zaměstnanci – operátoři. Lupy ale dosud nemají, od ledna 2020 se to však bude měnit.
„Nad rámec školení jsou operátoři opakovaně upozorňováni na problematiku padělaných dokumentů. V průběhu následujícího roku také budou všechna pracoviště vybavena speciálními lupami,“ podotýká mluvčí České pošty Ivo Vysoudil.
Notáři se školí
Ministerstvo spravedlnosti (MSp), které dohlíží na notáře, bere situaci vážněji než vnitro. Úřady a notáři přitom podle Závorova experimentu chybují zhruba stejně. Jediný rozdíl je mezi mimopražskými úředníky a těmi z hlavního města. Bez ohledu na typ úřadu vidimovalo v Praze padělek 62 procent úřadů, mimo hlavní město dokonce 91 procent.
„V návaznosti na březnové setkání uspořádala Notářská komora v červnu 2019 školení pro notáře a jejich aparát, které se věnovalo rozpoznávání padělků listin a dokladů totožnosti. Tohoto školení se účastnila také zástupkyně dohledového útvaru MSp ČR. Informace, které zde zazněly, považujeme za smysluplné a praktické k řešení dotčeného problému,“ přibližuje způsob řešení ověřování padělaných dokumentů mluvčí Ministerstva spravedlnosti Martin Bačkovský.
Další školení uspořádala také Notářská komora (NKČR). Ta na své členy zároveň apelovala, aby měli k ověřování dostatečné vybavení. Třeba zmíněné lupy.
„NKČR standardně školí notáře i jejich pracovníky a na rizikové faktory v práci notáře je upozorňuje. Nově proběhla i školení za účasti písmoznalců a také školení se zaměřením na padělky dokladů totožnosti. Jako materiál, kde lze najít určité informace, byli notáři odkázáni i na zmíněnou reportáž,“ mluví o informacích z webu Seznam Zpráv Miroslav Zapletal z Notářské komory.
Experiment byl o to závažnější, že úředníci vidimovali uznání dluhu ve výši osmi milionů. Už to je podle soudního znalce Závory mělo navést, aby dokument pořádně prozkoumali. I tak ho tři ze čtyř úředníků potvrdili.
Advokáti, se kterými Seznam mluvil, potvrdili, že se s vidimovanými dokumenty u soudu nesetkávají výjimečně. Jde například o dědická řízení nebo falešné smlouvy. Objevil se také případ, kdy se cizinci na základě ověřených kopií dokumentů hromadně přihlašovali k trvalému bydlišti na náhodných adresách. Majitelé domů a bytů se to dozvěděli náhodou až po několika letech.
