Otáčení po Trumpovi. Do hry se vrací kontrola jaderného „nezbedníka“

„Klíčový úspěch multilaterální diplomacie.“ Tak nazval podle deníku The New York Times šéf americké diplomacie Anthony Blinken dohodu o kontrole íránského jaderného programu během svého telefonátu s evropskými ministry zahraničí. Sdělil jim také, že pokud ho Evropané pozvou na jednání s Íránem o obnovení dohody, zúčastní se.

Americká diplomacie tak nabrala směrem k Islámské republice zcela jiný postoj než předchozí administrativa Donalda Trumpa. Republikánský prezident o dohodě známé pod zkratkou JCPOA (doslova Společný komplexní akční plán) opakovaně mluvil jako o „strašné“ a krátce po svém zvolení splnil slib, že ji vypoví.

Na uzavření dohody v době, kdy byl prezidentem Barack Obama, se přitom osobně podílel nynější nájemce Bílého domu Joe Biden. Nyní dal jeho tým jasně najevo, že se k ní chce vrátit. Pakt, který kromě Trumpa kritizoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ale podle většiny bezpečnostních expertů fungoval – mysleli si to kontroloři z Mezinárodní agentury pro jadernou energii, ale i představitelé izraelských bezpečnostních složek.

Vstřícné gesto USA přichází v době, kdy napětí mezi Íránem a jeho nepřáteli stoupá. Režim ajatolláhů má ještě v živé paměti cílenou likvidaci generála Kásima Solejmáního i listopadový atentát na jaderného vědce Mohsena Fachrizádeha. Po krachu JCPOA zvýšil kapacity k obohacování centrifug a postoupil v úsilí o výrobu jaderných hlavic – režim ajatolláhů však stále tvrdí, že je jeho jaderný program čistě mírový.

V poslední době také Teherán pohrozil, že pokud Spojené státy nezruší sankce proti němu, vyžene příští týden ze země mezinárodní inspektory.

Jak Írán zareaguje na gesto USA, není zatím jisté. Zatím se zdá, jako kdyby obě strany čekaly na ústupek toho druhého. Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf sice nabídku neodmítl, ve své páteční odpovědi ale žádal ukončení sankcí. „Spojené státy musí jednat: zrušit sankce. My na to odpovíme,“ řekl mluvčí resortu Sajíd Chatíbzádeh.

Američtí diplomaté jsou sice podle listu The Guardian ochotní jednat o zrušení některých sankcí, pouze ale při osobním setkání s Íránci a nechtějí dělat žádné ústupky předem.

Pozvánku na jednání už tweetoval unijní vyjednavač Enrique Mora. Krátce předtím vyzvaly USA, Británie, Německo a Francie Írán k dodržování svých jaderných závazků. Jednání o JCPOA se účastnilo i Rusko, které nynější obrat v americké politice ve vztahu k Íránu přivítalo.

Americké úřady také zrušily omezení pohybu pro íránské diplomaty, které zavedla Trumpova administrativa. Íránští diplomaté se mohli v poslední době pohybovat pouze v objektu íránské mise, velvyslancovy rezidence, na letišti a na území šesti bloků kolem sídla OSN. Nyní se omezení vrátí k tomu, které platilo za Obamy – Íránci se mohou pohybovat v okruhu 40 kilometrů od Manhattanu.

Pokud by Írán v příštím týdnu splnil své hrozby a vyhnal jaderné inspektory, možná dohoda by se velice zkomplikovala. „Bez mechanismů pro monitorování íránského jaderného programu by se prohloubila nedůvěra USA i zbývajících stran k JCPOA,“ citovala televize NBC analytika Torbjörna Soltvedta z organizace Verisk Maplecroft.

Mezi oběma zeměmi tak nyní zuří válka nervů. Íránské ultimátum směrem k inspektorům má přimět USA k akci a okamžitému zrušení části sankcí. To ale Bidenova administrativa udělat nehodlá a upozorňuje naopak na jasné porušování mezinárodní dohody ze strany Íránu – tamní režim v něm pokračuje i po zvolení Bidena do Bílého domu. Jisté gesto ze strany USA nicméně přijít může – například zrušení sankcí proti jednotlivým představitelům íránského režimu.

Zda se chce vrátit k JCPOA i samotný Írán, hodně napoví i tamní prezidentské volby naplánované na červen. Rozhodovat se bude o nástupci nynějšího umírněného Hasana Rúháního, jehož může nahradit i některý z kandidátů konzervativců. Ten by byl zřejmě mnohem více antiamerický než současná hlava státu, a proto i odpůrcem případné dohody.

Pokud některého z konzervativních kandidátů podpoří i nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zůstane zřejmě JCPOA u ledu. A to by znamenalo i větší riziko potenciálně ničivé války na Blízkém východě.