Článek
Unikátní zlatou minci loni vydala Česká národní banka. „Největší zlatá mince v Evropě a druhá největší na světě má průměr 535 milimetrů, šířku hrany 48 milimetrů a hmotnost 130,24 kilogramu. Je zároveň největší frézovanou mincí na světě,“ uvedla ředitelka muzea Jiřina Kábrtová.
Polotovar se během podzimu 2018 vyráběl odléváním z ryzího zlata ve Švýcarsku, měl o něco větší průměr než výsledná podoba a také až dvojnásobnou hmotnost. Ze Švýcarska byl poté převezen do vídeňské mincovny, kde se frézoval reliéf mince podle návrhu akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla.
Autor na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé korunové mince z roku 1922. Do konečné podoby byla mince zpracovaná v České mincovně v Jablonci nad Nisou.
Na výstavě Paměť ve zlatě mohou návštěvníci do 25. října vidět i desítky dalších mincí, například ražby z pozůstalosti Vladislava Iglauera. „Výstava představí také zlaté mince z pozůstalosti Vladislava Iglauera, kterou přijalo muzeum do svých sbírek právě před 50 lety. Dále připomene 500 let od ražby jáchymovského tolaru. Podle něj je pojmenovaná měna mnoha států,“ řekla Kábrtová. Dodala, že část expozice je věnovaná i České mincovně z Jablonce nad Nisou, která pro ČNB razí mince české měny a vydává pamětní zlaté a stříbrné mince.
