Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poprvé se mladý učitel z Přerova nakazil covidem-19 loni v listopadu. Střídaly se u něj teploty se zimnicí, bolela ho hlava i klouby. Očkovat se nechal hned, jak to bylo možné. Na počátku jara, kdy se jako pedagog mohl registrovat v dřívější vlně.
Minulý měsíc zažil nepříjemné překvapení. Test mu vyšel pozitivní znova. „Když jsem se to dozvěděl, byl jsem slušně řečeno naštvaný. Poctivě se snažím dodržovat všechna platná nařízení, a přesto jsem skončil v karanténě. Velmi mi vadí, že u nás v pracovním kolektivu jsou kolegové, kteří nařízení porušují,“ sdělil muž, který si nepřál uvést jméno. Redakce jeho identitu zná.
Podle odborníků jsou případy takzvaných reinfekcí poměrně vzácné. Zaměstnanci Ústavu zdravotnických informací a statistiky zaznamenali od startu roku do konce října přes šest tisíc reinfekcí covidem, což odpovídá podílu přibližně 0,6 procenta ze všech lidí, kteří letos nemoc prodělali. To znamená, že opětovná nákaza postihne zhruba jednoho člověka z každých 200, kteří si nemocí prošli.
Jak pro Seznam Zprávy upozornil Jakub Kynčl ze Státního zdravotního ústavu, data jsou však strojově vytažená ze systému, bez potřebného „očištění“ od chyb. Právě úřad podřízený Ministerstvu zdravotnictví čísla reinfekcí pravidelně prověřuje. „V tuto chvíli začínáme zpracovávat export ke konci října. Je to o ruční práci a kontrole velkého množství dat. Bude hotový v řádu několika týdnů,“ sdělil šéf oddělení epidemiologie infekčních nemocí.
Případy reinfekcí
Učitel z Přerova zmíněný v úvodu textu se nakazil loni v listopadu. Střídaly se u něj teploty se zimnicí, bolela ho hlava i klouby. Očkovat se nechal hned zpočátku jara, jako pedagog se totiž mohl registrovat v dřívější vlně. Podruhé se nakazil v půlce října, onemocnění bylo mírnější, sám učitel průběh přirovnává k těžší rýmě. Aktuálně plánuje, že si nechá změřit protilátky a následně se nechá očkovat třetí dávkou.
Opětovnou nákazou si prošla i neočkovaná maminka tří dětí, která pracuje v nemocnici na oddělení ARO. Poprvé jí vyšel pozitivní test loni na konci prosince, podruhé teď v říjnu. Ve škole, kam dochází její syn, se vyskytla nákaza, celá třída se tak ocitla v karanténě. Její syn byl pozitivní, zdravotnice krátce po něm také. „Pocity z onemocnění jsem měla jako při normálním nachlazení. Covidu se nebojím, chřipku zvládnu. Nejvíc mi vadila ta karanténa.“
Zatím žena zůstává na rodičovské dovolené, v lednu by ale měla opět nastoupit do nemocníce. Zdravotnice je zásadně proti očkování. Přesto předpokládá, že se vakcíně nevyhne. Obává se, že politický nátlak na neočkované ji k vakcinaci donutí. Doufá, že by se mohly časem začít uznávat protilátky. „Dvakrát jsem nemoc prodělala, vždy s mírným průběhem. Můžu mít víc protilátek než někteří očkovaní. Oni jsou ale oproti mně papírově chráněni a zvýhodnění. A třetí dávka? Kolik jich ještě bude? Opravdu Kocourkov,“ zlobí se.
Česko stejně jako jiné evropské státy považuje reinfekci za opakované, potvrzené, příznakové onemocnění covid-19, kdy mezi první a druhou epizodou onemocnění uběhlo šedesát a více dnů.
Z tohoto pohledu jsou data o reinfekcích prověřená do závěru srpna. A podle nich se od počátku epidemie loni v březnu do konce letošních prázdnin zaznamenalo 2 198 opakovaných symptomatických onemocnění covid-19. Je to asi tisícina všech evidovaných nákaz.
Kromě toho epidemiologové zaznamenali dalších 3 300 případů možných reinfekcí, ale minimálně jednu z nich daný jedinec ustál bez jakýchkoli příznaků. Celkově tak podíl nepřesáhl 0,5 procenta z potvrzených případů infekce.
Lze předpokládat nárůst
Nejčastěji od první nákazy uplynou čtyři měsíce. „Medián intervalu mezi první a druhou epizodou onemocnění u hlášených případů byl 133 dní. Zaznamenali jsme rozmezí 61 až 462 dní,“ sdělil Kynčl.
Neúplná čísla ze září a října naznačují, že reinfekcí přibývá. Podle aktuálních dat z laboratoří to ale není dramatický nárůst. „Analýza pozitivních výsledků z Brna z posledních několika dnů: Ze všech pozitivních osob je 40 % plně očkovaných, 3 % reinfekcí a zbytek neočkovaných,“ uvedl na Twitteru vědec Omar Šerý, ředitel soukromé laboratoře Elisabeth Pharmacon.
„Jsme s covidem 18 měsíců. Imunita vyvanuje. Ohledně reinfekcí lze předpokládat určitý nárůst, ale jsme zatím opravdu na poli spekulací,“ řekl Kynčl.
Druhá nákaza může být horší
Co tedy o opětovných nákazách doposud víme?
