Článek
Premiér Andrej Babiš si do Ústí přivezl na pomoc v kampani „zlého muže“ Evropy. Potřesením rukou s maďarským protějškem Viktorem Orbánem místním vzkázal beze slov: Dobré vztahy s Evropskou unií nejsou prioritou, naopak tvrdý výklad konzervativních hodnot včetně ostrakizace sexuálních menšin má místo i v Česku.
Babiš tak v posledních dnech kampaně přitvrzuje - tímto gestem se přiblížil sloganům svého rivala Tomio Okamury a jeho SPD.
V Ústí se také Babiš utkává o post premiéra s lídrem koalice Pirátů a Starostů Ivanem Bartošem. Ten sází na opačné karty v této předvolební partii ve složitém a citlivém regionu.
Páral a lichotky
Na tiskové konferenci v Městském divadle v Ústí nad Labem se Orbán snažil naklonit si místní.
„Asi to nevíte, ale v Maďarsku je celá generace, pro které je Ústí nad Labem legendou. Když jsem byl student, všichni jsme milovali knihu Milenci a vrazi od Vladimíra Párala,“ zahájil svou řeč Orbán v severočeské metropoli.
Nejen regionu, ale celému Česku známý tvrďák Orbán lichotil až úslužně. „Jsem tu, abych pochopil, jak to děláte, že jste vždy o krok dopředu,“ uvedl dále a zmínil například nízkou nezaměstnanost.
„Do úst“ si vzal i prezidenta Václava Havla, s ním prý měl srdečný vztah, protože oba podle něj byli antikomunisti - Orbán skutečně má minulost vůdce hnutí, které v Maďarsku svrhlo komunismus, a patřil k nadějným lídrům střední Evropy po roce 1989.
Do řady velkých českých politiků - Havla, Václava Klause i Miloše Zemana - explicitně postavil Babiše.
Umlčená média?
Orbánova návštěva v Česku i v Ústí ale měla daleko k idyle. Maďarského lídra všude vítali i demonstranti. Už v Praze před Kramářovou vilou, část z nich se přesunula za politiky i do Ústí. A padala i silná slova. Například na ústeckém zámečku Větruši, kde Orbán ochutnal svíčkovou, ho jeho odpůrci častovali v angličtině pokřikem: „Orbán, Putinova dě**a“, což byla parafráze pokřiku ukrajinské demonstrantky na českého prezidenta Miloše Zemana během prezidentských voleb v roce 2018.
Blízkost Orbána k ruskému prezidentovi a režimu se ukázala i během covidové krize - v Maďarsku se očkovalo „propagandistickou“ látkou Sputnik, kterou ale třeba český premiér Babiš do Česka nevpustil.
Na hlavním plakátu demonstrantů byl odkaz na tragický průběh covidové pandemie v Česku: „Nejhorší v covidu, nejlepší v nenávisti.“
Orbán čelí kritice kvůli ohrožování svobod ve své zemi - mimo jiné i utlačování nezávislých médií. A během jeho návštěvy Česko dostalo ochutnávku toho, jak se v Maďarsku s novináři zachází.
Podle informací Seznam Zpráv nebylo do sálu na tiskovou konferenci Babiše a Orbána vpuštěno hned několik evropských významných médií, například francouzský list Le Monde, německý deník Die Zeit či německá televize ARD.
„Několik velkých evropských médií akreditaci nedostalo. Ale byla jsem svědkem toho, že na poslední chvíli byla vpuštěna novinářka, která nebyla akreditovaná. Měla vestu Hitrádia,“ řekla Seznam Zprávám spolupracovnice francouzského Le Monde Magdalena Sodomková.
Seznam Zprávy zase z „kapacitních důvodů“ nebyly vpuštěny na stranický mítink ANO s Orbánem odehrávající se vpodvečer v divadle. Připravovaná scéna pro tuto předvolební show a vybrané hosty byla velkolepá: Na plátně přes celé jeviště se například promítaly snímky obou státníků v objetí a dalších přátelských gestech.
Věštba migrace
Zásadním tématem prohlášení obou politiků byla migrace. Jakoby Babiš do Ústí chtěl přivézt někoho, kdo - na rozdíl od Česka - zkušenost s migrací má a tím téma posílit. A Orbán věštil v Ústí nad Labem další uprchlickou vlnu. „Moc nevěřím, že se vyhneme další vlně z Afghánistánu,“ uvedl a dodal, že Maďarsko chrání na své unijní hranici i Česko.
Babiš často v kampani opakuje svou legendu o tom, jak s Orbánem zabránili solidárním unijním kvótám, které měly Česku přiřadit uprchlíky podle předem daného klíče, aby se ulehčilo zemím na jihu EU.
Tady ji znovu zopakoval a Orbán mu ji přátelsky dosvědčil. Spojenectví nazval „česko-maďarským křídlem“ Visegrádské čtyřky.
Orbán pojmenoval tři boje, které vede s EU - o migraci, postavení sexuálních menšin a zelených technologiích. „Střední Evropa je předurčena k úspěchu - když nás nechají,“ bouřil v Ústí nad Labem maďarský lídr.
Maďarsko posílilo svou evropskou izolaci, když prosadilo zákon, který zakazuje zobrazování homosexuálního partnerství v materiálech pro děti a mládež.
Všechna výše zmíněná témata Babiš v kampani shodou okolností prezentuje jako sporné body hlavně s Piráty.
Sám Babiš takto extrémní postoje neprosazuje. Ale zejména na venkově, kde se přetahuje o voliče s Tomio Okamurou, zjevně rezonují. Je to strategie „chytrá horákyně“ - k tvrdým postojům se potřásáním rukou s Orbánem přihlásí-nepřihlásí. Sám je vyslovit nemusí.
Trable s dotacemi
Orbána a Babiše spojuje pověst „záporných hrdinů“ mezi politickými špičkami EU. Svou kariéru oba vyživují protiunijní rétorikou, zároveň ale mají hlad po evropských dotacích a čelí podezření z jejich nekalého čerpání.
Kvůli problematickému nakládání s unijními penězi ze strany českého a maďarského premiéra hrozí evropské úřady oběma zemím omezením přísunu evropských dotací.
U Babiše je důvodem střet zájmů - tedy že je v čele vlády, která v Česku administruje evropské peníze, a zároveň z nich coby de facto koncový vlastník Agrofertu profituje. Premiér v souladu s českými zákony svůj miliardový holding uložil do svěřenských fondů. Orbánovi Evropská komise vytýká, že jeho vláda nezajišťuje transparentní a nezávislé rozdělování těchto prostředků. Známý je třeba případ zakázky na pouliční osvětlení v Budapešti placené z fondu EU, kterou získal Orbánův zeť.
Přesto „kamarádšoft“ Babiše s Orbánem není černobílý. Zatímco rozvolňování s EU v podání Orbána znamená sbližování s Ruskem, Babiš i proti východním tendencím prezidenta Miloše Zemana udržel Česko „na Západě“. Ilustrovat to lze na strategických jaderných zakázkách. Maďarská vláda v podstatě odevzdala dostavbu jaderné elektrárny v Paksu ruskému státnímu Rosatomu. Oproti tomu český premiér svou politickou silou umožnil vyloučení Rusů z tendru na dostavbu Dukovan, jak prosazovala opozice.
