Článek
Škol, které jsou uzavřené kvůli výskytu koronaviru, přibývá, stejně tak jednotlivých tříd, které se ocitly nařízením hygieny v karanténě. Od pondělí budou muset navíc střední školy ve většině okresů přejít na dálkovou výuku s jedinou výjimkou, a tou je praktické vyučování.
Ministerstvo školství ale už minulý týden vydalo nový návod pro distanční výuku. Věnuje se v ní také žákům, kteří se nemají možnost do on-line vyučování zapojit, a to ať už z důvodu, že nemají potřebné vybavení, nebo pro ně tento typ výuky prostě není vhodný.
Tito žáci budou mít možnost se i nadále v rámci konzultací setkávat s učiteli osobně.
„V metodice se možnost osobní konzultace ve specifických případech za dodržení všech hygienických pravidel a nařízených opatření zmiňuje proto, že lze tuto alternativu využít tam, kde jinak hrozí ,vypadnutí žáka ze systému',“ popisuje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.
Doma a bez připojení
Kolik žáků skutečně „vypadlo ze systému“ během distančního druhého pololetí, se dá jen odhadovat. Podle dubnového šetření České školní inspekce mezi řediteli se do výuky nezapojilo vůbec asi 10 tisíc žáků.
Průzkum PAQ Research z podobného období ale ukázal, že se 6 procenty žáků základních škol a víceletých gymnázií komunikovala škola jen jednou týdně nebo vůbec. To by tedy ukazovalo zhruba na 60 tisíc dětí, které ze systému částečně nebo úplně vypadly. Celkem 3 procenta dětí navíc neměla počítač nebo kvalitní internetové připojení, dalších 5 procent se k počítači dostalo jen sporadicky.
Právě tito žáci si tak mohli přijít úkoly vyzvednout maximálně ke škole, nebo se na zadání podívat na nástěnku a případně si s učitelem zavolat po telefonu. To ale není zrovna ideální způsob komunikace.
Ředitelé tak vítají možnost osobních konzultací, protože jim umožňuje dosáhnout právě i na žáky, se kterými by jinak v době uzavření školy ztratili kontakt.
Například Základní škola profesora Švejcara v Praze 12 byla zavřená jako všechny ostatní nejen od 10. března letošního roku, ale znovu i na začátku nového školního roku kvůli karanténě více než tří čtvrtin učitelského sboru, zkušenosti s vrtkavými opatřeními má tak více než aktuální.
„My stále doufáme, že i po zpřísnění opatření bude zachována možnost, aby se děti dostaly do školy alespoň v omezeném množství a mohly docházet třeba na individuální konzultace. Pro děti, které propadnou sítem distančního vzdělávání, protože nemají třeba potřebnou techniku, je to zcela zásadní, aby nedocházelo k prohlubování mezery vůči ostatním žákům,“ říká ředitel školy Ondřej Lněnička.
Ten ale zároveň připomíná, že problém s připojením do online třídy se na jaře objevil i u dětí, které potřebnou techniku doma mají. Rodiče ale počítač nebo notebook potřebovali k práci na home office. Nebo neměli tak silné internetové připojení, aby se dalo zároveň pracovat i učit.
Konzultace místo výuky, ale kde?
Otázkou ale zůstává, jak by osobní kontakt v době distanční výuky prakticky fungoval.
„Je to možné všude tam, kde ani jeden z aktérů nemá nařízenou izolaci nebo karanténu a nejsou taková mimořádná opatření, která by kontakt zakazovala, a pokud je osobní konzultace v dané situaci pro vzdělávání žáka vhodným a funkčním řešením. Organizace takových konzultací spadá do kompetence ředitele školy a záleží na místních podmínkách,“ říká Lednová.
Setkat se tak bude smět učitel se žákem za určitých podmínek i ve škole.
„Možnost individuálních konzultací je pro nás naprosto zásadní a je potřeba, abychom ji mohli realizovat. Koneckonců od jara jsme na to také dobře připraveni. Školy mají často nakoupené různé plastové zábrany a víme také, jak vhodně přizpůsobit třídy,“ dodává ředitel Lněnička.
Na druhou stranu distanční výuka bude zahájena především v mimořádných chvílích, a dá se tak předpokládat, že škola bude třeba zcela uzavřená. Osobní konzultace se tak budou muset přesunout do jiných prostor.
„Uvedené nelze zobecňovat – pokud by nebyl zakázán pohyb žáků nebo učitelů ve škole, pak není vyloučeno i setkání ve škole. Nicméně vzdělávání distančním způsobem se bude aplikovat zejména v situacích, kdy osobní přítomnost žáka ve škole možná není, takže se tento výjimečný nástroj osobního kontaktu učitele a žáka typicky ve škole neuskuteční,“ dodává mluvčí MŠMT.
V tomhle už Ministerstvo školství nechává rozhodnutí na konkrétních ředitelích. Stejně jako původní jarní manuál pro distanční výuku, i ten aktualizovaný nechává ředitelům velký prostor na individuální řešení, která se nedají vepsat do jediného doporučení pro všechny typy škol.
Slovensko s konzultacemi počítá
Zajímavé srovnání v přístupu k případnému zpřísnění opatření na školách nabízí sousední Slovensko. Tamní Institut vzdělávací politiky Ministerstva školství zpracoval podrobné dotazníkové šetření mezi řediteli a učiteli. Vyšlo z něho, že se do distanční výuky vůbec nezapojilo 7,5 procenta žáků a 18,5 procenta z nich se neučilo přes internet.
Na základě těchto zjištění pak ministerstvo vypracovalo i sadu pěti doporučení pro druhou vlnu epidemie. A co se týče konzultací i při uzavření škol, je konkrétnější než české ministerstvo.
Zcela základním je podle institutu udržet školy co nejdéle otevřené. Pokud to však nebude možné a nepodaří se všechny děti zapojit do online výuky, musí být zachována možnost alternativní prezenční výuky, a to buď přímo v domácnosti žáka, nebo například v komunitních centrech nebo kulturních domech.
