Ostatní evropské země trpí více. Švédové věří v odolnost své ekonomiky

Carině Sundové Hagströmové je šedesát let a v maloobchodě se pohybuje od svých patnácti. Stockholmský obchůdek nazvaný Boutique Surprise si koupila před 15 lety, specializuje se na prodej dámských oděvů pro ženy od 35 let dál.

Obchod, který na stejné adrese fungoval dlouhých 38 let, ale musela během pandemie zavřít. „Spousta lidí, kteří obvykle nakupovali během obědové přestávky, pracovala z domova, velká část zákazníků tak zmizela. Práce z domova a méně společenských setkávání také snižuje potřebu si kupovat nové oblečení. Měla jsem mnoho zákaznic starších 70 let, na ty dopadla pandemie nejtvrději, což dále ovlivnilo prodeje. Ty spadly o 40 procent právě v době, kdy měly být nejvyšší,“ vypráví. Problémy s likviditou pak vedly k uzavření butiku.

Paní Sundová Hagstömová sice dostala podporu od státu, na kterou měly v březnu a dubnu nárok firmy, které přišly nejméně o 30 procent tržeb. To jí ale pokrylo pouhé dva dny obratu obchodu. Ten už proto znovu neotevře, lidé navíc podle ní stále více nakupují oblečení přes internet.

„Kvůli velké nejistotě na trhu už pravděpodobně nepovedu svůj byznys, ale budu si hledat práci jako zaměstnanec,“ uzavírá smutné povídání majitelka zavřeného obchodu.

O zásahu, který během pandemie švédská ekonomika utrpěla, svědčí i nedávná analýza ekonoma Olle Janna z pražského CERGE-EI. Ten mimo jiné upozornil, že spotřeba vyjádřená útratami přes platební karty největších bank klesla v březnu ve Švédsku na úroveň 80 až 85 procent okolních států, které hospodářský život omezily více. Z analýzy tak vyplývá, že liberální přístup za to nestál: lidí zemřelo ve Švédsku více než v okolních zemích a ekonomickým otřesům to stejně nezabránilo. Počet bankrotů se v době pandemie zvýšil o tři procenta.

V době mé návštěvy druhého největšího města země Göteborgu se už ale ekonomika zvedala a na úřadech vládl spíše optimismus: „Švédské ekonomice se daří o dost lépe než zemím, které měly lockdowny. Poslední údaje říkají, že Švédsko bude mít minus tři procenta HDP za celý rok 2020. Země eurozóny mají ale tuto předpověd minus osm procent. To je obrovský rozdíl. Když se podíváte na Francii, Španělsko nebo Británii, ty trpí mnohem více,“ řekl mi Stefan Gustavsson ze Západošvédské obchodní komory. Výrazně lepší čísla než většina Evropské unie podle něj Švédsko má i v nárůstu nezaměstnaných.

I pan Gustavsson ale připouští, že okolní skandinávské státy se z ekonomických dopadů pandemie zotavují rychleji, na což ve své analýze poukázal i Ole Jann.

Desetimilionové Švédsko je podobně jako Česká republika malou otevřenou ekonomikou, která je extrémně závislá na obchodu a vývozu. Právě proto silně pocítila dopady lockdownů v okolních státech - Švédsko má oproti svým sousedům vysoký podíl výrobního sektoru, který rychle pocítil problémy s dodavatelskými řetězci.

Zvláště v západním Švédsku, jehož metropolí je právě Göteborg, je páteří ekonomiky automobilový průmysl, právě zde sídlí světoznámá značka Volvo. Zdejšímu průmyslu se na jaře náhle zhroutily složité systémy dodavatelů z jiných zemí, což v půlce března výrobu ochromilo a trvalo to i celý duben.

Automobilový průmysl nebyl ale ani zdaleka jediný - dalším těžce zasaženým sektorem byl turismus. Göteborg je se svým pobřežím jedním z nejatraktivnějších švédských měst, ještě na podzim se tam ale hotelové rezervace pohybují jen na dvaceti procentech obvyklého průměru. Snad ještě hůře zde dopadla kongresová turistika. Plánovaný mezinárodní kongres o digitalizaci byl odložen a organizátoři doufají, že ho uspořádají v zimě nebo začátkem jara. Koronavirová situace se ale nyní zhoršuje v celé Evropě a zda to bude možné, nikdo zatím netuší. Akce s několika tisíci účastníků se však nedá naplánovat ze dne na den.

Další obětí pandemie je kulturní sektor, zábava a sport. Ve Švédsku jsou sice otevřené restaurace, bary i kina, platí ale omezení na maximální přítomnost 50 lidí na akci. Fotbalová liga se tak hraje bez diváků, stejně tak hokejová - v Göteborgu přitom na zápasy zdejšího hokejového týmu jinak chodívá běžně na deset tisíc diváků. Na začátku října jednala vláda o tom, zda omezení zvýšit na 500 osob, nakonec se ale rozhodla prodloužit dosavadní stav.

