Online: Mayová se zodpovídala britskému parlamentu. Úder na Sýrii byl podle ní morálně správný a legální

Podle francouzského premiéra Édouarda Philippa byl zásah odůvodněný. Premiér také obhajoval rozhodnutí zapojit se do akce ze strany prezidenta Emmanuela Macrona jako obtížné a legitimní. Dodal, že Západ vysílal už příliš dlouho politické a diplomatické signály Damašku, aby jednal rozumně.

„Naše reakce byla vzhledem k příčině dostatečně odůvodněná. Ve své metodice byla pečlivě rozvržena,“ prohlásil Philippe před poslanci, kteří o události vedou pouze rozpravu.

Americký prezident Donald Trump pořád stojí o setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámila to dnes novinářům mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. Nicméně dodala, že Trump nemá zatím v plánu žádnou konkrétní schůzku.

„Prezident stále stojí o to, aby si s Putinem pohovořil,“ řekla Sandersová. „Domnívá se, že pro svět bude lepší, pokud budou obě země udržovat dobré vztahy. Bude to ale záležet na chování Ruska,“ konstatovala.

Reálným cílem nedávných úderů USA a jejich spojenců v Sýrii nebyly jen výzkumné laboratoře, ale i vojenské objekty a letiště. Uvedlo to dnes v prohlášení ruské ministerstvo obrany. K zajištění deklarovaného účinku by podle ruského ministerstva stačilo jen 30 raket.

Spojené státy, Británie a Francie vypálily 105 střel, z nichž 76 směřovalo na výzkumné centrum Barzá u Damašku. Dalších 29 raket zasáhlo sklad chemických zbraní a bunkr v Him Šinšáru u Homsu.

Podle průzkumu zveřejněného televizní stanicí Sky News považuje sobotní úder na Sýrii za správný 49 procent Britů, 37 procent si myslí, že správný nebyl. V názoru na to, zda měla Mayová požádat parlament o svolení s vojenskou akcí, je britská společnost podle průzkumu rozdělena. Za správný její postup považuje 45 procent dotázaných, za špatný rovněž 45 procent.

Chemický útok v syrském městě Dúmá nemohl spáchat nikdo jiný než režim prezidenta Bašára Asada. Řekla to premiérka Theresa Mayová v britském parlamentu.

Předsedkyně vlády také upozornila, že vojenský zásah západních zemí nebyl intervencí do syrské občanské války, ani snahou o změnu režimu v této blízkovýchodní zemi. Šlo podle ní o jednorázovou akcí, jejímž cílem bylo omezit schopnost Asadova režimu použít chemické zbraně proti vlastním lidem.

Podle předsedy opozičních labouristů Jeremyho Corbyna je sobotní operace britských vojenských sil v Sýrii legálně sporná. Směrem k Mayové dnes v parlamentu vznesl dotaz, na základě čeho premiérka rozhodla o zacílení raket na vědecké laboratoře poblíž míst, kde žijí civilisté.

Britská premiérka Theresa Mayová odmítla kritiku své strategie v Sýrii. „Neudělali jsme to proto, že nás o to prezident Trump požádal,“ řekla v parlamentu. Dodala, že akce měla širokou mezinárodní podporu a že o útoku o víkendu diskutovala s několika světovými lídry. Některé tajné informace, které při rozhodování využila, však podle svých slov nemůže členům parlamentu sdělit.

„Všechno nasvědčuje tomu, že útok v Dúmě byl útok chemickými zbraněmi,“ řekla britská premiérka Theresa Mayová před chvílí v britském parlamentu. Dodala, že podle informací tajné služby byly večer, kdy došlo k útoku, nad celým regionem syrské vládní helikoptéry. „Žádné jiné skupiny nemohly uskutečnit takový útok,“ dodala Mayová. Opozice a Islámský stát by podle ní nebyly schopné podobný útok provést. Mayová se s britskými silami rozhodla v místě zasáhnout, protože chtěla zmírnit lidské utrpení.

