Článek
Pat. Situace ve Venezuele uvázla na mrtvém bodě. Opoziční lídr Juan Guaidó nedosahuje uspokojivých výsledků tak rychle, jak se očekávalo – ukazuje se, že i on má limity, míní Martin Rey, expert na Latinskou Ameriku v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Ani sílící protesty Venezuelanů nepřinutily autoritářského prezidenta Madura k rezignaci. Národní garda naopak přitvrdila. Očekávaný humanitární konvoj se zatím do země nedostal. „Lidem ve Venezuele se žije čím dál tím hůř. Režim, který vládne, nevládne dobře. Lidé si přejí změnu,“ popsal Rey v rozhovoru aktuální situaci. Více než 80 procent lidí nestojí za Madurovou vládou a nestojí za ní ani vojáci. Musí ale plnit rozkazy. Venezuelský lid pokojně protestuje a vyslovuje své požadavky. Po chvíli ale do lidí začnou z ničeho nic pálit vojenské složky gumovými projektily a hází po demonstrantech slzný plyn. V posledních dnech je ale nové, že vojáci začínají pálit ostrými. Častokrát to ani nedělá armáda, nýbrž ozbrojené složky spřízněné s režimem,“ dodal.
Rey se podobné potyčky demonstrantů s vojáky sám také připletl. „Vojáci začali pálit gumovými projektily, ale hlavně začali házet slzný plyn. Tak jsem to hned u kordonu schytal. Všichni se dali na útěk,“ popsal Rey dramatickou situaci.
Venezuelská vláda i opozice chtějí do konce týdne pokročit v řešení ústavní krize. Pomoci mají diplomatická jednání. Opoziční lídr Juan Guaidó, kterého už na 60 zemí světa uznalo za prozatímního prezidenta, přijel k rozhovorům o podpoře do sousední Brazílie. Guaidó před odletem ujistil, že po dvoudenní návštěvě země se hodlá vrátit domů, kde mu však hrozí zatčení. Úřady mu totiž zakázaly vycestovat ze země.
„V mé funkci je mou povinností být v Caracasu navzdory rizikům, navzdory možným důsledkům,“ řekl televizi NTN24 politik, který se za prezidenta prohlásil v lednu z pozice předsedy parlamentu s odvoláním na ústavu. Maduro podle opozice zahájil v lednu druhé funkční období v rozporu se zákonem, neboť loňské volby, které opozice bojkotovala, byly nelegitimní.
Maduro čelí stále silnějšímu zahraničnímu tlaku na své odstoupení. Ve světě proto hledá spojence, zejména Rusko. Viceprezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová proto míří do Moskvy, kde bude v pátek jednat s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Rusko poskytuje izolovanému Madurovu režimu vysoké půjčky a potravinovou pomoc a pokouší se udržet svého spojence u moci.
Ruská diplomacie viní Spojené státy z přípravy vojenské intervence, která má odstranit Madurův režim. Washington se v pondělí s desítkou zemí Latinské Ameriky shodl, že budou usilovat o nastolení demokracie ve Venezuele bez použití násilí. Podle prezidenta Donalda Trumpa však jsou stále ve hře všechny možnosti.