Orbánova tiskovka v Putinově stylu. Nepohodlné novináře nevpustili

Na čtvrteční výroční tiskové konferenci se novináři směli Viktora Orbána ptát, na co chtěli. Tedy ti, kteří dostali akreditaci. Tu ale nemají třeba novináři investigativního portálu Direkt36, který píše o podezření z korupce spojeném s Orbánovou rodinou, nebo serverů Átlátszó a Politico Europe. Za nepřítomné nepohodlné novináře se ale solidárně ptala televizní stanice RTL.

Premiér mluvil o situaci na Blízkém východě nebo o nízké maďarské nezaměstnanosti, která vůbec poprvé klesla pod 3,5 procenta. Z Orbánovy strany také padla deklarace, že do roku 2030 má být desetina maďarské spotřeby elektrické energie pokryta slunečními elektrárnami a 90 procent elektřiny nebude pocházet ze zdrojů produkujících skleníkové plyny.

Státní televize se Orbána ptala na migrační kvóty a návštěvu finančníka George Sorose v Bruselu. „Soros je Maďar tak talentovaný, že by byl lepším přítelem než nepřítelem, ale takový je život,” odpověděl premiér. Nechce ale prý vypadat jako tematicky fixovaný na Sorose. Nekonkrétní krátkou odpověď plnou odkašlávání pak dal na otázku agentury Reuters. Ptala se na komplikované maďarsko-ukrajinské vztahy.

Nepříjemnou otázku na korupční aféry pak dostal premiér od maďarského serveru Index.hu. Padl i dotaz na nejistou budoucnost Fideszu v Evropské lidové straně (EPP). Podle Orbána se EPP přiklonila příliš k levici a nebrání evropské hodnoty. Připomněl, že se v úterý sešel ve Varšavě s Jarosławem Kaczyńským. Jeho strana PiS je členem skupiny Evropských konzervatistů a reformistů. „Pokud se nezmění EPP, vytvoříme nový křesťanskodemokratický subjekt,” uvedl Orbán.

Daleko svobodnější přístup k premiérovi a ministrům mají nově rakouská média. Deník Der Standard upozornil na to, že jsou zřejmě pryč časy, kdy byla na úřadu vlády za koalice lidovců a Svobodných média vykázaná za červenou šňůru, zatímco kancléř a ministři je v poklusu míjeli.

Na prvním jednání nové Kurzovy vlády, kterou spolutvoří lidovci a Zelení, byla pravidla o dost volnější, a novináři mohli dokonce krátce pobýt i přímo v místnosti, kde vláda jedná.

Polští poslanci ve středu v prvním čtení podpořili novelu zákona o poplatku za veřejnoprávní média. Ze státního rozpočtu se letos podle návrhu poslanců vládnoucí strany Právo a spravedlnost pošlou otevřeně provládní Polské televizi a Polskému rozhlasu (TVP a PR) cenné papíry v hodnotě 1,95 miliardy zlotých, tedy zhruba 11,7 miliardy korun.

Oficiálně jde o kompenzaci za nevybrané koncesionářské poplatky v letech 2018 a 2019, od jejichž placení jsou podle zákona z roku 2008 osvobozeny některé skupiny obyvatel. De facto jde ale o přímou státní finanční injekci pro média plnící roli vládní propagandy. Ta se nedávno zaměřila i na českou místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou. Podle loňské analýzy Rady polského jazyka je zpravodajství TVP neobjektivní a slouží vládě. „Prezentovaná vize světa je velmi jednostranná a dělí ji osa současná vláda vs. ti, kteří ji nepodporují,“ stojí v dokumentu.

Novela by měla projít sněmovnou díky vládní většině bez problémů. Sněmovna pak dokáže přehlasovat i případné opoziční senátní veto.

Poprvé dostaly TVP a PR „kompenzace” v roce 2017, šlo tehdy v přepočtu o 5,8 miliardy korun. Loni šlo médiím ze státního 7,56 miliardy korun. Podle polského statistického úřadu vlastní televizor nebo rádio na 96 % polských domácností, ale pouze polovina z nich své přijímače registrovala a zhruba pro polovinu z registrovaných navíc platí výjimka z placení. Reálně tak platí poplatky pouze 13 % lidí.

Nejdříve to byly výhrůžné noční telefonáty, pak mu někdo namaloval na auto hákový kříž a poslal dopisy s výhrůžkami. Loni na silvestra se osmačtyřicetiletý starosta dolnosaské vesnice Estorf rozhodl rezignovat. „Bylo to bolestivé, ale nutné rozhodnutí,” říká Arnd Focke ze strany SPD.

Jeho příběh teď rezonuje německými médii. Obec s 1 700 obyvateli řídil osm let. Roky se angažuje v pomoci pro uprchlíky a stejnou dobu je i cílem útoků. Když v poštovní schránce našel lístek se vzkazem „zplynujeme tě jako Antifu”, rozhodl se skončit.

Problém útoků extremistů už Německo řeší delší dobu. Podle průzkumu německého svazu obcí a měst se s urážkami nebo výhrůžkami setkala celá jedna čtvrtina starostů. Podle bývalého starosty Estorfu leží problém ve středu společnosti. „Znovu se mohou říkat věci, které by ještě před pěti lety byly nemyslitelné. Týká se to pravicových i levicových extremistů,” říká Focke. Na vině jsou podle něj mezery ve vzdělávání.

Útoku extremisty se týká i další zpráva z Německa. K novému vývoji došlo ve středu v případu zavražděného křesťanskodemokratického politika Waltera Lübckeho. K vraždě hesenského úředníka a politika se už dříve přiznal neonacista Stephan Ernst. Podle svého právníka teď soudci řekl, že v místě vraždy byl, smrtící výstřel ale vyšel z rukou Markuse H., který je v souvislosti s vraždou také ve vazbě. Oba podle něj chtěli Lübckeho, který se otevřeně stavěl za pomoc uprchlíkům, zbraní jen zastrašit. Po hádce ale „vyšla střela”.

Na Slovensku od úterý probíhá výstražná stávka autodopravců. Protest se týká Bratislavy, Oravy a Košic, kde došlo k blokádě důležitých komunikací.

Dopravcům vadí podmínky podnikání v cestovní dopravě. Po vládě chtějí zejména padesátiprocentní snížení daně z motorových vozidel a pozastavení výběru mýta až do výběru provozovatele nového mýtného systému. Podporu už dopravcům vyjádřili zemědělci, kteří jsou prý ochotní pomoci při blokádě silnic.