Článek
Ministerstvo vnitra má už několik týdnů na stole první jmenný seznam sirotků, pro něž se lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová snaží od loňského září u vlády vyjednat pomoc a azyl v Česku.
I když nyní europoslankyně splnila připomínky Andreje Babiše i ministra Jana Hamáčka a předala soupis s konkrétními 14 jmény sirotků, nejsou ve vládě znovu spokojeni.
Hamáčkovi nyní vadí, že Šojdrová před několika měsíci mluvila o 50 syrských dětech a nyní jsou na seznamu ze Sýrie pouze dva sirotci. Ostatní děti, které nyní přebývají v uprchlických táborech v Řecku, jsou z Pákistánu, Afghánistánu nebo Maroka.
Jak se kauza syrských sirotků vyvíjela? Podívejte se na video z konce roku.Video: Redakce Seznam, Seznam Zprávy
„Andrej Babiš zpochybnil, že tam vůbec nějaké děti jsou. A tak jsem sestavila indikativní seznam, který jeho slova vyvrací. Nikdo tím neříká, že zrovna tyto děti musíme přijmout. To už je na samotné vládě, jaký věk nebo národnost upřednostní,“ říká Michaela Šojdrová.
Ministr vnitra Hamáček ale má s předloženým seznamem ještě jeden problém. „Dostal jsem k tomu jeden papír. Je na něm 14 dětí – jejich jméno, věk, země původu a řecké zařízení, ve kterém se momentálně nacházejí,“ řekl. Chtěl by prý znát detaily o jejich situaci nebo možných příbuzných.
„Ty příběhy jsou si velmi podobné, proto jsem se o ně zajímala spíš v obecnější rovině,“ zdůvodnila to europoslankyně. A příběhy několika dětí nyní Seznamu popsala.
Rodiče zahynuli při útěku
„S některými jsem ale osobně mluvila. Jako třeba se dvěma sourozenci – osmiletým chlapečkem a šestiletou holčičkou. Byla to rodina, která před necelými dvěma lety utíkala z Afghánistánu, jenže rodiče obou dětí po cestě zahynuli,“ zmínila situaci dvou dětí, které mají být součástí jejího seznamu.
Nyní jsou děti už více než rok v jednom z mnoha dětských zařízení v Řecku: „Vypadá to, že už se trochu zklidnily. Holčička už se umí sama třeba podepsat, se svojí pečovatelkou komunikuje řecky. Ale to je právě příklad dětí, které kromě pracovníků v zařízeních nemají vůbec nikoho.“
Podle Šojdrové řecká strana dosud stále zjišťuje, jestli sourozenci někde ve světě nemají rodinné příslušníky. „Jenže já si myslím, že to není relevantní. Jde o to, kde žijí teď. Jsou sice chráněni, chodí do nějaké školy a je o ně postaráno, ale v jejich životě není žádná perspektiva. To není klasický dětský domov nebo náhradní péče, jak je známe v Česku.“
Odmítnutý od příbuzných
Podobně je to i s dalším sirotkem na jejím seznamu, dalším osmiletým chlapcem ze Sýrie.
„Odlišný případ je to v tom, že sice má nějaké vzdálené příbuzné ve Španělsku, ale když je kontaktovala řecká strana, odmítli si ho vzít,“ vylíčila Šojdrová s tím, že důvody odmítnutí ze strany chlapcovy rodiny nezná.
„Ty důvody neznám. Mám dojem, že se jednalo o jeho strýce. Ale jak přišel o rodiče, jestli ho rodiče poslali do Evropy, nebo jestli jeho rodiče stále žijí, to nevím a nevím, zda to vědí Řekové. Řecké úřady ani nemají prostor to u každého jednotlivce do detailu zjišťovat. Dětí uprchlíků jsou tam tisíce,“ dodala.
Pokud by se aspoň část dětí přivezla do Česka, uvolnily by se Řecku kapacity v přeplněných dětských zařízeních. Na volná lůžka by pak bylo možné vzít další sirotky, žijící momentálně v řeckých ulicích. „Takových dětí je tam většina. Kapacity útulků pro uprchlíky jsou přeplněné a řada dětí přežívá ze dne na den v ulicích,“ sdělila.
Syrských dětí v Řecku ubývá
Důvodem, proč na seznamu nejsou jen děti ze Sýrie, je podle europoslankyně to, že jejich počet v táborech ubývá.
„Když jsem s tím nápadem poprvé přišla loni v září, syrských dětí tam bylo více. Od té doby se ale podařilo řadu z nich dostat k jejich příbuzným jinde ve světě. Takže Syřanů je v táborech méně než loni, ale stále tam jsou. A války probíhají i v okolních zemích, nevidím důvod, proč se zaměřovat jen na jednu národnost,“ sdělila.
To je třeba případ dvanáctileté syrské dívky z tábora v řeckém Metadrasi. Ta se do Řecka dostala v březnu 2016, krátce po uzavření dohody mezi EU a Tureckem, které souhlasilo s pomocí při řešení migrační krize.
Dívka nejdříve přebývala v táboře Chios se svojí tetou, ta ji ale po čtvrt roce opustila a utekla do Nizozemska. Podle informací jedné z pracovnic zařízení v Metadrasi k ní dívka chtěla odjet, úřady to ale kvůli špatnému zdravotnímu stavu tety odmítly. Po dvou letech, v červnu 2018, se nakonec podařilo přemístit ji k jiné příbuzné.
Ačkoliv se dívka v dětském útulku učila řecky a docházela do místní školy, Šojdrová upozorňuje, že tamní zařízení neodpovídají běžným standardům: „Jsou to pořád jen provizoria. Pracovníci často nejsou kvalifikovaní, je třeba mít na paměti, že řecké útulky dětem neposkytují péči jako běžné dětské domovy.“
A vyvrací i výtku vládní koalice, že v Česku převezené děti nemusí chtít zůstat. Anebo že u mnohých z nich dosud není jisté, jestli jinde ve světě nemají příbuzné.
„To je přece nepodstatné. Pokud se později ozve jejich rodina, je to jedině dobře. Nemusíme být jejich doživotním útočištěm, chceme jim jen poskytnout bezpečí, dokud jsou malé a dokud to potřebují,“ uzavřela.
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka se nyní čeká na impulz z řecké strany. „Dokud nás o to Řekové nepožádají, sami už víc udělat nemůžeme. Jakmile od nich zpráva dorazí, budeme o tom jednat na vládě.“