Epidemiologové je zaznamenali u všech věkových kategorií, nejčastěji u čtyřicátníků. Z přibližně 60 procent se týká žen. „I když je to hypotéza, nabízí se jednoduché vysvětlení. Ve zdravotnictví či školství jich pracuje více. Byly tak ve větším kontaktu a expozici s nemocnými,“ sdělil Kynčl.
Vědci zároveň vyvracejí mýtus. Druhá nákaza nemusí být slabší než ta první. „Nepotěším vás. Jsou tam obě dvě možné změny. Zaznamenali jsme mnoho případů, kdy byla druhá infekce závažnější,“ uvedl Kynčl.
Podle aktuální studie zveřejněné americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) hrozí reinfekce pětkrát víc neočkovaným lidem po nákaze oproti těm plně naočkovaným. Autoři proto vyzývají k co nejdřívějšímu očkování.
Jak zároveň upozorňují vědci, vakcína snižuje riziko nákazy i přenos viru na jiného člověka, ale neplatí to stoprocentně. Ukazují to i případy, které zaznamenali reportéři Seznam Zpráv.
Jen necelé dva měsíce po druhé dávce očkování se nakazila covidem-19 studentka Simona Svačinová. „Když jsem zjistila, že jsem pozitivní, byla jsem v šoku. Hlavou mi proběhla myšlenka, jak je to vůbec možné. Strach jsem ale neměla. Jsem celkově fit, bez zdravotních problémů. Věřila jsem, že vakcína by měla i případný těžký průběh zmírnit,“ popisuje studentka.
Svačinová ztratila čich a chuť, bolela ji hlava, klouby i záda.
Podobné zkušenosti má i ředitel liberecké základní školy Jiří Veselý. Musí zůstat v karanténě, testy mu vychází pozitivně. „Situaci sleduji a vím, že je mnoho případů pozitivních očkovaných. I tak jsem si ale nakažení zpočátku nepřipouštěl,“ řekl pro Seznam Zprávy. Trápí ho jen teplota a únava.
Nákaza po očkování
Jen necelé dva měsíce po druhé dávce očkování se nakazila covidem-19 studentka Simona Svačinová. „Když jsem zjistila, že jsem pozitivní, byla jsem v šoku. Hlavou mi proběhla myšlenka, jak je to vůbec možné. Strach jsem ale neměla. Jsem celkově fit, bez zdravotních problémů. Věřila jsem, že vakcína by měla i případný těžký průběh zmírnit,“ popisuje studentka.
Svačinová ztratila čich a chuť, bolela ji hlava, klouby i záda. Horší než příznaky pro ni byla ale karanténa.
V květnu očkování dokončil i ředitel liberecké základní školy Jiří Veselý. Ten se aktuálně nachází v karanténě, testy mu vychází pozitivně. „Situaci sledují a vím, že je mnoho případů pozitivních očkovaných. I tak jsem si ale nakažení zpočátku nepřipouštěl.“
Veselý se nepotýká s žádnými většími komplikacemi, trpí především únavou a teplotami. Nákazy se nebál, věřil v lehčí průběh onemocnění právě i díky vakcinaci. Strach měl ale z nakažení dalších členů rodiny, zejména své matky, která je v důchodovém věku.
O očkování třetí dávkou zatím neuvažuje. „Konečně snad budu mít opravdové a přirozené protilátky,“ doufá ředitel.
Vědec Šerý nesouhlasí s nedávným vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), že nyní zažíváme epidemii neočkovaných. Apeluje i na očkované, aby na frekventovaných místech dál používali respirátory. „Dle mého výpočtu je v současné chvíli v České republice přibližně každý padesátý člověk pozitivní na SARS-CoV-2. Abychom zajistili bezpečnost v obchodních domech, dopravních prostředcích a tak dále, apeloval bych na ignoranty, co zde nenosí respirátory, aby začali dodržovat opatření,“ uvedl na Twitteru.
Otázka reinfekcí je klíč pro vývoj epidemie v dalších letech. Virolog a šéf Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer předpokládá, že se z nemoci covid-19 stane sezónní záležitost, podobně jako u jiných koronavirů. Poukazuje na jeden pozitivní aspekt. Virus SARS-CoV-2 podle něj nemá tak širokou schopnost vytvářet mutace a subvarianty jako jiné chřipkové viry. „Je to pořád mnohem méně nebezpečný virový patogen, než by mohla být nová varianta chřipkového viru. Pořád se může stát, že se na naší planetě objeví nějaká nová španělská chřipka, která bude výsledkem složitějších genetických změn,“ sdělil.
Jinými slovy - opětovné nákazy zmutovaným covidem-19 nemusí být tak časté jako u sezónní chřipky.
Kynčl přesto přepokládá, že další dávka vakcíny proti covidu bude nutná i v příštím roce. „Považuji za vysoce pravděpodobné přeočkování většiny populace příští rok na podzim,“ dodal.
Neočekává úplné vymizení tohoto typu viru. „Jdu na tenký led hypotéz. Lze předpokládat, že s novým koronavirem budeme dál žít. Jak se postupně promoříme, získáme aktivní imunitu. Vnímavá část populace bude menší a menší. Nový koronavirus se stane jedním ze sezonních respiračních virů. Je jich přes 200. Mají na svědomí rýmu i smrtící nemoci,“ doplnil.
