Článek
Ústavní soud (ÚS) svým středečním nálezem dostal politiky pod tlak. Času není nazbyt. Shodují se na tom oslovení právní experti Aleš Gerloch a Ondřej Preuss, kteří působí na Katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Nabízíme přehled, co se nálezem Ústavního soudu (ÚS) mění a co by se mělo dít dál.
Proč se Ústavní soud zabýval změnou volebního systému?
Ústavní soud reagoval na stížnost, s níž se na něj obrátila skupina 21 senátorů koncem roku 2017. Upozorňovali na nespravedlivost volebního systému a žádali, aby soud příslušné paragrafy volebního zákona škrtl. Ústavní soud jim ve svém středečním nálezu z větší části vyhověl.
Senátoři kritizovali mimo jiné to, že koalice stran a hnutí mají těžší podmínky pro vstup do Sněmovny oproti samostatně kandidujícím stranám. Tuto změnu prosadily po volbách v roce 1998 strany opoziční smlouvy – ODS a ČSSD. Reálně se podepsala do výsledku všech voleb do Poslanecké sněmovny od roku 2002.
O čem Ústavní soud rozhodl?
Ústavní soud škrtl část paragrafů volebního zákona. Zjednodušeně řečeno konstatoval, že je aktuální systém přepočítávání hlasů voličů ve sněmovních volbách nespravedlivý, a musí se proto změnit.
Hlasy voličů různých stran a v různých krajích totiž nemají stejnou váhu. Senátoři své výhrady v ústavní stížnosti uváděli na příkladu voleb do Sněmovny v roce 2017, kdy Starostové potřebovali na jeden poslanecký mandát 44 tisíc voličských hlasů, kdežto vítězné ANO Andreje Babiše jen 19 tisíc hlasů.
Stejně tak po téměř dvaceti letech smazal ÚS z volebního zákona klauzuli, že pokud politické strany chtějí kandidovat v koalici, musí pro vstup do Sněmovny získat víc než pět procent hlasů – tolik stačí, když kandiduje jedna strana. V případě dvou stran (třeba nyní Piráti a STAN) je v současnosti minimum 10 procent a v případě tří stran (ODS, lidovci, TOP 09) 15 procent. Po zásahu Ústavního soudu ale má i koalicím stačit pět procent.
Těmito změnami se musí řídit už letošní volby do Poslanecké sněmovny. Je však nutné změnit volební zákon.
Dokdy musí zákonodárci volební zákon upravit?
Jednoduchá odpověď ústavních právníků zní, že čas není jednoznačně daný, mělo by se tak stát ale co nejdříve.
Neshodují se tedy se středečním vyjádřením premiéra Andreje Babiše (ANO), který počítá nejpozději se srpnem. A v té souvislosti si stěžoval, že „sedm měsíců na jeden z nejdůležitějších zákonů v době pandemie“ je skoro nemožný termín.
Podle ústavních právníků je ve skutečnosti daleko méně času. Podle Ondřeje Preusse sice v zásadě jsou nejpozdějším teoretickým termínem říjnové volby, reálně je ovšem nutné mít o volebním zákoně jasno už v srpnu, kdy se musí posílat kandidátní listiny. „To, jak se budou počítat výsledky voleb, má vliv na kandidátní listiny. Je to klíčové,“ upozorňuje právník.
„Do 3. srpna musí být podané kandidátní listiny, to znamená, že kandidující strany, hnutí a koalice musí vědět v předstihu, kam je mají podávat. Jestli tedy zůstane systém volebních krajů jako samosprávné kraje, nebo to bude změněno,“ vysvětluje Aleš Gerloch, podle kterého by tak mělo být o základním půdorysu řešení situace jasno do konce února, tak aby se legislativa mohla začít projednávat v obou komorách.
Jak se schvalují změny ve volebním zákoně?
Ústava České republiky podmiňuje změnu volebního zákona souhlasem v Poslanecké sněmovně i Senátu. Stačí přitom prostá většina hlasů.
„Obě komory musí souhlasit, ale není to ústavní zákon, kde se vyžaduje kvalifikovaná většina,“ vysvětluje Aleš Gerloch.
Co by nastalo, pokud by zákon vrátil prezident republiky? A to není vyloučeno. Už před rozhodnutím ÚS se obrátil na soudce s výhradou, že ÚS má pomáhat stabilitě politického systému, nikoli ho bourat. Varoval před rizikem neřešitelné ústavní krize v případě úprav volebního zákona a kritizoval, že soud o záležitosti za tři roky nerozhodl. Až nyní relativně krátce před volbami.
Podle oslovených ústavních právníků by ale nesouhlas prezidenta nebyl velký problém. Stejně jako je tomu v případě jiných zákonů, musel by i tento znova projít pouze Poslaneckou sněmovnou.
Co když se nepodaří upravit volební zákon včas?
Krátká odpověď zní, že by došlo k velice komplikované situaci.
Podle Ondřeje Preusse by bylo smysluplnější se v takovém případě snažit volby odložit, protože pokud by proběhly, mohli by výsledky následně někteří účastníci napadat u soudů, které by musely rozhodovat o tom, jaký přepočet na mandáty měl být použitý.
Profesor Aleš Gerloch nastiňuje několik teoretických možností, které by mohly znamenat cestu z této „volební krize“.
„Pokud by trval nouzový stav, tak je možnost podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, ovšem zase zákonem, odložit konání voleb až o šest měsíců. Tato možnost by byla fakticky jakýmsi řešením pro vytvoření většího časového prostoru pro tuto věc,“ říká ústavní expert, podle kterého si to lze představit jako krajní řešení.
Teoreticky by podle něj také bylo možné upravit Ústavu České republiky. Další varianta, že by dočasně roli Poslanecké sněmovny zastupoval Senát, pak podle něj nepřipadá v úvahu.
„Senát zastupuje Sněmovnu, jenom pokud je rozpuštěná, nikoliv když končí volební období,“ upozorňuje Aleš Gerloch. Poslancům vyprší jejich mandáty v říjnu.
