Článek
Jen minulý rok přišlo Krajské hygienické stanici Moravskoslezské kraje 640 stížností. Každá třetí se týkala hluku. Nejčastěji si lidé stěžovali na hluk ze silniční a železniční dopravy, ale také na ten z průmyslových závodů. „Problematiku hluku řešíme velmi často, překročení limitů tak častý případ není. V loňském roce jsme asi ve čtyřech případech uložili pokuty do padesáti tisíc,“ řekla ředitelka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Miroslava Rýparová. Zákon přitom umožňuje pokutovat hlučnost až do tří milionů korun.
Aby se moravskoslezské hutě pokutám vyhnuly, staví protihlukové stěny a další opatření. Rušivé zvuky na nepříjemných frekvencích vydávají zejména odprašovací ventilátory a komíny. „V posledních letech jsme instalovali tlumiče na komíny odsunových cest na aglomeraci Jih. Postavili jsme i protihlukové panely. Tato opatření byla v hodnotě deseti milionů korun a utlumila hlučnost odsunových cest o osmnáct decibelů. V Bartovicích jsme postavili další protihlukové stěny za patnáct milionů korun,“ vypočítává mluvčí závodu ArcelorMittal Barbora Černá Dvořáková.
Třinecké železárny začnou s výstavbou ochrany před hlukem v září. Investují devět milionů korun. „Díky novým zařízením odprášení se od roku 2015 snížil objem prachu o téměř sedmdesát pět procent. Zařízení však přineslo negativní efekty ve zvýšení hlučnosti provozu ventilátorů a zvýšení nákladů na elektrickou energii,“ vysvětluje výrobní ředitel Třineckých železáren Česlav Marek.
Bydlení poblíž hlučných průmyslových zón je nepříjemné, ze zdravotního hlediska ale může být i nebezpečné. „Pokud lidé dlouhodobě žijí poblíž takových zón, hůře se jim soustředí, špatně spí. Hluk je ale velmi složitý problém. Existuje základní limit, padesát decibelů, ale je spousta korekcí. Jiný limit je ve dne, v noci, pro různý charakter zdroje. Liší se to u dopravy, kde je limit velmi benevolentní, naopak pro stacionární hluky, tedy ventilátory a průmyslové zdroje, je limit nižší,“ vysvětluje Rýparová.
