Článek
Stavební práce začaly v roce 2020, stavebníci kompletně vyměnili konstrukce dřevěného krovu, osadili novou střešní krytinu z dřevěných šindelů, zajistili rokokový malovaný strop, sanovali vlhkost zdiva a vyměnili okna. Peníze z evropských fondů směřovaly do provedení základních rekonstrukčních prací na nejpoškozenějších partiích kostela.
„Nejvíce poškozená byla střešní krytina včetně konstrukce krovu a fresek, do kostela zatékalo. V havarijním stavu byla i okna,“ uvedl Vilém Frček z ministerstva pro místní rozvoj.
Kostel je součástí skupiny tzv. broumovských kostelů, tedy skupiny barokních kostelů z 18. století od architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Dientzenhoferové patří k nejvýznamnějším představitelům vrcholného baroka v českých zemích. Kostel v Heřmánkovicích by měl být přístupný každé úterý a sobotu do konce prázdnin.
Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) šlo na záchranu kostela 9,2 milionu korun. Není to první kostel na Broumovsku, který se podařilo opravit díky evropským fondům. „V rámci IROP byly kostely podpořeny z projektů Pro život kostelů Broumovska, Pro život kostelů Broumovska II, Obnova areálu kostela sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují dotací ve výši 41,5 milionu korun. Jednalo se o opravu celkem čtyř barokních kostelů v Heřmánkovicích, Ruprechticích, Verneřovicích a Bezděkově nad Metují,“ uvedl Frček.
Kostely tzv. broumovské skupiny vznikly na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Mezi lety 1719 až 1738 postupně vznikly v obcích Vernéřovice, Ruprechtice, Heřmánkovice, Otovice, Vižňov, Bezděkov nad Metují, Broumov, Šonov, Božanov a Hlavňov. Každý kostel je originálem, který barokní stavitelé zakomponovali do krajiny Broumovska. Stavby se také výrazně liší od jiných kostelů, které se v té době obvykle stavěly. Stavitelům se podařilo vytvořit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí.
Královéhradecký kraj usiluje o prohlášení ojedinělého souboru deseti kostelů na Broumovsku národní kulturní památkou. Žádost o prohlášení kostelů národní kulturní památkou kraj podal na ministerstvo kultury začátkem letošního roku. „S největší pravděpodobností dojde k rozšíření o jedenáctý kostel, který není v autorství Dientzenhoferů, ale je nedílnou součástí souborů kostelů. Jde o kostel sv. Martina v Martínkovicích,“ řekla dnes ČTK mluvčí kraje Martina Svatoňová.
Kostely vznikly jako ucelený soubor venkovských farních kostelů spojených obdobím vzniku, osobností zadavatele a autory návrhů. Jednotlivě mají kostely zatím status kulturní památky.
