Článek
Iris Spaeingové bylo jasné, že takhle už to dál nejde: její otec trpěl Alzheimerovou chorobou, začal být agresivní, a jednou dokonce i napadl svou ženu. Po několika letech už zkrátka rodina péči o tatínka nezvládala.
Jenže míst v domovech pro seniory je v Německu málo – a jsou i na tamní poměry dost drahá.
Takže volba rodiny z Bavorska padla na jihočeské Prachatice a na zdejší Senior House Eden, který se zaměřuje právě na německé důchodce.
Dnes Iris Spaeingová tvrdí, že udělala velkou chybu: sedmasedmdesátiletý Peter Spaeing po pobytu v prachatickém domově zemřel. Na otravu krve způsobenou proleženinami. Dcera Iris se proto obrátila na českou policii, která případ vyšetřuje.
„Mně nejde o pomstu a nechci ani odškodné. Můj otec je mrtvý, a to už nejde odškodnit. Já i moje matka jsme si z toho odnesly trauma. Co chci, a v tom se spoléhám trochu na vás, je to, že se něco takového už nepřihodí,“ říká Iris Spaeingová.
Jak Seznam už ve středu popsal, není to jediný případ, kdy se objevují pochybnosti, jestli se v Senior House Edenu skutečně věnovali klientům, jak měli. Kriminalisté vyšetřují i další případ úmrtí ženy z Německa. Podle svědků byli někteří v Edenu vyhladovělí, zanedbaní a utlumení léky.
„Měly jsme strach se ozvat“
Dcera pana Spaeinga připouští, že její otec měl závažný stupeň Alzheimerovy choroby. „Jeho stav nebyl nějak zvlášť dobrý, ale mohl se pohybovat, mohl mluvit. Dokázal zřetelně zformulovat, co chce a co nechce,“ tvrdí.
To byl stav, v jakém pana Spaeinga převezli z bavorského Allingu do Prachatic. Že se v domově Eden děje s otcem něco divného, si prý postupně uvědomila – na návštěvy jezdila jednou za měsíc. „Protože jsme se k němu dostali takhle málo, neměli jsme neprůstřelně zadokumentováno, co se s ním v průběhu času děje,“ říká Spaeingová.
Majitel domova Miroslav Kocán ji prý ujišťoval: otec se sice zdravotně zhoršil, ale vše prý bude v pořádku. „Nechtěla jsem být ta zlá Němka, která si neustále na něco stěžuje,“ vysvětluje.
„Nemohl chodit, nemohl sám chodit ani vstát,“ popisuje Iris Spaeingová a vysvětluje, jak takovou situaci – kdy vzniknou pochybnosti o péči – často vnímají sami senioři nebo jejich příbuzní: když si budete – bez tvrdých důkazů – stěžovat, personál tím akorát proti sobě popudíte.
Zemřel na otravu krve
Když má Iris Spaeingová popsat, jaký byl otcův stav po třech měsících v Edenu, pronese: „Katastrofální.“
„Pokaždé, když jsme otce viděli, byl v ještě horším stavu a nás to šokovalo. Byl ochromený. Ani jsme si už nedělali fotografie,“ říká. Tehdy už s nimi komunikovala členka personálu domova, ale stále podle Iris Spaeingové dostávala rodina lživé informace o tatínkově skutečné kondici.
Podle trestního oznámení, které dcera podala, otec nakonec už jen ležel. Doma v Německu ho museli v jídle omezovat, protože by nejraději jedl pořád – v Prachaticích ho museli krmit. Svou manželku a dceru dříve oslovoval jmény a poznával jejich tváře (byť už nevěděl, že jsou jeho příbuznými), teď vůbec nekomunikoval. Po těle měl modřiny způsobené pády. A v obličeji mu škubalo.
Rodina se tedy rozhodla pana Spaeinga převézt do jiného privátního domova v Trnové u Plzně, kde dohromady skončilo osm bývalých klientů z Prachatic. „Nereagoval na podněty, byl apatický, nechtěl vůbec komunikovat. Ten člověk to vzdal,“ vzpomíná Marcela Bergmanová, jednatelka domova v Trnové.
Panu Spaiengovi objevili na noze takzvaný dekubit, tedy proleženinu. Podle trestního oznámení se mu do ní dostaly bakterie, takže 5. srpna zemřel v nemocnici na otravu krve.
Dům Eden: Péče byla dobrá
Majitel prachatického domova Eden jakékoli pochybnosti o zanedbání péče popírá – nejen u pana Spaeinga, ale také u dalších sedmi klientů, kteří skončili v Trnové proto, že rodiny nebyly spokojené se zacházením.
„Při předání klienta rodině byl pan Spaeing ve stavu, který ani zdaleka nejevil závažný zdravotní problém – a už vůbec ne sepsi nebo něco jiného,“ říká majitel Miroslav Kocán.
„Každý rozumný člověk si položí otázku, proč bychom poskytovali podřadnou péči zrovna těmto osmi klientům, když padesáti klientům, kteří jsou v Senior House Eden, poskytujeme prvotřídní péči,“ dodává Kocán, který popírá, že pan Spaeing měl při transportu do Trnové dekubit – proleženiny měl podle Kocána dříve a podařilo se mu je v prachatické nemocnici vyléčit.
Jenže svědectví rodiny Spaeingových nestojí osamocené. Po převozu z Prachatic do Trnové zemřela na zápal plic i paní Rose Drtina, pětaosmdesátiletá Němka. Pavla Žílová, její soudem ustanovená opatrovnice, ji nasměrovala do Trnové poté, co zjistila, že v Edenu velmi zhubla.
Podle opatrovnice Žílové proto, že personál ji tam zřejmě nekrmil – sama prý zvládla dát do úst jen prvních pár soust. Upozornil na to opatrovnický soud a sama soudkyně na základě zdravotnické dokumentace podala podnět policii, ať věc prošetří.
Také pan Spaeing vážil po příjezdu do Trnové 78 kilo, zatímco několik měsíců před tím měl o 13 kilo víc. Podle Kocána z domova Eden je to tím, že lidé s demencí zkrátka hubnou. Jednatelka Bergmanová z Trnové ale namítá, že tak razantní ztráta hmotnosti se dá přičíst jen špatné péči.
Případ šetří prachatická kriminálka, podle mluvčí policie zatím nerozhodla, jestli někoho začne trestně stíhat, nebo zda případ odloží bez obvinění.