„Páteční noční raketový útok, ke kterému došlo ještě před prezentováním důkazů ze strany vyšetřovatelů o použití chemických zbraní a bez schválení parlamentem, podle mého těžko pomůže Sýrii přiblížit se míru a bezpečnosti. Naopak tím riskujeme, že dojde k nebezpečné eskalaci už tak hrozné situace,“ řekla skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Rozhodnutí Mayové dříve kritizoval i předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes vyjádřila vážné znepokojení nad podezřelým úmrtím ruského novináře, který pátral po zapojení ruské soukromé armády do bojů v Sýrii. Tělo Maxima Borodina koncem minulého týdne našli před jeho domem v Jekatěrinburgu, v neděli novinář v nemocnici zemřel. Policie smrt vyšetřuje jako sebevraždu skokem z okna.

Britská premiérka Theresa Mayová dnes předstoupí před poslance. Od 18:30 se před budovou parlamentu mají konat demonstrace proti západní operaci v Sýrii. 

Syrská státní televize v neděli odvysílala rozhovory s desítkami lékařů a záchranářů v Dúmě, kteří tvrdí, že žádné stopy po chemickém útoku nenašli. S odkazem na reportáž televize Al-Ichbáríja to dnes uvedla agentura AP. Washington i Paříž trvají na tom, že mají důkazy, podle kterých syrská armáda spáchala v Dúmě chemický útok. Zatím je ale nezveřejnily.

Mezinárodní společenství muselo podle Jense Stoltenberga ukázat, že je potřeba dodržovat mezinárodní zákaz používání chemických zbraní. Šéf NATO řekl, že Rusko neustále bránilo nezávislému vyšetření záležitosti a že západní země neměly „žádnou jinou alternativu, než jednat způsobem, jakým jednaly“. Také prohlásil, že západní aliance nemůže mlčet, pokud se někde používají chemické zbraně. K útoku byl prý více než dostatečný důvod. Nejednat by podle něj znamenalo praktickou podporu porušování zákazu používání chemických zbraní.

V sobotu demonstranti pochodovali z centra řecké metropole před americkou ambasádu, kam se neúspěšně pokusili proniknout. Dnes se v Aténách snažili strhnout sochu bývalého amerického prezidenta Harryho Trumana, která podle nich symbolizuje americký imperialismus. Informovala o tom agentura Reuters. Proti výtržníkům s pomocí slzného plynu zasáhla policie, škody na soše jsou tak jen malé. Nejméně tři demonstranti při policejním zásahu utrpěli zranění.

Dalšími sankcemi pohrozili ministři zahraničí členských zemí EU. Zdůraznili, že Unie bude společně usilovat o potrestání těch, kteří v syrském konfliktu porušovali mezinárodní právo. EU naopak nebude následovat Spojené státy v uvalení nových sankcí proti Rusku, které patří mezi hlavní opory režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Moskva by se postavila proti jakémukoliv novému útoku, který by také zvětšil odpor mezinárodního společenství. Uvedl to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Britský velvyslanec při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Peter Wilson také dodal, že OSN vyšetřovatelům z OPCW potřebné povolení dala. Rusko tvrdilo, že potřebné povolení vyšetřovatelé zatím nedostali.

„Můžu zaručit, že Rusko na místě neoprávněně nezasahovalo,“ uvedl pro BBC ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Turecko nestojí na straně žádné země zapojené do syrského konfliktu a jeho priority v regionu se liší od zájmů USA, Ruska či Íránu. Řekl to dnes místopředseda turecké vlády Bekir Bozdag. Krátce nato ale turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že vztahy Ankary a Moskvy jsou příliš úzké na to, aby je ohrozily výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten prohlásil, že se politika Turecka „oddělila“ od Ruska, které je spojencem Damašku. Informovala o tom agentura Reuters.

Přes šest milionů lidí muselo opustit domov a zhruba tři miliony jsou uvězněny v těžko přístupných oblastech. Unie odsoudila, že v bojích je jako zbraň používáno hladovění obyvatelstva či jeho násilné vysídlování, oboje může být pokládáno za válečný zločin či zločin proti lidskosti.