Článek
Litevské úřady a média obdržely 21. dubna pozdě odpoledne dopis podepsaný generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. V pěti odstavcích se v něm psalo, že aliance letos v květnu stáhne z Litvy své vojáky. Důvodem má být epidemie koronaviru a nedostatečná opatření litevské vlády.
Dopis, který přišel e-mailem, se rychle ukázal jako falešný. Jeho autor ale dbal na nejmenší detaily. Dojem autenticity měla vzbudit stylizace oficiálních dokumentů NATO, odpovídající číslo dokumentu SG(2020)0095 i Stoltenbergův podpis.
Dokument, který se vydával za dopis od generálního tajemníka NATO.
Údajný dopis generálního tajemníka litevskému ministrovi obrany Raimundasovi Karoblisovi byl napsaný anglicky. „Situace šíření covid-19 uvnitř bojové skupiny NATO v Litvě je katastrofální,“ stojí v psaní, které se odkazuje na blíže nespecifikovanou situační zprávu. „Podle informací jsou litevské nemocnice přeplněné, chybí personál a vybavení. (…) NATO se soustředí na to, jak zachraňovat životy. Proto budeme pokračovat ve spolupráci s Litvou jinou formou kooperace,“ stálo v dopise.
Dokument dostalo ministerstvo vnitra, dál mimo jiných i jeden z největšíích zpravodajských serverů v zemi Alfa.lt a také adresáti v sídle NATO v Bruselu. Ve stejnou dobu se na internetu začaly objevovat články a videa, které měly pravdivost informace potvrzovat.
Podpis stažený z Wikipedie
Autenticitu měl doložit i zmíněný Stoltenbergův podpis. Jde však o kopii podpisu zveřejněného na Stoltenbergově hesle na Wikipedii. Podobné podvody za užití podpisů z internetové encyklopedie už v minulosti zaznamenala například polská armáda.
Podpis v profilu Stoltenberga na internetové encyklopedii Wikipedia.
Pravost dopisu rychle vyvrátila řada litevských institucí včetně ministerstva obrany. „Je to jeden ze série pokusů změnit pandemickou krizi v bezpečnostní krizi. Cílem falešných zpráv jako je tahle, je vzbuzování pochybností o jednotě mezi partnery Aliance a NATO,“ stojí v prohlášení ministra obrany Raimundase Karoblise.
„Bohužel, krize spojená s koronavirem nejenže nezmenšila ohrožení bezpečnosti v Evropě, ale vytvořila navíc podmínky pro nárůst takového nebezpečí,“ dodal ministr. Dezinformaci vyvracela země i na sociálních sítích.
V Pobaltí pokračujeme
V úterý se k dopisu vyjádřil i sám generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Pokus o dezinformaci o NATO podle něj selhal a ukazuje, že spojenci dodržují závazky vůči Litvě nejen slovy, ale i skutky. „Ten dopis je naprosto falešný. Ukazuje, že jsou státní i nestátní aktéři, kteří se snaží využít koronavirovou krizi, šířit dezinformace, vytvářet zmatek a podkopávat odhodlání a jednotu členů NATO,“ prohlásil Stoltenberg.
„Pokračujeme ve střežení vzdušného prostoru, právě dnes (28. dubna) bylo oznámeno, že jsme zachytili ruská letadla, pokračujeme v zachycování a v ochraně vzdušného prostoru nad spojeneckými zeměmi a pokračujeme v naší námořní operaci, přítomnosti našich námořních sil také v Baltském moři,“ dodal generální tajemník NATO.
Zpráva o dopisu se i přes oficiální dementi ujala v blogové sféře dezinformačních a konspiračních webů. Články navíc často zmiňují informace, které dopis ani neobsahoval, neuvádí ale jejich zdroj. Rozhodnutí o stažení vojsk z Pobaltí prý měla padnout už během videokonference 15. dubna.
Podezření na Rusko nebo Čínu
Kdo za takovými dezinformacemi stojí? To Litevci ani Stoltenberg přesně neřekli, leccos ale naznačili. Podle šéfa NATO už dříve alianci podkopávala prohlášení Číny a Ruska. „Viděli jsme veřejná prohlášení mluvčích z Ruska a Číny, která naznačovala, že se členové NATO navzájem nepodporují, že se spojenci nejsou schopni vypořádat s koronavirovou krizí, že nechrání seniory a že jsou navíc zodpovědní za šíření koronaviru,“ uvedl příklad Stoltenberg.
Podle ředitele odboru strategické komunikace litevských ozbrojených sil Eugenijuse Lastauskase jsou takové dezinformace v zájmu Ruska. „Přípravy téhle informace (o stažení vojsk z Pobaltí) začaly mnohem dříve, víme, že 18. dubna. Cílem bylo diskreditovat naše spojence, marginalizovat je v naší zemi. Tenhle cíl je vydávaný za skutečnost, která se stala. Čelíme tedy záměrné činnosti, nejen myšlenkám, ale přímo lži. Kdo za nimi je? To vyžaduje delší vyšetřování, ale povšimněme si, že tyhle zprávy jsou často v zájmu Ruské federace a často se začínají šířit v ruském online prostředí,“ řekl Lastauskas v týdnu v rozhovoru pro litevský rozhlas LRT.
Informační válka trvá už léta
Litva čelí dezinformacím dlouhodobě. Jen za poslední tři měsíce jich ministerstvo obrany zachytilo na 800. Zhruba dvě třetiny jich byly v ruštině a nejčastěji se týkaly šíření koronaviru a nepřímo tématu EU. V poslední době se zvýšil zejména počet fake news o Severoatlantické alianci.
V minulých týdnech se na webech v Litvě, Lotyšsku a Estonsku objevovaly zprávy, které měly jednotky NATO v očích obyvatel zesměšnit a oslabit. Na konci ledna hackeři napadli portál litevského deníku Kauno Diena a zveřejnili na něm fake news o americkém vojákovi nakaženém koronavirem. Podle šéfredaktora bylo v minulosti podobných pokusů více, uspěl ale jen tento. Podobné informace o šíření nákazy zahraničními vojáky šíří i litevská verze Sputniku a odkazuje se na časté výpravy vojáků za alkoholem.
Předloni došlo k pokusu očernit americké vojáky z toho, že obrněným transportérem usmrtili dítě. Pomoci k tomu měla upravená fotka amerického vojenského transportéru pořízená v Česku. Před třemi lety se zas Litevcům podařilo v rekordně krátké době uvést na pravou míru falešnou zprávu, že skupina německých vojáků znásilnila patnáctiletou litevskou dívku.
