Ostudy parlamentů V4: prostředníčky, létání na lyže i mazání výsledků

Bouřlivou předvolební schůzi má za sebou slovenský parlament. Opoziční poslanci se v úterý pohádali o programu schůze s předsedou Národní rady Andrejem Dankem ze Slovenské národní strany. Politik opozičního hnutí OLaNO Igor Matovič dokonce před předsedu parlamentu předstoupil s papírem s textem: „On je ožralý.“

Nakonec se jednalo jen o jednom bodu čili návrhu zákona o pozemkových úpravách, který vetovala prezidentka Zuzana Čaputová. Na adresu hlavy státu se Danko ostře vyjádřil. „Budu si vážit prezidentského paláce, až bude nezávislý, apolitický a nebude sloužit feťákům,“ prohlásil předseda strany, která v průzkumech balancuje na hranici vstupu do sněmovny. Čaputová podle agentury TASR nevidí důvod, proč na Dankova slova reagovat.

Po Dankovi, jako po končícím šéfovi parlamentu, nezůstane jen pošramocená parlamentní kultura, ale i jeho tragikomické chyby ve slovenštině a slavný vlajkový stožár před budovou parlamentu. Ten, který je schválně o něco vyšší než budapešťský.

Dankovým dobrým přítelem je předseda české Sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO. Před malostranským sídlem Sněmovny sice nepostavil stožár, českou parlamentní kulturu ale už stihl obohatit o zpěv a tancování na pultíku předsedajícího nebo další zdvižený prostředníček.

Pro srovnání: v Polsku sice předsedkyně sněmovny Elżbieta Witková vulgární gesta neukazuje, nedávno ale zcela svévolně a v rozporu s jednacím řádem anulovala důležité hlasování, které nevyšlo podle vládních představ. Sejm navíc často hlasuje až do ranních hodin.

Její předchůdce Marek Kuchciński loni ve funkci předčasně skončil kvůli nadužívání vládního letadla. Až příliš často se jím nákladně dopravoval z Varšavy na lyže do Karpat.

Dlouholetý předseda maďarského parlamentu László Kövér, který je známý svým mohutným pěstěným knírem, zase loni výrazně omezil prostor pro novináře tak, aby se k ministrům a poslancům prakticky nedostali.

Nový rakouský kabinet Sebastiana Kurze si coby jednu ze svých priorit stanovil rozumné nakládání s půdou. Vedlo ho k tomu podle deníku Der Standard zjištění, že se v roce 2018 až 38 kilometrů čtverečních dříve nezastavěných ploch změnilo v silnice, parkoviště nebo na nich vyrostly budovy a nákupní centra.

Jde o škodlivý trend, protože zhruba polovina ploch je zastavěna způsobem, kdy půda přestane propouštět vodu. Kromě toho se třeba asfalt zahřívá více než normální půda a lidé se prý místy cítí jako v peci. Vláda si údajně stanovila do roku 2030 cíl, aby se denně v Rakousku nesmělo takovým způsobem „použít“ více než 2,5 hektaru půdy.

Jenže podle Standardu to má pořádný háček. Tato otázka je plně v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Kurz a spol. si přesto téma „zdravé půdy“ vepsali do volebního prohlášení, což deník přičítá přítomnosti Strany Zelených ve vládní koalici.

Hlavní vyzyvatelka současného polského prezidenta Andrzeje Dudy se v prvním kole voleb nezúčastní debat. „Smysl mají jen debaty jeden na jednoho. Debaty mezi několika lidmi nemají takovou atmosféru,“ řekla ve středu kandidátka opoziční Občanské koalice Małgorzata Kidawová-Błońská. S Dudou se chce v debatě utkat až ve druhém kole, kam by podle dosavadních průzkumů postoupila.

Kromě rozhodnutí nedebatovat si ale Kidawová-Błońská připsala i větu, která se nejspíš ocitne ve volebních videích jejího protikandidáta Dudy spojeného s vládnoucí stranou Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. „Kaczyńskému nezáleží na světě, na Evropě. Jemu záleží jenom na Polsku,“ říká ve výroku, který vlastně Kaczyńskému, přinejmenším u části voličů, lichotí.

Přes 3,5 milionu Němců má nejméně dvě zaměstnání, je to meziroční nárůst o čtyři procenta. Data prezentoval Spolkový úřad práce. Podle výzkumu odborových svazů je u 53 procent lidí finanční nouze nebo problémy. Opoziční strana Levice teď navrhuje růst minimální mzdy. Poslankyně Sabine Zimmermannová navrhuje, aby se mzda zvýšila ze současných 9,35 eura na 12 eur za hodinu, v přepočtu 302 korun.