„Ať mi vlezou na záda.“ Senioři kritizují přihlášky na očkování

„Pustila se asi nějaká beta verze, kterou tito lidé otestovali, ale zrovna u této cílovky to je hloupé,“ myslí si Jiří Hrabě, ředitel organizace Elpida.

„Nechci podceňovat seniory, možná by to někdo zvládl. Ale podle toho, jak s nimi mluvím, tak přiznávají, že je to pro ně obtížné. Nejsou schopní takto drandit v různých systémech a formulářích,“ přidává se Olga Plchová z organizace Post Bellum, která má projekt Paměť národa a pomáhá nyní pamětníkům i s žádostí o vakcínu.

Seznam Zprávy oslovily čtyři organizace, které se snaží seniorům v tomto pomáhat: Post Bellum, Elpidu, kontaktní místa Senior Point a Život Plus. Organizace se shodují na celé řadě velkých i drobnějších technických nedostatků, na kterých se mnozí senioři zadrhli.

Jedním z nich je zasílání SMS zpráv s ověřovacími kódy - pro mladší ročníky samozřejmost. Nejstarší senioři však nezřídka využívají mobilní telefon čistě k telefonování a zprávy nečtou, mnohdy ani nevědí, jak se k nim v mobilu dostat.

Jiří Hrabě z Elpidy zase upozorňuje na to, že systém nevěnuje dostatečnou pozornost tomu, že by uživatel mohl poplést rodné číslo. Není příliš možné ho opravit a zároveň tím lze způsobit nepříjemnost i vlastníkovi „popleteného“ rodného čísla.

Olga Plchová z Post Bellum pak zmiňuje zdánlivou drobnost - v nabídce očkovacích míst je třeba takzvaně scrollovat. Jedná se přitom o funkci, kterou nemusí všichni senioři ovládat.

Za velký zádrhel považovaly organizace pečující o seniory to, že systém původně zaregistrovaného seniora automaticky neupozornil na nově uvolněné místo. Přitom většina seniorů skončila ve stavu, že mají registraci, ale nemají termín.

Podle posledních zveřejněných údajů se v pondělí, tedy k 18. lednu, zaregistrovalo 159,3 tisíce lidí. Termín ovšem získalo jen 51 tisíc z nich. Zbylých 110 tisíc musí čekat na volnou kapacitu.

„Každý den by se měli lidé 80+ jít podívat na web nebo zatelefonovat a zjistit, jestli se v místě, které preferují, objevily nějaké volné termíny. Za nás to nefunguje tak, jak by mělo a jak bylo avizováno,“ kritizoval nedostatek Jiří Hrabě, ředitel organizace Elpida.

Toto se ale od pátku změnilo. Nově by měli senioři dostat SMS jako upozornění, že se uvolnily očkovací kapacity v jejich okolí.

Představitelé organizací, které se snaží seniorům pomoci, také připouští, že se paradoxně mohou sami dostávat na tenký led. A to proto, že pracují s citlivými údaji seniorů, kteří se nezvládnou registrovat sami. Jde zejména o rodné číslo.

„Jsme bohužel ve vakuu. Snažíme se seniory navigovat, aby rezervací prošli sami, ale když to nejde, tak riskujeme. Za normálních okolností, kdyby nebyl nouzový stav, tak bychom to dělat nemohli,“ říká Jakub Carda, ředitel Senior Pointu.

„V naší organizaci vycházíme z toho, že volající si tuto pomoc sám vyžádá. Na začátku hovoru je volající vždy seznámen s tím, že veškeré osobní údaje budou pouze přeneseny do rezervačního systému a naše organizace tyto osobní údaje dále nezpracovává a neukládá,“ vysvětluje Jiří Božek z organizace Život plus,

Post Bellum pak zvolilo cestu, že pomáhá seniorům, se kterými už mají z dřívějška podepsanou smlouvu o GDPR.

Že je systém nad síly řady seniorů, dokazují i reakce dvou oslovených devadesátníků, kteří mají termín očkování jen díky pomoci Olgy Plchové z organizace Post Bellum: bezmála 98letý Dimitrij Kadrnožka a paní Yvetta Hendrichová.

Oba svoji zkušenost se systémem přitom shrnují tak, že přestože mají počítač, rychle vyhodnotili, že rezervace očkování bude nad jejich síly.

„Počítač mám, ale musím udělat osm operací, než mi to konečně oznámí termín. To ať mi vlezou na záda,“ shrnul svůj pohled na registraci Dimitrij Kadrnožka, podle kterého je systém pro znalce internetu a on se tak rozhodl, že se nebude pokoušet objednávat na očkování. Situace se změnila ve chvíli, kdy ho oslovili z organizace Post Bellum a nabídli mu pomoc.

Paní Yvetta Hendrichová se očkovat chtěla, protože ale o sobě tvrdí, že „není ajťák“, obrátila se nejdříve na svého praktického lékaře. Ten ji odkázal na linku 1221, kde neuspěla. Rozhodla se proto sama obrátit na Post Bellum.

„Paní mě vedla za ruku krok za krokem. Je skvělá,“ popisuje s vděkem paní Hendrichová.