Článek
Mimořádné obavy z toho, co přijde, panují v ekonomickém sektoru i nadále. Češi se v evropském srovnání obávají téměř nejvíc, a to i přes to, že se v uplynulém čtvrtletí (od listopadového vrcholu tzv. druhé vlny koronaviru) jejich obavy snižují rovněž mimořádným tempem. Na druhé straně je pravda, že data o sílícím optimismu pocházejí z výzkumu Eurostatu, který proběhl mezi 10. a 17. únorem, tedy v období, kdy Babišova vláda ještě nezbrojila na další vlnu.
Postup pandemie a vládní reakce určují ekonomickou náladu už od začátku roku 2020. Největší šok, a tedy pád nálady mezi manažery a ekonomicky aktivními občany, byl Eurostatem popsán hned při první vlně v dubnu a květnu. Česko s indexem důvěry okolo hodnoty 65 bodů patřilo už tehdy do části Evropy, kde vládla silnější ekonomická skepse. Přitom hodnota 100 bodů označuje hranici, kde jsou pozitivní a negativní vyhlídky zhruba stejně silné.
Tuzemsko se ovšem nevymykalo ze skupiny třinácti zemí, jejichž byznysmeni hodnotili jarní koronavirovou krizi za největší komplikaci od počátku století.
Druhá podzimní vlna už tak prudký šok v rámci Evropy nezpůsobila, ovšem Česko s indexem těsně nad 70 body propadlo společně s Maltou, Polskem a Bulharskem do kategorie ostrůvků největšího pesimismu.
Únorový průzkum mezi podnikateli a spotřebiteli teď ukazuje, že se na většině evropského území nálada postupně uvolňuje. Česko patří se státy západního Balkánu, Polskem, Itálií a Tureckem dokonce k zemím, kde se index zlepšil nejvíce, cca o deset bodů. Propad nálady v listopadu byl ovšem tak hluboký, že Češi patří i nadále mezi sedm nejskeptičtějších národů, kde se index drží na úrovni 85 bodů či níže. Vedle tradičních souputníků z Malty, Polska a Bulharska se do „klubu černých brýlí“ přidali ještě Portugalci, Kypřané a Slováci, které druhá vlna zasáhla nejvíce.
Nejnovější plány na přísnější lockdown mohou zasáhnout tuzemské ekonomické vyhlídky podobně, jako zasáhl Slováky pandemický boj premiéra Igora Matoviče.
Zlepšení nálady v tuzemském byznysu táhne zpracovatelský průmysl, zatímco nálada spotřebitelů či obchodníků se od listopadu nezlepšila. Třetí vlna přinášející přísné uzávěry hranic a jednotlivých regionů však může zasáhnout i průmyslníky. „Rizikem jsou úvahy polského ministerstva zdravotnictví uzavřít státní hranici s Českou republikou, což by velmi negativně ovlivnilo zejména počet dělníků v příhraniční oblasti,“ varuje například místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Prozatím platí pravidlo, že si nejlepší postoj k životu zachovala ekonomická komunita zvláště v severských zemích včetně Pobaltí, které koronavirus zasáhl nejméně, případně si s ním dokázaly nejlépe poradit.
