Článek
Světlejší fasádu Národního muzea už zaregistrovali všichni před pár týdny, poté, co dělníci sundali z budovy dominující už téměř 130 let pražskému Václavskému náměstí lešení. Po sedmi letech se tak chýlí ke konci nákladná rekonstrukce, mimochodem první za celou téměř 130letou existenci budovy.
„Budova je taková, jaká byla původně. Černá nebyla jen špínou a exhalacemi, jak jsem si původně myslel, ale ve 20. století byla uměle ztmavena sazemi, aby tím údajně získala starší patinu,“ vysvětluje Michal Lukeš.
Nově zrestaurovaná fasáda Národního muzea je mnohem světlejší, než byla v minulosti. Za komunismu byla uměle ztmavena.
Fasáda Národního muzea před rekonstrukcí. Snímek z roku 2015.
Lukeš v rozhovoru mimochodem provede diváky virtuální prohlídkou zrekonstruovaných sálů a popíše, co v nich bylo a nově bude vystaveno.
Historické dokumenty poprvé pohromadě
Znovuotevření Národního muzea je naplánováno ke 100. výročí vzniku Československa a k tomu se vztahuje i první velkolepá výstava – 100 let soužití Čechů a Slováků.
Návštěvníci budou mít vůbec poprvé možnost vidět pohromadě historické dokumenty, které naprosto zásadně ovlivnily vznik a vývoj republiky. Od Pittsburské dohody z roku 1918 přes tři originály mnichovské dohody ze září 1938 (ten čtvrtý, francouzský, bohužel není k nalezení) až po dokumenty o rozdělení společného státu v roce 1992.
„Větší část dokumentů se bude převážet pár hodin před otevřením muzea policejní eskortou,“ popisuje Michal Lukeš k historickým materiálům, které budou v této sestavě vystaveny vůbec poprvé.
Nově zrestaurovaný Pantheon Národního muzea s prosklenou kopulí.
Národní muzeum zcela mimořádně nebude do konce letošního roku vybírat vstupné, mimo jiné z toho důvodu, že ještě stále nebude zpřístupněna celá budova. Některé opravované části, včetně nově zpřístupněné kupole s jednou z nejhezčích vyhlídek v Praze, se návštěvníkům otevřou až v roce 2019.
Jak to bylo při rekonstrukci fasády se stopami po střelách sovětských vojáků ze srpna 1968, jak se promění pantheon s bustami slavných velikánů a proč muzeum ustupuje od tradičních zasklených vitrín? I o tom mluví Michal Lukeš ve Výzvě.
„Nechceme mít expozice jako v 19. století, musí to mít příběhy doplněné o multimediální prvky,“ láká ředitel Národního muzea a dodává, že si je jistý, že návštěva bude lákavá i pro děti, žáky a studenty, zvyklé na sledování digitálních informací a online prohlídky. „Lepší jít s dětmi do Národního muzea než s rodinou běhat po nákupních centrech.“
V rozhovoru, jehož záznam najdete ve videu umístěném nahoře, se také dozvíte, proč jediná kostra „velryby“ zůstala během rekonstrukce na svém místě a jaké „lahůdky“ chce muzeum dovézt v dalších letech z Egypta a ze Sibiře.
