Operace kloubů se odkládají. Pacienti musí na JIP a tam hrozí nákaza

Pokud lidé nezačnou dodržovat vládní protiepidemická opatření, může se také stát, že nemocnice nebudou moci přijmout lidi s úrazy nebo s infarktem, varoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) „Cítím povinnost vám také sdělit, že kvůli covidu se už rok lékaři nemohou starat o jinak nemocné lidi než o ty v kritickém stavu,“ upozorňoval.

Předběžná data zdravotních pojišťoven za loňský rok, která má redakce Seznam Zpráv k dispozici, tuto katastrofickou vizi částečně potvrzují. Zároveň ale svědčí o velkém úsilí českého zdravotnictví tuto péči ‚dohnat‘ v dobách mezi epidemickými vlnami.

Zatímco akutní operace se zvládaly odbavovat jen s mírným propadem oproti „předcovidovému“ roku 2019, pacienti s ortopedickými problémy, kteří čekají na operaci kloubu, na omezení péče dopláceli.

Seznam Zprávy požádaly tři největší zdravotní pojišťovny – Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra (ZPMV) a Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu (ČPZP) – o data operací slepého střeva a totální endoprotézy kolenního kloubu.

Operace apendixu představují zástupce akutních zákroků a výměna kolenního kloubu naopak plánované operace, které lze odložit.

Počet výměn kolenního kloubu se od ledna do listopadu loňského roku meziročně snížil o pětinu (–20,18 procenta) z 11 470 operací v roce 2019 na 9 155 v loňském roce.

Oproti tomu operací slepého střeva, které z principu v zásadě odkládat nelze, ubylo o devět procent. V roce 2019 jich tři největší pojišťovny evidovaly 6 370, v loňském pandemickém roce pak 5 798.

Pojišťovny přitom upozorňují, že data se ještě mohou změnit. „Jedná se o výkony vykázané pojišťovně v době zpracování. Údaje za rok 2020 tak nejsou ještě kompletní vzhledem k tomu, že se jedná o neuzavřené období,“ vysvětluje Milan Řepka, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny a odkazuje na úhradovou vyhlášku, podle které mají poskytovatelé zdravotní péče čas na vykázání do 31. března.

Ovšem i oslovené nemocnice potvrzují, že meziročně došlo k propadu operací, které denně prováděly. „Míváme v průměru 60 až 70 operací denně. Nyní jich máme denně 30 až 35, takže jsme na polovině,“ hlásí Dana Lipovská, mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Zároveň dodává, že se jedná o odklady zejména velkých ortopedických operací, tedy výměny kyčlí, kolenou a dalších kloubů.

Iva Piskalová, z oddělení komunikace ve Fakultní nemocnici Ostrava, zase popisuje, že průměrný měsíční operační výkon se loni v době pandemie propadl téměř o čtvrtinu v porovnání s lednem a únorem loňského roku.

Z předběžných dat zdravotních pojišťoven o počtu operací kolenních kloubů během loňského roku jsou dobře patrné dva trendy.

Prvním je, že v době největšího tlaku pandemie covidu-19 na zdravotníky dochází (konkrétně v dubnu a listopadu) k pozastavování operací, které snesou odklad. V dubnu se uskutečnilo okolo 120 operací kolenního kloubu, v listopadu pak jen 80 operací. V obou případech jde o meziroční propad přes 90 procent.

Podle Jiřího Běhounka, ortopedického specialisty, vědeckého sekretáře České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí a také poslance za ČSSD, je přitom limitem počet lůžek na intenzivní péči.

„Bohužel ta jsou téměř sedmdesáti procenty využívána pro covid pacienty a vzít někoho do prostoru covid zóny je riziko,“ říká Jiří Běhounek s tím, že je standardně nutné po velké operaci kloubu, ať už kyčle, nebo kolene, aby pacient strávil dva dny na intenzivním lůžku, kde se sleduje stav jeho životních funkcí.

Zároveň podle Jiřího Běhounka operaci kloubu lze bez větších rizik odložit. „Krom toho, že ti lidé mají bolesti, tak by to nemělo mít žádný větší následek. Jedině když by došlo k rozpadu kloubu, tak je na indikujícím lékaři, jestli ho zařadí, nebo nezařadí,“ dodává ortoped.

Stížnosti na odklady ortopedických operací ale Svaz pacientů, jejž redakce Seznam Zpráv oslovila, neeviduje.

Z dat pojišťoven je rozpoznatelný i druhý, pozitivnější trend, který byl zmíněn v úvodu článku. České zdravotnictví se operace kloubů snaží dohánět ve chvíli, kdy pandemická vlna opadá. Konkrétně v červenci a srpnu počet operací kolenního kloubu narostl meziročně o více jak 30 procent.

Z oslovení řady neziskových organizací pečujících o onkologické pacienty také vyplývá, že pandemie naštěstí příliš nepostihla léčbu těchto záludných nemocí. I zde však existují výjimky, jak upozornila reportáž pořadu A dost!

Ministr Jan Blatný nedávno upozornil na propad preventivních prohlídek, zejména těch týkajících se rakoviny prsu. Během loňského jara mělo dojít k více než 40procentnímu propadu.

„O tom, jaké to může mít následky, asi nemusím mluvit,“ dodal ministr Blatný neurčitě.

Jan Daneš z Radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zároveň působí jako místopředseda Komise pro screening nádorů prsu při ministerstvu zdravotnictví, situaci přitom označuje za „velmi vážnou“. Odhaduje, že během loňského roku se na preventivní screening dostavilo o pětinu méně žen a trend pokračuje i v letošním roce.

„Alarmující je, že se zvyšuje i podíl žen, které odkládají prevenci a vyšetření vůbec, přicházejí v pozdějším stadiu. Markantní je to u žen starších, kdy jsme nikdy neměly tak hodně pokročilých zhoubných nádorů, kde je léčba obtížná,“ popisuje Jan Daneš, podle kterého mají ženy až panickou hrůzu z možného nakažení koronavirem, že k lékaři nejdou ani s velmi pokročilým nádorem.

„Předpokládáme, že se situace odrazí i na vzestupu úmrtnosti na nádorová onemocnění,“ dodává místopředseda Komise pro screening nádorů prsu.