Problém není v politicích, ale zmanipulovaných voličích, slyšelo 40 tisíc lidí na Václaváku

Vzpomínkovou projekcí na průčelí Národního muzea skončil Koncert pro budoucnost. Zněla Modlitba pro Martu i projev Václava Havla. Na závěr organizátoři pustili státní hymnu.

Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje účastníky zlomových momentů minulého století, letos putují do sousedních postkomunistických zemí. Ocenění získal také Miroslav Hampl, jenž pomáhal jako mladík vězňům v uranových dolech. U příležitosti 30. výročí sametové revoluce převzal dnes na slavnostním večeru v Národním divadle ocenění i polský disident a bývalý lídr hnutí Solidarita Wladyslaw Frasyniuk.

Ceny pro maďarského politického vězně László Regéczy-Nagye a německého politického vězně Dietricha Kocha převzali jejich příbuzní. Stejně tak převzali příbuzní ocenění pro slovenskou herečku Dalmu Špitzerovou, která přežila holokaust a účastnila se Slovenského národního povstání.

Na Václavském náměstí vystoupil generál Petr Pavel. Vyzdvihl vstup České republiky do NATO a dodal, že díky dlouhé službě v armádě zažil spoustu nepříjemných situací – země ve válce, utrpení a ztráty.

Díky těmto zkušenostem může říct, že „můžeme být šťastní za to, v jaké zemi žijeme. Máme obrovské štěstí a všechny ty věci, které nám vadí a štvou nás, jsou snadno napravitelné.“

Před Pražany vystoupil bývalý velvyslanec Spojených států v Praze William Luers. Vzpomínal, jak v 80. letech hovořil s Václavem Havlem. Podobně jako dalajláma prohlásil, že Havlovy myšlenky jsou stále aktuální, například v důrazu na ochranu životního prostředí.

Bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla, politik a diplomat Michael Žantovský představil na Václavském náměstí text Občanské provolání k 17. listopadu, které bylo zveřejněno na webové stránce provolani19.cz. Za iniciativou stojí někdejší studenti, disidenti a bývalí Havlovi spolupracovníci. Text obsahuje například výzvu, aby „svou politickou zodpovědnost a setrvání ve funkcích zvážili ti, kteří škodí svobodě, demokracii a našim vztahům s přáteli a spojenci v zahraničí“. Iniciativu podpořili podpisem například bývalá studentská aktivistka Monika MacDonagh Pajerová, europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer nebo biskup Václav Malý, který promluvil po Žantovském.

Zpěvák Matěj Ruppert, který je známý například z vystupování se skupinou Monkey Business, zazpíval na Václavském náměstí českou hymnu. Lidé si potom na výzvu moderátora Jindřicha Šídla zazvonili klíči.

V Liberci dnes přišlo bezmála 1000 lidí na podvečerní happening k připomenutí sametové revoluce roku 1989 i aktuální politické situaci. Na náměstí u radnice vytvořili lidský řetěz. Podle organizátorů šlo o symboliku toho, aby se demokratické strany nebály a spojily se. Akci pořádal spolek Milion chvilek, který požaduje odstoupení premiéra Andreje Babiše (ANO), pokud úplně nepřeruší vazby se svými firmami a médii a neodvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO).

„Dnes to nebyla demonstrace, ale bohužel ani čistá oslava státního svátku 17. listopadu. Byl to happening, abychom si připomněli, kdo nás teď vede a kdo nás vedl tenkrát. Ti lidé, kteří nás vedou teď, tak tenkrát byli na druhé straně barikády než my všichni,“ uvedl za pořadatele Daniel Zah. I proto v čele průvodu jako připomínka brutálního zásahu policie vůči studentům v Praze 17. listopadu 1989 šly postavy, které byly tehdy spojené s vládnoucím režim.

Václavské náměstí se na deset minut proměnilo v jedno velké kino. Na historickou budovu Národního muzea se promítala projekce s názvem Cesta ke svobodě. Snímek, který mísí vizuální stylizaci a dobové záznamy, mapuje události, jež vedly k pádu železné opony a rozpadu komunistického bloku. Stejnou projekci viděli už dopoledne premiér Andrej Babiš a jeho hosté z okolních zemí.

Zaplněné Václavské náměstí si vyslechlo vzkaz od tibetského dalajlámy. Ten několikrát vyzdvihl velikost ducha svého přítele Václava Havla a vyzval „české bratry a sestry”, aby se myšlenkami bývalého prezidenta řídili a přispěli tím k míru.

Letošní 17. listopad je výrazně teplejší než před 30 lety, kdy policejní násilí proti studentům na pražské Národní třídě spustilo sametovou revoluci. Teplotní rekordy dnes padly zhruba na desetině stanic, které měří alespoň 30 let. Na severu Moravy někde naměřili i víc než 18 stupňů Celsia. Vyplývá to z informací, které ČTK řekla Petra Sýkorová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Pro stanici v pražském Klementinu ČHMÚ k 17. listopadu 1989 udává jako teplotní maximum 3,9 stupně Celsia. Dnes v Klementinu naměřili podle Sýkorové jako průběžnou nejvyšší teplotu 15 stupňů Celsia, údaj se ještě bude upřesňovat v pondělí ráno.

Stovky lidí dnes v Plzni přišly symbolicky zúčtovat s komunistickým režimem. Sledovaly, jak z bývalého sídla krajského výboru KSČ v Plzni na Americké třídě, které je už 12 let opuštěné, snímali hasiči za zvuku budovatelských písní asi čtyřmetrovou rudou hvězdu. Téměř 30 let ležela na střeše. Šlo o hlavní část oslav 30. výročí listopadu 1989 v Plzni. Budova už je týdny polepená a pomalovaná hesly, které nesla koncem roku 1989. Hvězda nepůjde do šrotu, ale zřejmě skončí v kreativní zóně DEPO2015.

„Nejvíc svobodu dusí strach. Politika strachu vždy vede k tyranii,” prohlásil na Václavském náměstí profesor práva z britského Cardiffu Jiří Přibáň. Generace revolucionářů z roku 1989 podle něj podcenila význam sociální a ekologické spravedlnosti. „Zapomněli jsme, že svoboda bez rovnosti nemůže existovat,” uvedl Přibáň a zdůraznil, že stovky tisíc lidí v Česku žijí na hranici bídy a tíží je exekuce.

Šéf humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek nabádal z pódia na Václavském náměstí, aby lidé nepropadali skepsi ze současných politických lídrů a udrželi si pozitivní přístup. „Přes všechno, co se děje, je to velký úspěch, kde jsme,” řekl Pánek, který v listopadu 1989 zastupoval studenty.

„Začíná to být docela rozjeté, musím se svléknout,“ říká frontman skupiny Vypsaná fixa, která lidem na Václavském náměstí zahrála svůj osobitý rock ovlivněný punkem.

Bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík nejdřív podpořil studenty pražské Filozofické fakulty, kteří stávkují za klima. „Naše vlast je planeta Země,” prohlásil. Posléze ostře zkritizoval fakt, že se po listopadu 1989 navázalo na zákonodárství z dob komunismu a komunistická strana mohla dál fungovat. „Přátelé, nechali jsme běhat vlky mezi beránky,” hřímal Mejstřík.