Otázky a odpovědi: Co způsobí láva tekoucí na Kanárech do moře?

Proč je kontakt žhavé lávy s vodami oceánu nebezpečný pro lidi? Jak moc? Co způsobí s mořským ekosystémem? Vznikne nová pevnina? Přinášíme odpovědi na otázky spojené se situací na ostrově La Palma.

Láva do vod Atlantského oceánu vtekla kolem půlnoci z úterý na středu. Španělský deník El País píše, že se proud s vodou setkal v oblasti spadající k městečku Tazacorte, konkrétně poblíž pláže Playa Nueva. Roztavená hornina o teplotě asi 1000 °C do vody o průměrné teplotě 23 °C začala téct ze zhruba 100 metrů vysokého útesu.

Proud lávy tekoucí do moře může ohrozit člověka několika způsoby. Například americká výzkumná geologická agentura (USGS) uvádí čtyři hlavní důvody, proč se od takového místa držet dál.

V bezprostřední blízkosti hrozí zřícení břehu, s čímž souvisí i hrozba vymrštění žhavého materiálu do okolí. To může způsobit i exploze způsobené hydrotermální a chemickou reakcí. Vědecký redaktor a vulkanolog Robin George Andrews toto nebezpečí pro BBC popsal jako situaci, kdy se mořská voda po kontaktu s lávou začne chovat „jako tlakový hrnec“ a roztavená hornina „může začít létat vzduchem“. Třetí velkou hrozbou pro lidi v blízkosti američtí geologové označují vlny a vysoko šplíchající vařící vodu.

Čtvrté a zároveň nejvíc diskutované nebezpečí souvisí s vytvořením oblak toxické páry, která mohou člověka ohrozit, i když není v bezprostřední blízkosti. Právě to dělá úřadům na Kanárech největší starosti. Nebezpečný je styk s toxickou párou hlavně při vdechnutí, poranit může ale i oči a kůži. Ostrov pamatuje i jeden smrtelný případ, ke kterému došlo při styku člověka s jedovatým oblakem. Oběť se nadýchala škodlivin a zemřela v roce 1971 po erupci sopky Teneguía a místní úřady jsou od té doby podle El País důslednější v ochraně obyvatel.

Úřady vyhlásily lockdown pro blízké vesnice ještě před tím, než láva do moře vtekla. V perimetru dvou námořních mil (necelé čtyři kilometry) od místa byla také vyhlášena zakázaná zóna na moři, kam se nesmí.

Španělský deník El País se věnuje i otázce, jaký vliv bude mít láva na mořskou faunu a flóru v okolí. Zabývají se tím i tamní vědci, kteří už připluli s výzkumnou lodí a začínají nový výzkum. Z toho, co o vlivu styku lávy s mořem vědí například z podmořské erupce sopky El Hierro na nejzápadnějším ostrově Kanárů v roce 2011 odhadují jen přechodný efekt.

„Nejvíc budou postiženy organismy, které se drží dna a nemohou se pohybovat. Ty pravděpodobně zemřou. Obnova ale bude rychlá. Tři roky po erupci podvodní sopky El Hierro byly organismy téměř úplně obnovené,“ řekl novinám Eugenio Fraile ze Španělského institutu oceánografie. Podle jeho kolegy Tomáse Vázqueze drtivá většina druhů organismů schopných pohybu prostě na čas uteče a pak se zase vrátí. Srovnání se sopkou El Hierro ale podle něj nemusí být přesné, protože šlo o podvodní sopku a láva i veškeré plyny šly rovnou do hluboké vody.

Za jak dlouho se tak život do okolí pobřeží vrátí, je teď těžké odhadnout, bude to také záviset na tom, jak dlouho samotná erupce i proudění lávy do moře potrvá. Vědci ale věří, že to nebude dlouho. V souvislosti s tím uvádí i vzácný příklad z nedávné doby, kdy láva do moře dokonce naopak přinesla život. Stalo se to po erupci havajské sopky Kilauea, kdy kvůli ohřátí hlubokých vod bohaté na živiny oblast zažila boom v množení fytoplanktonu. Výzkum tohoto jevu vyšel v roce 2018 v časopise Science.

Zcela určitě ano, už se to děje. Voda v místě, kde roztavenou horninu polyká moře, je mělká, takže se tam nová platforma tvoří velmi snadno a rychle. Vědci, kteří událost sledují, uvedli, že během prvních 45 minut vznikl asi 50 metrů vysoký ostrůvek.

Jak dlouho ještě sopka Cumbre Vieja bude chrlit lávu, si ještě nikdo netroufá odhadnout. El País k tomu dodává, že nejdelší erupce na ostrově trvala podle historických záznamů 84 dní.

Aktualizace: Ve druhém odstavci jsme opravili chybné „hornina o teplotě asi 100 °C“ na „hornina o teplotě asi 1000 °C“