Článek
Případ Úřadu práce, po jehož chybě stát přišel o nárok na podvodně vyčerpaných 335 milionů korun, ukazuje ještě jednu rovinu. Jak pro Seznam Zprávy uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, v Česku prý příliš rozbujel byznys firem zaměstnávajících zdravotně postižené.
Zákon, který mohl systém rozdělování peněz změnit, zůstal ležet ve Sněmovně. Poslanci se k němu do konce volebního období nedostanou.
Jen letos Úřad práce vyplatil firmám na zaměstnávání hendikepovaných 8,4 miliardy korun. Je to víc, než stát vydá na dávkách na sociální bydlení. „Ano, je to velký byznys, který velmi silně láká k příležitostem,“ uvedla ministryně pro Seznam Zprávy s tím, že záměry firem nemusejí být vždy jen záslužné.
Systematickému zneužívání však podle ní brání přísné kontroly ve firmách. Fungují prý velmi dobře a kritéria pro přidělování dávek jsou striktní. Maláčová připomněla případ brněnské obecně prospěšné společnosti Amerfo. Spolek zaměstnává lidí s fyzickým nebo duševním postižením. Ministerstvo mu kvůli porušení kritéria o bezdlužnosti v roce 2019 odmítlo poslat 2,2 miliony korun, které bral na zaměstnávání hendikepovaných. Resort za striktní postup schytal kritiku, ohradila se proti němu třeba zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková.
Jak ale ukázala kauza dotačních podvodů v holdingu Mandre, o níž Seznam Zprávy v uplynulých dnech informovaly, minimálně dříve byly úřednické kontroly děravé.
Trojice jihomoravských podnikatelů po čtyři roky získávala od Úřadu práce stamiliony korun na fiktivní podnikání, do nějž zapojila až tisícovku zdravotně postižených. Aleš Mokrý, Ivor Ševčík a Veronika Veith za dotační podvody u soudu dostali pravomocné šestileté tresty. Podvodně odčerpaných 335 milionů korun jim ale zůstalo. Úřad se u soudu přihlásil o odškodnění pozdě.
Podle Maláčové i s dalším rizikem zneužívání státních peněz nastal čas na velkou změnu. Jako předstupeň měl podle ní posloužit zákon o sociálním podnikání. „Především na úrovni obcí by vznikaly sociální neziskové podniky, které by zaměstnávaly osoby zdravotně postižené. Obce by prokázaly větší zájem k větší integraci lidí se zdravotním hendikepem. A bez toho, aby se šlo velmi tvrdě po zisku. Kdyby takový koncept fungoval, můžeme také přejít k reformě vyplácení dotací firmám,“ uvedla ministryně.
Jak zaměstnat lidi na okraji společnosti
Návrh zákona, který předložili poslanci ČSSD, komunistů a Pirátů, mimo jiné zaváděl pojem integrační sociální podnik. Status takového podniku by získal zaměstnavatel, mezi jehož pracovníky by bylo nejméně třicet procent dříve dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Tito lidé by zároveň museli mít například nízkou úroveň vzdělání, být v exekuci, bez střechy nad hlavou nebo po výkonu trestu či pobírat dávky v hmotné nouzi. „Ukazuje se, že bez pomoci a intervence státu se těmto lidem ve většině případů na běžném trhu práce nedaří získat a udržet zaměstnání,“ sdělil už dřív předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Integrační sociální podnik by mohl za splnění předepsaných podmínek dostávat státní příspěvky na platy těchto zaměstnanců i na různé kurzy a školení. Rozpočtové dopady předkladatelé odhadli na asi miliardu korun ročně.
Maláčová s kolegy však pro něj nenašli dostatečnou podporu. Vláda k němu vydala neutrální stanovisko a do říjnových voleb se k němu poslanci nedostanou.
