Článek
„Rehabilitační programy mají podobu opakovaných skupinových setkání. Určeny by měly být pro řidiče, kteří přišli o řidičské oprávnění a usilují o navrácení,“ navrhuje ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu (CDV) Pavel Řezáč.
Na sezení vedeném psychology by potrestaní řidiči strávili v několikatýdenním kurzu 24 hodin, v nichž by se cílilo hlavně na zvýšení jejich empatie a změnu životního stylu.
Centrum dopravního výzkumu provádí v Česku zatím pouze pilotní studie. Výsledky ale ukazují snížení recidivy nebezpečného chování za volantem. CDV spolupracuje také s neurovědci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC).
„Pomocí vyšetření v magnetické rezonanci jsme zjistili, že po absolvování rehabilitačních programů dochází ke zvýšené aktivaci některých oblastí mozku a obecně roste schopnost spolupráce,“ vysvětluje Daniel Shaw z CEITEC.
Za volantem se nevyplatí ani telefonovat. Podívejte se na reportáž Jaroslava Gavendy.Video: Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy
Rehabilitační programy se aplikují již v mnoha evropských zemích. Fungují také na Slovensku. V České republice jsou povinná pouze psychologická vyšetření, ta podle CDV ale odhalí jen extrémní případy.
Více než polovinu smrtelných nehod zaviněných drogami způsobili řidiči, kterým bylo naměřeno více než 1,5 promile. „Zmíněná promile orientačně znamenají, že muži před jízdou požili přibližně pět a ženy tři piva,“ objasňuje analytik následků dopravních nehod z CDV Lukáš Kadulka.
Nejméně tisíc nehod způsobili také řidiči, kteří nadýchali 0,81 až 1 promile. Celkově je alkohol přítomný u čtyř procent všech nehod způsobených automobily. U nehod zaviněných cyklisty se návykové látky vyskytly dokonce ve 27 procentech případů.
V porovnání se zahraničím se v Česku pod vlivem drog nebourá tak často. Množství tragických nehod se navíc snižuje. Podle Řezáče za to může zejména nulová tolerance alkoholu za volantem.
Podíl míry vlivu alkoholu a návykových látek při nehodách v roce 2017.
