Opakování ročníku je na stole. V úvahu přichází u učňů

Než premiér Andrej Babiš (ANO) zbořil veřejnou debatu lavinou svých nápadů k maturitě, hýbalo diskusí o školství jiné téma, a to opakování ročníku. Podle některých žáci zameškali prostě příliš mnoho, než aby mohli postoupit dále. I když pomineme všechny ostatní argumenty, tak je ale takový krok nemožný z jednoho základního důvodu – na opakování celého ročníku školy nemají kapacity; personální ani prostorové.

Zatímco ale podobu maturity nakonec určil ministr školství Robert Plaga (za ANO) a Babišovy návrhy padly pod stůl, opakování ročníku na jednací tabuli zůstává. Rozhodně by se ale netýkalo všech žáků, ale například jen učňů. Jejich výuka totiž stojí na odborném výcviku, který v řadě oborů distanční vzdělávání skutečně nahradit nemůže.

Že se téma prodloužení studia na úrovni Ministerstva školství řeší, potvrdil Seznam Zprávám ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Aktuálně totiž neexistuje žádná jednoduchá cesta, jak by žák mohl požádat o prodloužení školní docházky, pokud sám uzná, že zkrátka nemá dostatečné znalosti a dovednosti.

„Řeší se to. V současné chvíli takový instrument neexistuje. Zrovna včera (ve čtvrtek, pozn. red.) jsme měli schůzku s ministerstvem přesně k tomuto tématu, právě proto, aby se vytvořily podmínky pro reflektování tohoto problému,“ popsal Zatloukal.

„Střední školy si uvědomují, že garantují kvalitu svých absolventů. A když ředitelům někdo řekne, že by měli podepsat výuční list řemeslníka studujícího místo tří let dva roky, z nichž v jednom praxe téměř nebyla, tak to jim jejich profesní čest nedovoluje. I ředitelé si uvědomují, že je potřeba vytvořit podmínky pro to, aby se podařilo toto manko minimalizovat,“ dodává ústřední školní inspektor.

V úvahu připadá také vyučování o prázdninách. Ostatně v návrhu Ministerstva školství k praktickým a závěrečným zkouškám se píše, že je možné odborný výcvik a praxe konat i v létě a zkoušky až do 27., respektive 31. srpna.

„V závěrečném ročníku, s ohledem na objektivní výpadek prezenčního vzdělávání, se ředitelům škol doporučuje, aby se v rámci výuky ve 2. pololetí zaměřili pouze na předměty související se závěrečnou zkouškou a po obnovení prezenční výuky žáků také na praktické vyučování a připravovali tak žáky na ukončení vzdělávání. Po návratu žáků do škol bude také možné využít uvolněný prostor z předmětů, které nesouvisí se závěrečnou zkouškou na posílení praktického vyučování,“ říká mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Některé školy ale žákům a jejich rodičům už možnost opakování ročníku navrhly. Jde například o Střední průmyslovou školu Chrudim.

„Nabídl jsem rodičům možnost, aby sami zvážili, do jaké míry by jejich dítě potřebovalo nebo nepotřebovalo opakování ročníku. Zatím žádné oficiální řešení totiž nemáme. Rodičům, kteří by rádi přistoupili k opakování ročníku, je ale jasné, že dovednosti získávané manuální prací si prostě žáci za těchto okolností osvojit nemohli,“ vysvětluje ředitel školy František Mihulka.

Zatím se mu takových rodičů přihlásilo 30. Ředitel si také spočítal, o kolik praktické výuky jeho žáci přišli. Třetí ročník zameškal za rok života s covidem 87 procent času na odborný výcvik, žáci prvních a druhých ročníků pak 60 procent.

„Bylo by nejlepší, kdyby ministerstvo vydalo doporučení, že u oborů, kde je praktické vyučování stěžejní z hlediska obsahu i rozsahu, je na zvážení ředitelů, jestli je možné rodičům a žákům nabídnout opakování ročníku,“ dodává Mihulka, který je také místopředsedou Sdruženi učňovských zařízení ČR. Tak by se podle něj školy mohly vyhnout pohledu, že se pohybují v šedé zóně.

Opakování ročníku přitom zmiňuje Ministerstvo školství i ve své metodice k ukončování vzdělávání a ke konání závěrečné zkoušky.

„O povolení opakování ročníku vždy rozhoduje ředitel školy. Ředitel školy o žádosti žáka rozhodne po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Žák nemá právní nárok na vyhovění své žádosti. Ředitel školy taky typicky nevyhoví žádosti v případě, kdy nemá volnou kapacitu v nižším ročníku daného oboru vzdělání,“ píše Ministerstvo školství v metodice.

Prodloužit si studium ale mohou nově i žáci, kteří ve druhém pololetí prospěli. Podle školského zákona je to přitom za normálních okolností přípustné pouze v případě, že žák na konci druhého pololetí neprospěje nebo nemůže být hodnocen. Jedině tehdy může zákonný zástupce se souhlasem dítěte požádat o opakování ročníku. Je pak zcela na řediteli, jestli to umožní. Zároveň je možné opakovat ročník na základě doporučení odborného lékaře z vážných zdravotních důvodů.

„OOP (opatření obecné povahy, pozn. red.) vzhledem ke změně podmínek k přístupu k závěrečné zkoušce upravilo, že opakovat ročník může každý žák posledního ročníku, tzn. i ten žák, který prospěl v obou pololetích školního roku 2020/2021,“ vysvětluje výjimečnou změnu v legislativě metodický pokyn Ministerstva školství.

Některé střední školy ale řeší také situaci nižších ročníků a rády by pro postup žáků zvolily například rozdílové zkoušky. To ale podle Ministerstva školství nepřipadá v úvahu.

„Do vyššího ročníku postupuje žák v případě, že na konci 2. pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem v souladu s ustanovením § 69 odst. 4 zákona 561/2004 Sb., o základním, středním, vyšším odborném a dalším vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Konání rozdílových zkoušek ministerstvo neplánuje,“ dodává mluvčí Ministerstva školství Lednová.

Náklady uzavření škol tak firmy pocítí možná dřív, než si vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) dokázala představit. Školy se totiž od loňského března při zhoršení epidemické situace vždy uzavíraly jako první, zatímco obchod nebo průmysl fungoval omezeně nadále. Dokumentuje to například říjnové jednání vlády, kdy se uzavřely školy, ale málem zůstaly otevřené restaurace. Až po tlaku ministra Plagy přistoupila vláda i k jejich omezení.

„Když tento ročník bude nyní končit, tak náklady za uzavření škol přejdou na firmy. Protože je jasné, že letošní absolventi nebudou mít takovou úroveň znalostí a dovedností, kterou by jinak získali v normálním tříletém vzdělávacím programu. Firmy tak budou muset do absolventů investovat prostředky navíc v rámci jakéhosi adaptačního období,“ popisuje ústřední školní inspektor Zatloukal.

Viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer se pro iDnes.cz vyjádřil, že by stát mohl firmám formou příspěvku nebo odpuštěním sociálního pojištění kompenzovat to, že budou ochotní od 1. září učně zaměstnat a doučovat.

„Možná to nebude tak dlouho trvat a moc dobře si všichni uvědomíme, jaké má vzdělání hodnotu, jaké jsou s ním spojené náklady, ale zároveň jaké přináší benefity,“ dodává Zatloukal.