Článek
Corinne Reyová je karikaturistka známá pod přezdívkou „Coco“. V úterý nastal její čas stanout před soudem v Paříži, aby popsala události dne, kdy během útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo přišlo o život 12 lidí. Byla to právě ona, kdo byl útočníky nucen pustit do redakčních kanceláří.
Teroristické útoky v lednu 2015
Charlie Hebdo, předměstí Paříže, obchod s košer potravinami. Lednové útoky ve francouzském hlavním městě přišly jako třídenní vlna. Zemřelo během nich 17 lidí i trojice islamistických útočníků. U soudu nyní stojí celkem 14 podezřelých, kteří údajně měli teroristům pomáhat.
Než se útočníci, bratři Kouachiovi, dostavili k budově redakce, šlo o běžný pracovní den. Ve svém svědectví Reyová uvedla, že její ráno patřilo klasické poradě, kde mluvili o knize Michela Houellebecqa, která zrovna vyšla, a o tom, jak se mladí přidávají k džihádu. Z mítinku ale karikaturistka odešla dříve, aby vyzvedla svou dceru z nedalekých jeslí.
Během výpovědi Reyová vzpomínala i na své prvotní pocity. Byla prý přesvědčena, že v daný den zemře, při svém odchodu z redakce se totiž setkala s útočníky tváří v tvář. Bratři ji obestoupili a jeden ji chytil za paži, zatímco na ni mířili zbraněmi, píše list The Guardian.
„Mířili na mě zbraněmi. Řekli: ‚Chceme Charlie Hebdo, chceme Charba.‘ Byla jsem naprosto vynervovaná,“ sdělila před soudem Reyová během výpovědi. „Charb“ byla přezdívka Stéphana Charbonniera, karikaturisty a šéfredaktora časopisu. Když ho teroristé našli, střelili ho celkem sedmkrát.
Trojice se v daný moment nacházela v prvním podlaží budovy, Kouachiovi ale Reyovou donutili vyjít zpět do druhého patra, kde pomocí bezpečnostního kódu otevřela dveře k nicnetušícím kolegům. Útočníci měli během daných okamžiků neustále opakovat své požadavky, zmínili i to, že časopis urazil Proroka.
Proč Charlie Hebdo?
Charlie Hebdo je satirický časopis. Terčem jeho vtipů bývá krajní pravice, náboženství, ale i kultura. Některé z výtvorů jeho pracovníků byly považovány za značně kontroverzní ještě před teroristickým útokem v roce 2015. Vlna nenávisti se vůči redakci zvedla hlavně po publikování karikatur proroka Mohameda, její šéfredaktor měl kvůli tomu dokonce osobního strážce a redakci chránily bezpečnostní dveře.
První výstřel útočníci vyslali na Simona Fieschiho, správce webových stránek časopisu, který seděl u svého stolu. Fieschi masakr přežil, utrpěl ale těžké zranění zad. Zatímco Kouachiovi postupovali dál, Reyová se schovala pod stůl, kde se k ní později přidali i někteří kolegové.
„Slyšela jsem židle, všichni se postavili. Slyšela jsem výstřely… Řekli ‚Alláhu akbar‘ (arabsky Bůh je veliký, pozn. red.),“ vzpomínala Reyová. Poté, co útočníci odešli, viděla prý všude těla a zranění svých kolegů.
„Nikdo neví, jaké to bylo být v ten moment v mé kůži. Nikdo si to nedovede představit, tu chladnokrevnost. Chtěli zabíjet. Mohli jste to vycítit z jejich gest, z toho, jak mluvili a řvali: ‚Charb!,“ cituje list The Guardian výpověď přeživší masakru. „Cítila jsem se bezmocná. Projít si tou bezmocí je nejtěžší. Cítila jsem vinu. Bylo to strašně těžké.“
V onen osudný den měli bratři Kouachiovi nejdříve vejít do špatné budovy. U soudu to ještě před výpovědí Reyové uvedla žena, která tehdy pracovala v sousední budově. Jakmile si ovšem útočníci svou chybu uvědomili, odešli. „Chtěli jsme Charlie Hebdo varovat, ale neměli jsme číslo.“
