Otřesy v jordánské monarchii: po „spiknutí“ slíbil princ Hamzá věrnost králi

Bezprecedentní spor v jordánské královské rodině vypukl v době, kdy hášemitské království zažívá těžké časy. Země se potýká s pandemií koronaviru, která ještě prohloubila stávající ekonomické problémy, zvláště nezaměstnanost dosahuje rekordních čísel.

Mužem, který měl podle vlády chystat mezinárodní spiknutí, a ohrožovat tak stabilitu země, je Hamzá bin Husajn, 41letý nevlastní bratr krále Abdalláha II. Vládu sice kritizoval už v minulosti, tentokrát ale zašel podle jordánských úřadů ještě dál. I proto je podle svých slov nyní v domácím vězení, a patří tak k asi 16 zatčeným vysoce postaveným jordánským činitelům.

Hamzá bin Husajn je podle televize al-Džazíra v království známou a oblíbenou postavou, je považovaný za skromného a nábožensky založeného muže, jenž má blízko k obyčejným lidem. Když nastupoval na trůn nynější král Abdalláh, stanovil korunním princem právě svého nevlastního bratra Hamzu. O pět let později v roce 2004 ale Hamzu titulu zbavil a na jeho místo dosadil svého syna.

Hamzá je ze čtvrtého a posledního manželství zesnulého krále s Američankou Lisou Halaby, kterou svět obdivoval pod jménem královna Núr. Ta ve svých pamětech napsala, že její zesnulý muž měl ze všech svých 11 dětí nejblíže právě k Hamzovi. Ostatně i veřejně starý král říkal, že Hamzá je „potěchou jeho oka“.

Hamzá vystudoval britskou Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu, později studoval na Harvardově univerzitě v USA a působil v jordánské armádě. V posledních měsících se často stýkal s různými beduínskými vůdci, z nichž někteří jsou k vládě Hášimovců kritičtí. V zemi proběhlo také několik demonstrací odsuzujících korupci ve vládě, ty ale bezpečnostní složky rychle rozehnaly. Kritika zaznívala i na samotného krále.

Ještě během noci na pondělí Hamzá zveřejnil na Twitteru nahrávku rozhovoru, v němž odmítl uposlechnout příkazy náčelníka generálního štábu jordánské armády, který ho předtím navštívil. Během návštěvy ale podle serveru Middle East Eye nezaznělo žádné obvinění ze spiknutí, o němž později mluvil jordánský vicepremiér. Náčelník generálního štábu Jusúf Hunajtí měl Hamzu jen varovat, že „překročil červenou čáru“ tím, že se stýká s kmenovými náčelníky kritickými k vládě. Hunajtí řekl, že o jeho schůzce s Hamzou samotný král ani neví. Nahrávku z asi pětiminutového setkání pořídil sám princ Hamzá.

Hášimovskému režimu nicméně pomohla až další, pondělní intervence: král Abdalláh požádal o vyjednávání s Hamzou svého strýce. Jeho mise byla úspěšná: „Vydávám se do rukou Jeho Veličenstva krále (…) Budu i nadále oddán ústavě drahého Jordánského hášimovského království a budu vždy poskytovat pomoc a podporu Jeho Veličenstvu králi a jeho korunnímu princi,“ řekl Hamzá podle prohlášení královského dvora.

O tom, že se království snaží nečekanou krizi vyřešit co nejrychleji, svědčí i dnešní rozhodnutí prokurátora Hasana Abdalláta, který zakázal zveřejňování jakýchkoliv informací souvisejících se sporem v královské rodině. Odůvodnil to potřebami tajných služeb, které vyšetřují údajné mezinárodní spiknutí, v němž měl králův bratr figurovat.

Vicepremiér a ministr zahraničí Ajmán Safádí obvinil v neděli Hamzu z „nekalých plánů“, které ohrožovaly bezpečnost a stabilitu v zemi. Mluvil také o zahraničních silách, které se na spiknutí měly podílet. Není ale jasné, zda jimi myslel přímo cizí vlády či nestátní aktéry. V království prakticky nefungují nezávislá média, jež by Jordáncům přiblížila, co se skutečně děje.

Král Abdalláh se kromě svého bezpečnostního aparátu může spolehnout i na podporu spojenců. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price ho v pondělí označil za „neocenitelného a nepostradatelného strategického partnera USA“. Dodal, že král má plnou podporu Spojených států. K USA se přidaly i státy Perského zálivu, solidaritu Abdalláhovi vyjádřil například saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán. Dění v Jordánsku okomentoval i šíitský Írán, který z vyvolání problémů obvinil svého arcinepřítele Izrael.

Právě izraelský občan, o němž jordánský server Ammon psal jako o bývalém agentovi Mosadu, měl Hamzovi a jeho manželce nabízet odvoz ze země do destinace podle vlastního výběru. Izraelec žijící v Evropě svoji nabídku novinářům potvrdil, odmítl však, že by kdy pracoval pro Mosad.