Článek
Ve Spojených státech se u několika očkovaných lidí, převážně dospívajících a mladých dospělých, objevil zánět srdečního svalu. Oznámil to poradní výbor pro imunizační postupy amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), který se tím zabýval.
Ve skupině zkoumaných případů dominovali muži a celkový počet nalezených případů prý významně nepřevyšoval číslo, které se běžně v populaci objevuje. Členové výboru jsou však toho názoru, že by poskytovatelé zdravotní péče měli být informováni o zprávách týkajících se této „potenciální nežádoucí události“.
Zánětlivé onemocnění srdečního svalu
Myokarditida často způsobuje jen mírné nebo velmi obecné příznaky, a proto zůstává po dlouhou dobu bez povšimnutí. V závažných případech však může způsobit vážné problémy a život ohrožující stavy, píše se na webu Národního zdravotnického informačního portálu.
Mezi příznaky patří například únava, slabost, příznaky podobné chřipce nebo zrychlený puls. V závažnějších případech může docházet k bolesti na hrudi, srdečním arytmiím, postupně se zhoršujícímu srdečnímu selhávání s dušností a otoky nebo i k akutnímu srdečnímu selhání.
Určení přesného čísla označujícího výskyt myokarditidy v populaci je obtížné, protože v mnoha případech není snadné jednoznačně rozpoznat, jestli srdeční problémy skutečně mají základ v zánětu; udává se nicméně, že v Evropě se každoročně objeví přibližně 130 případů myokarditidy na každý milion obyvatel. Ve většině případů se myokarditida hojí bez následků.
„Vakcíny budou jednoznačně mnohem přínosnější a převáží nad tímto velmi nízkým rizikem, pokud bude jednoznačně prokázané,“ cituje agentura Reuters doktora Ameshe Adaljaua z organizace Johns Hopkins Center for Health Security. Podle něj je známo, že vakcíny mohou myokarditidu způsobovat, a je tedy důležité sledovat, zda tomu tak bude i v tomto případě.
CDC informovalo, že se případy obvykle vyskytly do čtyř dnů po podání mRNA vakcín, nespecifikovalo však, o jaký druh vakcíny šlo. Ve Spojených státech mají momentálně povolení k nouzovému užití dvě tyto vakcíny, a to látka firmy Moderna a látka tandemu Pfizer a BioNTech.
Již v dubnu informovalo izraelské ministerstvo zdravotnictví, že se samo spojitostí mezi záněty srdečního svalu a vakcínami zabývá. Ve většině případů šlo o jedince mladší 30 let, kteří obdrželi vakcínu Comirnaty, tedy produkt vzniklý ze spolupráce již výše zmíněné dvojice firem.
Výskytu případů myokarditidy si je vědoma i společnost Pfizer, ta ale uvedla, že nebyla prokázána příčinná souvislost s její vakcínou. Situací se také zabýval Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčiv (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), který pravidelně přehodnocuje údaje o bezpečnosti vakcín pomocí všech dostupných údajů.
Fungování mRNA vakcíny
Látka, jež je člověku vpravena do těla, s sebou nese molekulu označovanou jako mRNA s „instrukcemi“, které tělu umožňují vytvoření takzvaného spike proteinu. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat.
„Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, začne vytvářet protilátky a aktivuje T-buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ vysvětluje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Molekula mRNA z vakcíny v těle nezůstane, nýbrž se krátce po vakcinaci rozloží.“
„EMA si je vědoma případů myokarditidy (zánětu srdečního svalu) a perikarditidy (zánětu membrány kolem srdce) hlášených po očkování vakcínou Comirnaty. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by tyto případy byly způsobeny vakcínou,“ cituje jeden ze závěrů přehodnocení český Státní ústav pro kontrolu léčiv.
PRAC požádal firmy, aby dodaly další podrobné údaje „včetně analýzy případů podle věku a pohlaví v další měsíční souhrnné zprávě o bezpečnosti“. Na jejich základě by měl zvážit, zda bude potřeba přijmout některé regulační opatření a i nadále prý hodlá sledovat jak účinnost vakcíny, tak i její bezpečnost.
V první polovině měsíce května americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil použití vakcíny Pfizer pro náctileté, a to konkrétně pro věkovou skupinu od 12 do 15 let. Předtím byla látka doporučována pouze osobám ve věku 16 let a starším.
