Článek
Na průzkumu biodiverzity po havárii se podíleli odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Českého rybářského svazu a Povodí Moravy. „Z monitoringu vyplývá, že se v řece zachovaly pro ryby potravní zdroje a také že přežila alespoň část ryb, včetně generačních, většiny druhů. To je dobrý předpoklad pro přirozenou reprodukci, ryby se v otráveném úseku postupně rozšíří,“ komentoval závěry průzkumu ředitel sekce ochrany přírody a krajiny AOPK Pavel Pešout.
Závažná ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla řeku 20. září v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Kyanidy podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Z průzkumů vyplývá, že havárie měla větší vliv na starší ryby než na plůdek. Početnost dospělých ryb klesala od lokality v Choryni u Valašského Meziříčí, která již byla částečně ovlivněna havárií. V Kamenci na Přerovsku byl výskyt starších ryb minimální a v nedalekých Hustopečích nad Bečvou nulový. Také hustota ryb dále po toku, tedy pod jezem na území města Hranice, byla kvůli havárii nízká.
„Pozitivním zjištěním byla přítomnost alespoň malého počtu generačních ryb některých druhů, jako je tloušť, ostroretka či ouklejka, které budou základem dalších generací. Jasný pokles množství ryb je na zasažených lokalitách v porovnání s kontrolní lokalitou ve Valašském Meziříčí patrný,“ uvedla mluvčí AOPK Karolína Šůlová.
Bečva má podle odborníků příhodné podmínky pro postupnou obnovu populace ryb a dalších vodních živočichů. „V řece velikosti Bečvy, kde koryto má přírodně blízký charakter, je přirozená reprodukce nejefektivnějším a nejvýznamnějším způsobem obnovy populací původních reofilních druhů ryb,“ podotkl Pešout.
Okolnosti havárie vyšetřuje policie. Krajská zlínská policie v pondělí oznámila, že na vypracování posudku si znalec vyžádal více času. Původně měl být klíčový dokument připraven do 20. prosince. Podle některých politiků, ekologických organizací i části veřejnosti provází kauzu nejasnosti, mlčení a mlžení úřadů. Petici za objasnění postupu úřadů podepsalo přes 16 000 lidí.
