Článek
O nebezpečí ztráty živobytí informovala zpráva Mezinárodní organizace práce (ILO) při OSN. Nejohroženější jsou podle ní lidé, kteří pracují v takzvané šedé ekonomice. Ti se pohybují nejčastěji v maloobchodním sektoru či v potravinářském průmyslu. Takových lidí jsou podle ILO přibližně dvě miliardy, přičemž celková globální pracovní síla činí 3,3 miliardy lidí.
V současnosti se setkaly na dvě miliardy pracujících se snížením příjmů v průměru o 60 % a to jen za první měsíc od propuknutí pandemie v daném regionu. V Africe a v Severní a Jižní Americe příjmy klesly zhruba o 81 %, Evropě a střední Asii o 70 %, ve zbytku Asie a v Pacifiku pak o 21,6 %.
Hlavním důvodem této situace je omezená pracovní doba. Ta bude podle průzkumu ILO, který odhaduje situaci v druhém čtvrtletí letošního roku, mnohem horší, než se v minulosti předpokládalo.
Původní odhad ztráty 195 milionů pracujících na plný úvazek se nově zvýšil na 305 milionů. Úbytek pracujících předpovídá ILO ve všech hlavních regionech, tedy v Severní a Jižní Americe, v Evropě a v Asii. I ve zbytku světa má byt situace velmi podobná.
Co je International Labour Organization?
Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, zkratka ILO) je specializovanou organizací OSN, která usiluje o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv.
Byla založena v roce 1919 ve Versailles jako zřízení Společností národů. Jejím cílem byl světový mír na základě sociální spravedlnosti. Od roku 1946 je specializovanou organizací OSN se sídlem ve švýcarské Ženevě.
Podle ředitele ILO Guye Rydera to pro miliony lidí znamená ztrátu jídla, bezpečí i budoucnosti. „Miliony podniků po celém světě teď sotva dýchají,“ uvedl pro britský server BBC.
„Nemají žádné úspory ani možnost úvěru. To je pravá tvář světa práce. Pokud jim teď nepomůžeme, prostě zaniknou,“ upozornil.
Firmy v nebezpečí
Přes 436 milionů firem a společností po celém světě se potýká s vážnými komplikacemi. Tyto společnosti obchodují právě v již zmíněných nejvíce ekonomicky zasažených oblastech. Krize se dotýká mimo velkoobchodů, maloobchodů a služeb i obchodu s nemovitostmi.
Současná krize spojená s bezprecedentními opatřeními, která vešla v platnost takřka po celém světě, si podle ILO žádá urgentní opatření. Je nutné podpořit zejména malé firmy, pracovníky v šedé zóně a další ohrožené pracující.
Ekonomický restart se prý povede jen díky lepším pracovním zákonům a institucím či lépe financovaným a zajištěným sociálním systémům. Bude také nutné, aby mezi sebou jednotlivé země spolupracovaly na vytvoření podpůrných balíčků a promíjení dluhů.
V efektivním a udržitelném řešení následků koronavirové krize by podle ILO mohly pomoci i například mezinárodní pracovní standardy.
