Článek
Každý den Česká republika přichází především kvůli přibývající zástavbě o osm hektarů orné půdy, říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Za posledních 100 let tento „účet“ činí minus milion hektarů zemědělské půdy. Na jednoho obyvatele Česka nyní připadají dvě desetiny hektaru.
Evropská komise ve své nové strategii Farm to Fork navrhuje, aby deset procent zemědělské půdy zůstalo nezastavěno. Limit v Česku je nyní pět procent. Komise rovněž plánuje zvýšit podíl ekologického zemědělství na čtvrtinu. Dosud se podíl šetrně obhospodařované půdy v rámci celé EU pohybuje okolo šesti procent, v České republice je toto číslo podstatně vyšší – dosahuje přibližně 14 procent.
„Musí se pálit deštné pralesy“
Podle Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO přejdou k ekologickým postupům desítky až stovky konvenčně zaměřených farmářů ročně. Martin Pýcha ale upozorňuje, že ekologické pěstování je méně efektivní. „Pokud určitá část spotřebitelů biopotraviny chce, zemědělci na to reagují. V Česku ale ze zhruba 14 procent ploch vyrobíme přibližně 1-1,5 procenta celkové produkce potravin. Ta efektivita je neporovnatelná,“ tvrdí. Jak dodává, zátěž na životní prostředí může snížit především automatizace a robotizace. To ale nějaký rok potrvá.
Požadavek na zvýšení podílu ekologického zemědělství v Evropě se podle něj negativně projeví jinde ve světě. „My máme studie, které říkají, že každé jedno procento snížení produkce v Evropské unii znamená, že musíme někde jinde na planetě vyrobit potraviny z 1,5 milionu hektarů půdy. Ta ale na planetě nepřibývá, naopak ubývá, takže to vede k obrovskému tlaku na pálení deštných pralesů v Brazílii,“ popisuje předseda svazu zemědělců.
Strategie Evropské komise Farm to Fork navíc obsahuje požadavek na snížení pesticidů na polovinu do roku 2030. „Dnes jsme v situaci, kdy se budou krátit podpory pro zemědělce. Česká republika bude mít v rámci evropského rozpočtu pravděpodobně nejvíc krácený třeba program Rozvoj venkova, kde shodou okolností máme nejzelenější program. Zemědělci jsou dnes schopní fungovat v režimu bio, protože mají mimořádné dotace. V okamžiku, kdy dotace snížíme, je otázka, jestli budou schopní se uživit,“ varuje Pýcha.
Kvótu na potraviny je těžké stanovit
V České republice se také stále častěji mluví o potravinové soběstačnosti. Kvůli pandemii covid-19 a následnému nedostatku pracovních sil, ale také v důsledku klimatických změn, se zdražil dovoz potravin ze zahraničí. Někteří čeští poslanci proto navrhovali povinný podíl tuzemských potravin ve zdejších supermarketech na 55 procent v roce 2021. Tento podíl by měl postupně růst až na 85 procent domácích potravin v českých regálech. Na poslance zemědělského výboru ale apelovala prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, aby kvótu nestanovovali bez bližší studie.
Přesný poměr českých a zahraničních potravin v řetězcích je těžké určit i podle Pýchy, byť supermarkety by se podle něj měly snažit o větší nabídku lokálních produktů. „U zeleniny jsme soběstační třeba jen ze 30 procent, například u květáku jen ze 14 procent. U některých komodit je složité tu kvótu vůbec dodržet a ani není řečeno, jak by se vymáhala. Na druhou stranu jsme přesvědčeni, že tlak na obchodníky, aby se tady chovali jako ve svých domovských zemích, je správný. Mohli bychom se procentuálně pohybovat někde výš a někde méně, podle nabídky českých zemědělců, mezi 50 až 80 procenty,“ míní předseda zemědělců.
Na navýšení produkce zeleniny máme podle něj půdy dostatek. Problém je ale v poptávce a tlaku na cenu ze strany obchodníků. Často totiž od lokálních zemědělců požadují velké a pravidelné dodávky jednoho druhu zeleniny, a toho čeští zemědělci prostě nejsou schopni.
