Článek
Proč soud osvobodil Kočnera se Zsuzsovou?
Předsedkyně trestního senátu Ružena Sabová zdůvodnila rozhodnutí soudu absencí jediného přímého důkazu, který by Kočnera a Zsuzsovou usvědčoval. „Z principu presumpce neviny vyplývá, že když po zhodnocení dostupných důkazů zůstanou pochybnosti o okolnosti ohledně posouzení zavinění, považuje se obviněný za nevinného. Ve smyslu toho zákonného ustanovení soud i postupoval,“ řekla Sabová. Soud sice potvrdil, že si není vědom jiného motivu, než byla Kuciakova novinářská práce. Potvrdil i to, že Kočner měl z Kuciaka strach. Motiv sám o sobě ale k usvědčení nestačí.
Kdo o tom rozhodl?
Podle Denníku N o rozsudku rozhodli dva členové soudního senátu, kteří přehlasovali jeho předsedkyni Sabovou. Denník N píše, že jde o „neobvyklou“ praxi, protože právě předsedkyně jako jediná podrobně studuje celý spis.
Jaké důkazy obžaloba předložila?
Hlavním důkazem mělo být svědectví zprostředkovatele vraždy Zoltána Andruskóa, který po zadržení spolupracoval s policií. Jako jediný ve výpovědi přímo spojil Zsuzsovou a Kočnera s vraždou. Při zdůvodňování rozsudku soudkyně Sabová řekla, že v jeho výpovědi byly rozpory a jeho tvrzení nebyla podpořena jinými důkazy.
Dalším důkazem měly být fotografie ze sledování Kuciaka Petrem Tóthem. Ten Kočnerovi mimo jiné poskytoval fotografie Kuciaka, které podle výpovědi Andruskóa a Miroslava Marčeka (už odsouzeného vykonavatele nájemné vraždy) byly stejné jako ty, co jim poskytla Alena Zsuzsová. Peter Tóth zároveň uvedl, že fotografie poskytl jen Kočnerovi.
Rozsáhlým důkazním materiálem byla i prolomená komunikace Kočnera a Zsuzsové v aplikace Threema. Tam ale v klíčových pasážích dvojice mluví v šifrách, které sice i vzhledem k načasování nasvědčují tomu, že se týkají vraždy, ale explicitně ji nezmiňují a jejich usvědčovací potenciál je tak problematický.
Do série důkazních materiálů zapadají i data o poloze mobilu Aleny Zsuzsové a Kočnera svědčící o vzájemném střetnutí a nalezených 24 tisíc euro v hotovosti u Zsuzsové doma, o kterých řekla, že jí je Kočner dal už v minulosti „na horší časy“. O těchto důkazech se nicméně od začátku hovoří jako o nepřímých.
Přímým důkazem nejsou ani nahrávky, kde Kočner Kuciakovi po telefonu vyhrožuje, že se mu bude „speciálně věnovat“. O výpovědi Petera Tótha, podle kterého měl Kočner ve vzteku říct, že vražda jednoho dvou novinářů by žurnalisty vystrašila, soudkyně Sabová řekla, že „jen myšlenka není trestná“.
Kdo už dostal trest?
Loni na konci roku nejprve přistoupil na dohodu o vině a trestu zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó, který si odsedí 15 let. K nájemné vraždě dvojice se pak až u soudu přiznal bývalý voják Miroslav Marček, soud proto jeho případ vyčlenil a na začátku dubna Marčeka nepravomocně odsoudil na 23 let do vězení. Ve čtvrtek padl i trest pro Tomáše Szabóa, který byl šoférem Marčeka, a podílel se tak na vraždě. Odsedět si má 25 let, rozsudek je nepravomocný. Kočner a Szabó jsou navíc podle rozsudku vinni z trestného činu nedovoleného ozbrojování. Kočner má zaplatit 5 000 eur.
Schéma vražedné linky podle obžaloby:
Co bude dál?
Všechny tři čtvrteční rozsudky Specializovaného trestního soudu v Pezinku jsou nepravomocné. Slovenský prokurátor už oznámil odvolání vůči verdiktu zproštění viny Kočnera a Zsuzsové. Případem se tak bude zabývat slovenský nejvyšší soud.
Alenu Zsuzsovou ve čtvrtek odpoledne propustili z vězení, policie ji ale bezprostředně poté znovu zadržela v souvislosti s vyšetřováním vraždy exprimátora Hurbanova Laszlóa Basternáka. Ten byl zastřelen před deseti lety. Prokurátor má podle Denníku N navrhnout její umístění do vazby.
I Kočner zůstává ve vazbě. Kromě nedovoleného ozbrojování byl nepravomocně odsouzen k 19 letům vězení za falšování směnek televize Markíza.
Jaké má rozsudek ohlasy?
Rozsudek vyvolal celou řadu reakcí. Společný mají prvek překvapení.
Dlouho na sebe nenechaly čekat komentáře z nejvyšších pater slovenské politiky. Premiér Igor Matovič napsal na Facebook, že Kočner se Zsuzsovou chtějí uniknout spravedlnosti. „Zatím to vypadá, že evidentní strůjci vraždy chtějí uniknout ze spárů spravedlnosti… věřme, že spravedlnost si na oba počká,“ uvedl šéf slovenské vlády. Prezidentka Zuzana Čaputová napsala, že je v šoku, ale rozhodnutí respektuje.
Prozatímní šéf slovenské policie Peter Kovařík uvedl, že necítí zadostiučinění v reakci na rozhodnutí soudu první instance zprostit viny dva ze tří obžalovaných. Předseda Specializovaného trestního soudu Ján Hrubal rozhodnutí soudců naopak pochválil. „Pokud zůstávají důvodné pochybnosti o skutkové otázce, které nejde odstranit, je třeba rozhodnout ve prospěch obviněného,“ řekl a dodal, že soudci prokázali svou samostatnost a kritické myšlení.
Předseda Slovenského syndikátu novinářů Daniel Modrovský řekl, že nelze vinit ty, kdo rozhodovali, ale zákony. „Je to velmi překvapující, národ asi nečekal takový výsledek, ale nesmíme samozřejmě vinit ty, kteří o tom rozhodli, ale právní nebo legislativní stav, jenž je na Slovensku. Spíš bych apeloval na poslance, aby se upravily některé zákonitosti takovým způsobem, aby bylo možné v takových procesech rozhodovat jednoznačně,“ řekl rádiu Expres FM.
Organizace Za slušné Slovensko demonstrace podle jedné ze zakladatelek Veroniky Brunckové nechystá. „Je to obrovské překvapení, zejména po důkazech, které se nám, laické veřejnosti, jevily jako jasné. Bylo by však jednoduché křičet na náměstí nesouhlas s tímto rozsudkem. O hodně těžší, ale zároveň správné, je respektovat vyjádření soudu. Žijeme v zemi s velmi křehkou spravedlností, ale stále žijeme v právním státě. To jsme koneckonců tvrdili od začátku,“ napsala Seznam Zprávám.
Mezinárodní organizace bojující za ochranu novinářů jako Reportéři bez hranic nebo Mezinárodní tiskový institut verdikt odsoudily. O rozsudku informovala přední světová média, německý Die Welt po jeho vynesení napsal, že skandálním osvobozením Kočnera se Slovensko stalo mafiánským státem.
