Článek
Čtyřikrát menší snůška medu, zdecimované včelstvo, kterému trvá týdny, než se vzpamatuje, neschopné stavět dílo a vychovat plod. Tak vypadají včelstva, která v uplynulých týdnech sbírala na poli s kvetoucí a chemicky ošetřovanou řepkou olejnou.
Redaktory Seznamu vzal ke svým úlům Kamil Kramný, který už přes 30 let včelaří na Opavsku. Polovinu včelstev má na své zahradě, za kterou ještě nedávno kvetly lány řepky. Druhou polovinu zabydlel na okraji lesa u přehrady Slezská Harta. Díky dvěma rozdílným stanovištím má srovnání. Rozdíl je očividný i pro naprostého laika. V úlu, který je blízko řepky, je málo včel i medu. „Už je zhruba čtyři týdny po řepce, přesto včelstvo stále není v kondici,“ říká a vytahuje jednotlivé rámy, ve kterých by včely měly mít už vystavěnou plástev naplněnou medem. „Jeden poloprázdný rámek, druhý prázdný,“ tahá jeden za druhým. Vytáčet med by nemělo cenu.
„Včel viditelně hodně ubylo, v úle nebyly, špatně plodovaly, nestavěly,“ říká. Chvíli poté, co řepka odkvetla, prý na sousedním poli začala kvést hořčice. Dělal si proto naději, že hmyz bude mít co sbírat. Než se však vzpamatoval, hořčice odkvetla také. „Přínos nebyl žádný.“
Obrovský rozdíl je vidět po několikakilometrovém přesunu do okolí Slezské Harty, kde Kamil Kramný chová druhou část svých včelstev. Pohled do úlů je mnohem veselejší. „Poslední rámek sice ještě není zavíčkovaný, ale je vystavěný a plný medu, ten včelám ještě nechám. Na dalším ale už vidíte, jak včely med víčkují, ten už jim můžeme vzít,“ usmívá se Kramný a dává nám plný rám potěžkat. Pro laika je nečekaně těžký.
Včelař nás vede i k úlu, kde měl takzvaný oddělek, tedy včelstvo, které bylo na jaře velmi slabé. „Abychom neukazovali jen silné včely,“ říká a postupně vyndává jeden rám za druhým. Kromě posledního rámu jsou všechny ostatní zavíčkované a plné medu či plodů. „Vidíte, tady matka pěkně ploduje. Včelstvo postupně plody vytláčí medem, tady v tomhle rámku jsou dole ještě plody,“ ukazuje. Včelstvo se tedy na okraji lesa poměrně dobře obnovilo.
Kamil Kramný říká, že med, který odtud vytočí, je takzvaný med pro jeho vnoučky. „Je velmi kvalitní. Jak vidíte za mnou, teď kvetou bodláky, začínají nakvétat lípy. Už od jara tady kvetly hlohy, jíva, maliny,“ vyjmenovává.
Že takové složení má na zdraví včelstev vliv, potvrzuje i Miroslava Novotná, odbornice na včelí pastvu ze Středního odborného včelařského učiliště v Nasavrkách. „Například francouzské studie přímo hovoří o tom, že včela, která měla jeden druh pylu, byla mnohem víc náchylná nemocem, odolná škůdcům a dalšímu, než včela, která měla pestrost,“ říká. Její slova potvrzuje i stav včelstev Kamila Kramného.
On sám říká, že zatímco dřív včelaři k řepce takzvaně kočovali, dnes se jí vyhýbají, pokud mohou. „Můj kamarád má včelstva u lánu s řepkou a vždy, když začne kvést, je odveze. Od kvetoucího pole se včely dneska odvážejí, aby nedopadly jako ty moje. Kolega má vypozorované, že vždycky má velký úbytek včel. Než se mu dostanou do kondice, přijde o další snůšku třeba z lípy, tak raději ty včely odváží,“ vysvětluje.
Oslabená včelstva mají i ekonomický vliv, především v tom, kolik medu mohou chovatelé prodat. „Tady u lesa mám čtyřnásobně vyšší snůšku než od včelstev, která sbírala na řepce,“ potvrzuje včelař.
Velkým viníkem podle něj je chemické ošetřování plodin a také to, že na jejich pěstování jsou dotace, a proto je zemědělci pěstují ve velkém. „Zemědělcům se nedivím. Ti nemůžou za to, že se chovají ekonomicky. Ale netrpí jen včely, my si likvidujeme krajinu, půdu, ze studny nám tady teče pěna,“ říká. Nedostatek pastvy pro včely podle něj zhoršují i dotace pro samotné včelaře, kterých přibývá. Proměna krajiny a mizení rostlin vhodných pro opylování to ještě zhoršuje. „Krajina je převčelená, když nám tady v obci například vykvetou lípy, všechna včelstva se na nich neuživí.“
