Orbán obětoval letošní Euro pro svůj politický boj, říká maďarský novinář

Co pro Maďarsko a Maďary znamená fotbal?

Maďaři jsou fotbaloví nadšenci. Všechno to pramení z padesátých let minulého století a tak zvaného týmu „Kouzelní Maďaři“. To největší vítězství se událo v Anglii, na soupeřově půdě, kde jsme v roce 1953 vyhráli 6:3. A právě tenhle fotbalový tým je vzpomínkou na velikost maďarského národa. Je tu obrovská nostalgie. Viktor Orbán je samozřejmě velký fotbalový fanda a také populista. A jako populista se snaží přivést znovu tyto vítězné dny.

Daří se mu to?

Částečně ano. Když se tu podíváte okolo, vidíte všude fotbalové vesničky, všude se promítá, lidé na fotbal chodí, stadion má naplněnou kapacitu. Komentátoři se tu shodují, že na tom má částečnou zásluhu Viktor Orbán a jeho komunikace. A hlavně ty obrovské finanční investice, které do fotbalu dává.

A jsou opravdu vidět hmatatelné výsledky těchto investic?

Je to komplikovanější. Když se podíváme na hráče v reprezentaci: brankář Péter Gulácsi hraje za RB Leipzig od sedmnácti let, Willi Orban také, je to víceméně Němec s maďarskými kořeny, Dominik Szoboszlai, jedna z největších hvězd je v Německu od šestnácti a dalších spoustu hráčů hraje v zahraničí. Investovali jsme obrovské částky peněz daňových poplatníků do fotbalového dorostu, ale naše největší hvězdy odtamtud nepochází. Naopak, vychovají je v Německu nebo Rakousku a vrací se zpátky do maďarského národního týmu. Takže ano, na té komunikační úrovni Orbán uspěl, na té sportovní? Nepříliš.

Jsou fotbaloví fanoušci voliči Viktora Orbána?

Samozřejmě. Není to samozřejmě absolutní, ale tyto dvě entity jsou si opravdu blízké. A za poslední roky ještě více. Nyní politická garnitura využívá tento voličský základ na obranu své agendy, jako jsou například homofobní tendence.

To je dobře, že to sám zmiňujete. Jsem v Budapešti zejména kvůli anti-LGBT+ zákonu, který prošel nedávno parlamentem. S fotbalem je to daleko propojenější, než by se na první pohled zdálo.

Je to opravdu zajímavé. Fotbaloví fanoušci jsou dost tradičně spíše pravicovější, někdy až ultrapravicově zaměření. Ani za komunismu to nebylo jiné.

Co si vlastně maďarští fanoušci myslí o těch aktuálních kontroverzích z Německa, kde se tamní stadiony nasvítily duhovými barvami na protest proti Orbánovi a zmíněnému zákonu?

To není lehké soudit. Když vezmeme běžné maďarské fotbalové fanoušky, nemyslím si, že by projevovali víc homofobie než fanoušci třeba v Anglii. Není to tu něco neobvyklého, jsou sice hlasití, ale je to menšina. Co to ale dělá daleko zajímavější, je propojenost na nejvyšší politické okruhy. V roce 2016 jsme tu měli velikou diskuzi o tom, jestli povinně zavírat obchody i v neděli. Křesťanská konzervativní vláda říkala, že by se měly zavřít, a opozice v tom viděla příležitost, jak se ukázat - a chtěli k tomu vyhlásit referendum. Fotbaloví ultras jim tehdy zatarasili cestu tak, aby nemohli návrh podat, fyzicky. A to bylo před necelými pěti lety. Byli to tehdy fanoušci a podporovatelé budapešťského klubu Terézvárosi TC.

Jakou to má souvislost s anti-LGBT+ zákonem?

Podle mě nejzajímavější na tom celém je načasování. Není náhodné, že zrovna v tuto dobu Fidesz navrhl a schválil podle mě opravdu zlou legislativu. Upřímně věřím, že Orbán je velký fotbalový fanda, že se opravdu chtěl zúčastnit tohoto šampionátu, hostit ho a ukázat tu maďarskou velikost. Politická situace mu ale nepřidávala. Čínská univerzita, vazby na Kreml a tak dále. Využil momentu a úspěšně stočil politickou debatu k tomuto tématu. Zvlášť míchání pedofilie a LGBT+ bylo chytrým krokem, jak si získat většinu Maďarů. Proti LGBT+ totiž obecně Maďaři nejsou, když se k tomu přidá pedofilie, je to jiná.

Je to krok kvůli volbám, které se konají příští rok, protože jinak by se řešila otázka „Fidesz, nebo něco jiného“. A Fidesz na tom není dobře. Našli ale téma, kterým dokážou opozici přitlačit do kouta. A přesně kvůli tomu Orbán podle mě obětoval fotbal, celý národní tým a svou myšlenku povedeného Eura. Kvůli svým politickým cílům. Miluje fotbal, ale moc miluje mnohem víc.

Přesně narážíte na to, co mi celou dobu běželo hlavou. Tedy, jak je možné, že, jak říkáte, Orbán obětoval fotbal, když je tak obrovský fanoušek, vložil do něj tak obrovské investice a z celého šampionátu si všichni budou pamatovat to, že je homofob. Je to opravdu pro jeho politické dobro?

Celé to, řekl bych, hnutí v Německu a rozsvěcení duhových barev, celá ta dramatická debata na Evropské radě, to všechno Orbánovi hraje do karet na domácí půdě. Sám sebe zobrazuje jako oběť, jako někoho, kdo je pod palbou celé západní Evropy. Je to stejné jako se Sorosem, jako s kritikou Evropské komise, od Nizozemska. Orbán ukazuje, jak je Maďarsko pod neustálým útokem ostatních, a tak musí obhajovat všechny ty hodnoty a tradice. Podporuje tak národní mýtus toho, že jsme byli historicky pod neustálým útlakem a on je vůdce národa, který trpí. Tomu západní politici nerozumí, říkají, co si myslí, když to ale vidíte z Maďarska, je to přesně to, co Orbán chce.