Oregon v plamenech. Hoří prastaré lesy, síla požáru ovlivňuje počasí

„Požár je tak obrovský a produkuje tolik energie a extrémního tepla, že mění počasí,“ uvedl podle listu The New York Times Marcus Kauffman, mluvčí oregonského rezortu pro lesní správu. „Obvykle počasí předpovídá, jak se bude požár chovat. V tomto případě je to ale požár, který předurčuje, co udělá počasí.“

Bootleg, jak se požáru v USA přezdívá podle přilehlých pramenů, dosud způsobil rychlé změny směru i síly větru a dalších faktorů, jež zapříčinily šíření plamenů v korunách stromů. Kvůli rozfoukání žhavých uhlíků vznikly i menší požáry v okolí.

S požárem, který již sežehl oblast o více než 1214 kilometrech čtverečních, bojuje přes dva tisíce požárníků. Pod kontrolou mají asi čtvrtinu požáru. Jde o jeden z osmdesáti velkých požárů, které se rozmohly napříč třinácti americkými státy. V Oregonu hoří především v Národním lese Fremont-Winema, domově prastarých lesů i několika ohrožených živočišných druhů.

Úřady zatím evakuovaly nejméně dva tisíce domácností, dalších pěti tisícům evakuace hrozí. Plameny zasáhly 70 domácností a více než 100 budov, píše agentura AP. „Kdyby k takovému požáru došlo v hustě zalidněných částech Kalifornie, zničil by už tisíce domovů,“ uvedl Jamie Johnston, který na Oregonské státní univerzitě studuje historické lesní požáry.

„Bootleg představuje hrozbu pro ranče, které leží v poměrně odlehlých oblastech. Nejsou tam žádná předměstí,“ přiblížil současnou situaci Johnston. Ačkoliv je oheň obrovský, v kontextu jeho výzkumu už Oregon čelil i rozsáhlejším požárům.

„Je podle mě důležité, abychom se na lesní požáry dívali z dlouhodobého hlediska. Z pohledu posledních několika stovek let není Bootleg tak obrovský. Jednou z věcí, jimž se má výzkumná skupina věnuje, je rekonstrukce historických požárů. A ty, jež se rozhořely v této oblasti v 17. a 18. století, byly stejně velké jako Bootleg, nebo i větší,“ vysvětlil odborník pro AP.

Nemění to ovšem nic na faktu, že rozsah požáru vytváří extrémní a nebezpečnou situaci, jež o to víc ztěžuje práci přítomným hasičům. Kvůli síle plamenů, která mění počasí, se proměňuje intenzita větru, utvářejí se nad oblastí mraky a podle NYT hrozí i výskyt takzvaných ohňových tornád – kombinace horka, kouře a větru.

Podle meteorologa Chucka Redmana vznikají prakticky dennodenně nad oblastí mohutné kupovité mraky, jež dosahují až do výše 9 kilometrů nad zemí. Tvoří je horký, vlhký vzduch a kouř. „Všechna ta masa se potom snese zpět dolů,“ popsal Redman rozpad takového mraku – vede podle něj k silnému nárazovému větru, který se ubírá všemi směry a šíří dál oheň. „Není to dobrá věc,“ konstatoval.

Z mraku pyrocumulus se může stát pyrocumulonimbus, který je mrakem bouřkovým. Některé takové mraky dokážou požár alespoň částečně deštěm uhasit, jiné zažehnou blesky další požáry.

V souvislosti se silnými požáry v USA i jinde po světě se čím dál hlasitěji zmiňuje klimatická změna. Kvůli ní je boj s nimi čím dál složitější. Západ USA se například v posledních 30 letech znatelně oteplil, je tam i větší sucho, požáry jsou proto častější a ničivější.

Otepluje se ale celý svět – od počátku průmyslové revoluce o v průměru 1,2 stupně. Teplota i nadále stoupá.

Klimatoložka Carly Phillipsová ve své analýze pro The Conversation napsala, že v případě rozsáhlých lesních požárů čelíme dvojímu problému. Tomu, že změna klimatu napomáhá jejich vzniku, a potom i tomu, že skleníkové plyny, které požáry produkují, dále ohřívají planetu. Potřeba lidského zásahu, který by tento bludný kruh ukončil, proto „nikdy nebyla jasnější“.