Švédská vláda nicméně nenechala podniky padnout. Vzhledem k poměrně nízkému zadlužení si mohla do pomoci dovolit značně investovat - i ve Švédsku se ve velkém zavedl takzvaný kurzarbeit, tedy proplácení mezd zaměstnanců státem. Během jarní vlny využívaly mnohé firmy zaměstnance jen z 20 procent, ti ale dostávali i nadále 90 procent mzdy. Rozdíl jim zaplatil stát. Na podzim se už díky oživení pravidla posunula a firmy mohou tuto pomoc využít jen v případě, kdy dávají zaměstnancům plat alespoň ze 40 procent.

Mezi další státní zásahy patřila možnost odvádět později daně, podpora fixních nákladů firem nebo nižší podnikové daně v období od března do května. Zvýšily se ale i dávky v nezaměstnanosti, která dosahuje asi 8,5 procenta.

Kromě pomoci ze strany švédské vlády mohou zdejší firmy využít i evropské fondy. „Financujeme široké spektrum projektů, cokoliv od turistiky až po tisk na textil. Velmi důležitý je automobilový průmysl. Pracujeme hlavně s malými a středními podniky, které byly krizí dost zasažené,“ vysvětluje ve své göteborgské kanceláři Linnea Haglomová, která pracuje v Evropském fondu pro regionální rozvoj. Jejím úkolem není přímá finanční podpora podnikům - tu by měl zajistit chystaný fond obnovy Next Generation EU, který by měl Švédsku přisoudit 3,7 miliardy eur - ale spíše pomoc s vyrovnáváním se s pandemií a zaváděním nových metod.

Jeden z projektů například probíhá v oblasti Halland jižně od Göteborgu a zaměřuje se na trvalou udržitelnost a využívání lokálních surovin ve zdejším potravinářském průmyslu a restauracích. Další projekty pomáhají firmám shánět zaměstnance, pronikat na nové trhy nebo si osvojovat nové strategie a digitální fungování v době pandemie.

„Měli jsme tu jednou středně velkou firmu, která vyráběla hygienické pomůcky včetně třeba roušek. Během pandemie rychle rostla a nutně potřebovala sehnat lidi, kteří by byli ochotni pracovat v noci. Propojili jsme ji s lidmi z kulturní oblasti, kteří právě neměli práci a byli zvyklí dělat v noci,“ popisuje konkrétní příklad pomoci Hagblomová, která strávila během studií půl roku v Česku a stihla se naučit velmi slušně česky. „O práci ale budu mluvit anglicky, omlouvám se,“ usmívá se.

Celkem se už do Evropského fondu pro regionální rozvoj zapojilo od roku 2014 2883 švédských firem. Jak už bylo řečeno, jde převážně o menší a střední firmy, v projektech je ale zapojené i Volvo, které těží i z pomoci svým dodavatelským podnikům. Díky projektům, na nichž pracuje paní Hagblomová, už vzniklo 658 nových pracovních míst, převážně v průmyslu a v turistickém sektoru.

Podle Stefana Gustavssona ze Západošvédské obchodní komory ale důležitost Evropské unie není ve fondech ani přímé finanční pomoci: „Dalece nejdůležitější užitek z EU je přístup na společný trh. Je strašně jednoduché obchodovat na společném trhu bez byrokracie, cel, atd. To lidé nechápou. Kdyby to Britové pochopili, nehlasovali by pro brexit. Pro malou vývozní ekonomiku jako je Švédsko, je EU nesmírně důležitá,“ říká.

Při diskuzích o koronaviru ve Švédsku často padne zmínka o důvěře lidí ve vládu, ve střední Evropě dost nezvyklý pohled: „Vláda si řekla, že nemůže zavádět opatření, kterým lidé nebudou věřit. Některé země v Evropě třeba nutily nosit lidi roušky, když byli sami v parku. To bylo extrémně hloupé, protože každý ví, že se sám v parku nenakazí. A když pak ta samá vláda prosazuje opatření, které už hloupé není, lidé ho nepřijmou,“ vysvětluje pan Gustavsson švédskou vládní strategii.

Zdůrazňuje přitom, že pravidla musí být dlouhodobě udržitelná. „Pandemie může trvat dva roky, nemůžete přece všechno zavřít,“ hájí politiku švédské vlády s tím, že je vždy potřeba najít rovnováhu mezi omezeními a bojem proti infekci. Alespoň v západním Švédsku se to nyní, zdá se, daří.