Článek
Otáčivé hlediště v Českém Krumlově - kde se každoročně od června do září odehraje průměrně osmdesát představení a které navštíví 55 tisíc diváků - bude muset do tří let buď úplně zmizet ze zámecké zahrady, nebo radikálně změnit současnou podobu. Nekonečný spor památkářů s politiky o točnu, která dodnes nemá stavební povolení, tak po čtvrt století spěje do finále.
Město České Budějovice, jehož Jihočeské divadlo otevřenou scénu provozuje, se konečně rozhodlo vypsat architektonickou soutěž na definitivní řešení. Možnosti jsou v zásadě tři. První je technická úprava konstrukce - buď by bylo hlediště zasouvací do země, nebo by bylo rozebírací a vždy se postavilo jen na letní sezonu.
Posun o 7 metrů - a je po problému?
Druhou možností je posun celé točny zhruba o pouhých sedm metrů. Vypadá to jako maličkost, ale tím by padla hlavní výhrada UNESCO, které jinak hrozí Českému Krumlovu vyškrtnutím ze svého prestižního seznamu světového kulturního a přírodního dědictví. Otáčivé hlediště totiž dnes stojí přesně uprostřed zámecké barokní zahrady ze 17. století, na její hlavní cestě, a brání pohledu z jednoho konce zahrady na druhý.
Třetí variantou řešení je přesun otáčivého hlediště úplně mimo zámeckou zahradu, a to přímo za její zdi do místa, kde dříve byla zásobovací zahrada pro zámek. Tuhle možnost nově prosazují dokonce i sami divadelníci, kteří dříve trvali na zachování své točny v parku s argumentem, že okolní lesopark s rokokovým zámečkem Bellarie vytváří výjimečnou atmosféru, kterou nedisponují ani velmi slavné open air scény jako jezerní jeviště v Bregenz, aréna ve Veroně či středomořské řecké amfiteátry. Teď je k přesunu Jihočeské divadlo vstřícnější i proto, že současné místo má mnoho problémů. Kromě nejistoty, co bude dál, tady logicky chybějí parkovací místa pro stovky diváků, nejsou tu žádné toalety a své zázemí postrádají i herci.
Komunistický projekt
Národní památkový ústav teď souhlasil, že už opravdu naposledy prodlouží dočasné stavební povolení pro hlediště do roku 2020. Do té doby musí českobudějovická radnice o budoucnosti točny rozhodnout. Na starosti to tam má náměstek primátora Jaromír Talíř z KDU-ČSL, jehož točna pronásleduje už 25 let. Když se Talíř v roce 1990 stal prvním porevolučním primátorem Budějovic, právě hlediště bylo jedno z prvních rozhodnutích, které musel udělat.
Na stole mu přistál komunistický projekt na rozšíření hlediště z 50. let pro 644 diváků. „My se rozhodovali, jestli dostavět, nebo zlikvidovat v momentě, kdy už byla vybetonovaná podzemní část. Rozhodli jsme se dostavět. V tu dobu zrovna probíhal zápis Krumlova na seznam UNESCO, kde se bohužel neuvedlo, co tady v zahradě bude stát," říká dnes Talíř v roli náměstka, jenž musí definitivně rozhodnout, co dál s točnou.
Politici pro zachování
Od roku 1994 UNESCO opakovaně žádá o odstranění hlediště. To přitom dodnes nemá stavební povolení, protože už na počátku 90. let k tomu čeští památkáři nevydali souhlas. Od té doby se každé tři roky jen prodlužuje dočasné povolení.
Za točnu dnes nejvíc bojují politici, protože venkovní scéna je mimořádně oblíbená u veřejnosti. Chodí sem i lidé, kteří jinak klasická divadla nenavštěvují. Celou letní sezonu je vyprodáno, jezdí sem diváci i ze sousedního Rakouska nebo Německa. Například letos otáčivé hlediště na místě obhlíželi ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš s poslancem ČSSD Vítězslavem Jandákem, který je velkým odpůrcem přesunu točny ze současného místa.
