Článek
Andrej Babiš je ve střetu zájmu hned z několika úhlů pohledu. Závěr právního servisu Evropské komise zní jednoznačně. Dokument, který si nechal vypracovat šéf Generálního ředitelství REGIO (orgán Evropské komise, který má na starosti záležitosti týkající se regionální a městské politiky) Marc Lemaitre, toto tvrzení opírá o osm stránek argumentů.
„Situaci pana Babiše posuzujeme jako střet zájmů ve smyslu Článku 61 odstavce 3 Nové finanční regulace," konstatují evropští právníci.
Galerie: Faksimile zprávy evropských právníků
Zpráva pro Evropskou komisi o Babišově střetu zájmů
Zpráva pro Evropskou komisi o Babišově střetu zájmů
Zpráva pro Evropskou komisi o Babišově střetu zájmů
Zpráva pro Evropskou komisi o Babišově střetu zájmů
Podle něj střet zájmů existuje, pokud „je objektivní a nestranný výkon funkce finančních subjektů nebo osob ohrožený z důvodů zahrnujících rodinu, emocionální život, politické nebo národních vztahy, ekonomické zájmy nebo jakékoliv jiné přímé nebo nepřímé osobních zájmy.“ ()
Premiér poté, co zprávu o víkendu zveřejnily některé evropské deníky, její závěry odmítl. „V žádném střetu zájmu nejsem, chovám se přesně podle zákona, tak jak jej přijal parlament a po mně český právní systém na základě lex Babiš vyžadoval. Svěřenské fondy neřídím ani neovládám,“ zopakoval v uplynulých dnech několikrát.
Ke stejnému závěru došel i posudek, který si nechal vypracovat ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO). Z něj podle ministra vyplývá, že svěřenský fond, do kterého Andrej Babiš po změně tuzemské legislativy převedl svůj koncern Agrofert, je dostatečnou zárukou toho, že bývalý majitel nemá na fungování zemědělského gigantu vliv: „Jde-li o řádně fungující svěřenský fond, potom je zajištěno, aby k žádnému střetu nedošlo. Správcem svěřenského fondu je třetí osoba a ta nese odpovědnost,“ řekl na dotaz ČTK včera Kněžínek.
Jenže podle zmíněného ustanovení v nové evropské legislativě ke střetu zájmu stačí, že jsou jeho aktéři v citovém či rodinném vztahu. A také to, že je Babiš konečným příjemcem benefitů, které mu z Agrofertu pod svěřenským fondem plynou.
„Nezávisle na tom, zda může vykonávat kontrolu nad těmito subjekty či nikoliv, je jeho zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu a skupiny Agrofert zjevný,“ odmítá argumenty tuzemské ministerské analýzy evropský posudek.
Jako ještě zásadnější problém pak vidí evropští právníci Babišovo angažmá v čele vlády. „Pravomoci premiérovi umožňují ovlivňovat rozhodovací procesy, které vedou k implementaci peněz z fondů Evropské unie,“ píše se v dokumentu pro Evropskou komisi.
Není prý podstatné, zda premiér sám má pravomoc přímo o směřování a vyplácení fondů rozhodovat, jak argumentuje ministr Kněžínek spolu s šéfkou Ministerstva pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (ANO).
„Stěží si lze představit, že premiér předsedá jednání vlády a současně se vzdává jakéhokoliv podílu na rozhodování, které může Agrofert jakkoliv ovlivnit. Ani pokud by například pan Babiš zasedání v tu chvíli nepředsedal a nepodílel se na rozhodování, pozice předsedy vlády mu i přesto umožňuje uplatňovat vliv mimo formální diskuze a rozhodovací procesy.“
Právní experti Evropské komise proto vidí z Babišovy situace jen tři cesty: buďto se zcela zbaví svých byznysových aktivit („the person could take measures that ensure that he no longer has any economic interest in relation to a bussiness entity“), nebo se Agrofert vzdá čerpání evropských peněz.
Poslední variantou, kterou zpráva nabízí, je odchod Babiše z čela vlády. V té by mohl zůstat, ovšem jen jako ministr mající na starosti resort, který by se nijak nemohl jeho podnikání dotýkat.
