Článek
Vláda Viktora Orbána v roce 2017 doručila do milionů poštovních schránek vládní dotazník, který se týkal migrace a uprchlíků. Odpovědi zpátky zaslaly vládě přes dva miliony lidí.
„Zavádějící fakta”
Vládnoucí strana Fidesz tehdy už delší dobu rozšiřovala zprávy o tom, že americký finančník maďarského původu George Soros chce „zaplavit Evropu miliony migrantů”. Do souvislosti s tzv. Sorosovým plánem dal i lidskoprávní organizaci Maďarský helsinský výbor (MHV).
Ta teď u maďarského nejvyššího soudu vyhrála. Stát má organizaci zaplatit v přepočtu 153 tisíc korun za to, že vláda ve svém dotazníku uvedla „zavádějící a nepravdivě prezentovaná fakta” a tím pádem poškodila pověst MHV. Vláda také musí na svých webových stránkách na měsíc zveřejnit omluvu.
„S rozsudkem jsme spokojeni, i když by bylo pro všechny nejlepší, kdyby nám vláda nelhala,” komentoval rozsudek právník MHV Gábor Győző. Peníze použije organizace na bezplatnou právní pomoc těm, kteří „se dostali do konfliktu s maďarským režimem a odvážili se postavit za druhé nebo za sebe”.
Vláda prý rozhodnutí soudu bere na vědomí. „I když to Helsinský výbor popírá, faktem je to, že jde o imigrační organizaci financovanou Sorosem,” trvá si na svém tiskové centrum úřadu vlády.
Znepokojení europoslanci
Národní konzultace Orbánovi vytkl loni v září Evropský parlament. Uvádí to zpráva nizozemské europoslankyně Judith Sargentiniové, která vytýká Maďarsku vážné systémové ohrožení unijních hodnot.
Kromě kritiky nedostatečné nezávislosti soudnictví a stavu médií v zemi zmiňuje dokument i celou sérii vnitrostátních konzultací, ve kterých se Orbánova vláda ptala Maďarů na jejich postoje.
Jde o už zmíněný „Sorosův plán”, ale i o hlasování s názvem „Migrace a terorismus“ z května 2015 nebo „Zastavme Brusel“ z dubna 2017. Podle zprávy europarlamentu byly dotazy maďarské vlády záměrně nesprávné a zavádějící, spojovaly terorismus s migrací a vyvolávaly nenávist vůči migrantům, Georgi Sorosovi i Evropské unii.
Právě kvůli riziku závažného porušení unijních hodnot se s Maďarskem vede procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy. Řízení může teoreticky skončit odebráním hlasovacích práv, rozhodují o tom členské státy. Stejná procedura už běží proti Polsku. V případě obou zemí se stále jedná o takzvanou preventivní část.
