Článek
Před měsícem rozjel iniciativu Pro čistou církev, jejíž součástí jsou i webové stránky nabízející pomoc obětem zneužití.
Česká biskupská konference ale před projektem Jana Rozka varovala: „V žádném případě nedoporučujeme vyhledávat pomoc prostřednictvím kontaktů na těchto webových stránkách,“ prohlásil generální sekretář biskupské konference Stanislav Přibyl.
Duka: Často jde jen o hysterii
Podle Rozka hodnostáři české katolické církve před případy sexuálního zneužívání často strkají hlavu do písku. Nahrálo mu i nedávné vyjádření kardinála Dominika Duky, že v tématu je „spousta hysterie a těchto případů je zhruba promile“.
„Nejsem rebel. Do církve se nemíním navážet. Ale oběti mi brečí do telefonu a já je v tom nemůžu nechat,“ říká. Nevylučuje ale, že se věci v církvi dají do pohybu a něco se změní. „Vzhledem k tomu, co všechno vím, se ničemu nedivím,“ naznačuje Rozek. „Další dny ukáží.“
Ve Výzvě Seznamu zároveň vyzval biskupy, aby otevřeli archivy církevních soudů o případech sexuálního zneužívání, které se před nimi řešily.
Před deseti dny papež František na vatikánském summitu vyhlásil sexuálnímu násilí v církvi otevřený boj. V Česku mezitím brněnský biskup Vojtěch Cikrle Jana Rozka odvolal po třech letech z funkce církevního soudce.
Rozek se s kardinálem Dominikem Dukou chtěl setkat a promluvit s ním o konkrétních případech, k nimž se díky své iniciativě dostal. Duka setkání odmítl.
Na otázku, kolik se odhaduje v Česku obětí sexuálního zneužívání v církvi, Rozek odpovídá: „Obecně může jít o stovky. Jeden kněz mívá šest až devět obětí.“ Vysvětluje, jak k takovým číslům došel – důležité je porovnávat výpovědi různých lidí z jednotlivých farností.
Církev ale podle něj případy často řeší tak, že kněz se přesouvá z farnosti do farnosti, aniž by byl postaven mimo službu, natož před civilní soud.
Nebudete mluvit
Kardinál Dominik Duka nedávno uvedl, že v Česku bylo v době svobody, tedy za posledních 29 let, souzeno deset případů. To ale Rozek považuje za zlomek. Církevní soudy podle něj v těchto věcech často nastraží pro oběť, která chce vypovídat, „léčku“ – přísahu na bibli, že o případu nebudou nikde jinde mluvit. „Oni to pak chápou tak, že o tom nesmí mluvit vůbec nikde,“ říká Rozek, proč oběti nejdou rovnou na policii.
Ve Výzvě Rozek mluví i o sexuálním napadení v církvi, kterému čelil v dětství. A vysvětluje, proč tehdy svou zkušenost dál s nikým neřešil.
Proč se oběti zneužití často odhodlají promluvit až po letech? Proč se podle něj rozchází veřejná prohlášení papeže Františka s vyjádřeními nejvyšších představitelů české církve? Jaký očekává další vývoj?
Podívejte se na rozhovor s Janem Rozkem ve videu umístěném nahoře v textu.
