Článek
Radnice v Otrokovicích na Zlínsku vyhlásila veřejnou sbírku na sochu Jana Antonína Bati, nevlastního bratra zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. J. A. Baťa se o rozvoj města v sousedství Zlína zasloužil. Vedení města Otrokovice chce vytvořit důstojné pietní místo, kde by se připomínala památka Jana Antonína Bati, sdělila mluvčí radnice Romana Pastuszková.
Město nechalo vytvořit sochu, kterou chce umístit do parku před Společenský dům. Hotová by měla být do konce příštího roku. Přispět na ni může i veřejnost. „Jan Antonín Baťa realizoval většinu Tomášových nedokončených vizí a tyto vize i sám aktivně rozvíjel a často i velkoryse překračoval. Odkazem Jana Antonína jsou do značné míry i Otrokovice, na jejichž příkladu můžeme v malém vidět, jaká byla jeho úloha. Začátkem třicátých let 20. století zde zahájil přeměnu původně zemědělské obce na průmyslové město Tomáš Baťa a tím, kdo ji dokončil a z převážné většiny realizoval, byl ovšem již Jan Antonín Baťa,“ uvedla mluvčí.
„Je nespravedlivé, že památku jeho staršího bratra Tomáše v Otrokovicích pravidelně při jeho výročí narození i úmrtí uctíváme a Jan Antonín zůstává upozaděn. Proto jsme se rozhodli nechat ztvárnit v podobné velikosti i Jana Antonína Baťu,“ uvedla starostka Hana Večerková (ANO). Autorem sochy je zlínský sochař Radim Hanke, který již dříve dělal sochy Tomáše i Jana Antonína ve Zlíně. „Dlouho jsme diskutovali, jaké pietní místo vytvoříme. Padaly návrhy jako busta nebo pamětní deska, která by se umístila například na budovu Společenského domu. Nakonec jsme se rozhodli pro sochu v podobné velikosti, jako má v Otrokovicích i Tomáš Baťa. Janu Antonínu Baťovi totiž vděčí Otrokovice za svou moderní tvář,“ uvedla starostka. Město zřídilo veřejnou sbírku, číslo účtu je 27-0222580207/0100.
Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) se ujal vedení obuvnického impéria poté, co Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě. Za Jana Antonína továrna i Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu jej po druhé světové válce označil v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil. Očištění se Baťa dočkal až v roce 2007. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že jeho podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.
