Článek
O tom, že se voleb bude moci zúčastnit zhruba 80 tisíc mentálně a duševně postižených Němců, rozhodl ústavní soud v pondělí. Verdikt se týká osob, jimž přidělil soud zákonného zástupce. Týkat se podle DW bude ale také jedinců odsouzených za trestnou činnost, u nichž soud následně rozhodl, že nejsou schopní nést trestní odpovědnost, a nařídil jejich umístění do psychiatrického zařízení.
Doposud těmto osobám znemožňoval volit paragraf 13 německého volebního zákona. Ten však na konci roku u soudu napadl vládní komisař pro záležitosti osob s postižením.
Změnu legislativy, která by mentálně postiženým umožnila volit, podporovali také němečtí Zelení, levicová Die Linke a také středopravicoví liberálové ze Svobodné demokratické strany. Vládnoucí koalice lidovců a sociálních demokratů v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou však změnu zákona nepodpořila. Sporným bodem jednání bylo podle DW právě rozhodnutí, zda by se změna zákona týkala už voleb do Evropského parlamentu letos v květnu.
„Nesmí existovat byrokratické překážky, když jde o zajištění základních práv,“ uvedla před pondělním rozhodnutím ústavního soudu Verena Benteleová, předsedkyně Sociální asociace Německa. Verdikt soudu ocenila také organizace pro asistenci postiženým Lebenshilfe. Podle ní jde o „další velký úspěch pro postižené a pro německou demokracii“.
