Tohle jsem nezažil. Snad v tom neumřu, říká k nárůstu pacientů šéf nemocnice

Rychle obsazovaná lůžka a personál fungující na hraně sil, často v pracovní karanténě. Tak vypadá situace v Krajské nemocnici Liberec.

Dění přimělo ředitele Richarda Lukáše k natočení videovzkazu pro veřejnost, ve kterém apeluje, aby lidé dodržovali všechna nařízení a zejména zodpovědně nosili roušky. Potřeba vyčlenit intenzivní péči pro pacienty s covidem-19 zasáhla do operačních plánů natolik, že se dotýká i onkologických pacientů.

„Pacienty už není možné doléčit na intenzivních pokojích,“ řekl ředitel v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Ve videu jste upozornil na obrovskou vytíženost vaší nemocnice a potřebu reorganizace intenzivní péče. Dokážete odhadnout, jak dlouho ještě při setrvalém stavu bude nemocnice moci přijímat další případy?

Intenzivní péči teď rozšiřujeme o dospávací pokoje. Bude probíhat na operačních sálech, které jsou v dostupné vzdálenosti právě od oddělení intenzivní péče, kde normálně leželi pacienti po operacích. Tento prostor teď zabíráme a už jsme ho zčásti zabrali lůžky, která jsou vybavená sledovacími nástroji, ventilačními přístroji a tak dále.

Nové případy tedy ještě můžeme brát. Ale do té kamery jsem chtěl mluvit proto, aby si lidé uvědomili, že naše kapacity nejsou nekonečné. Neumím ale říct, kdy už budeme pacienty ošetřovat „nevím jak a bůhví kde“. Lidé se chovají nezodpovědně, a pokud jde o reprodukční číslo, pokud se nedostane alespoň na úroveň 1,1, tak je to nepředvídatelné a vývoj může být opravdu šílený.

Udivují mě lidé, kteří říkají, že roušky nejsou potřeba. Roušky jsou minimum, co člověk může udělat - chránit sebe a ostatní. Šíření viru je potřeba zastavit. Chřipkové epidemie probíhají v nějakém omezeném období, třeba v předjaří dva, tři nebo čtyři týdny. Ale tohle ti lidé vůbec nejsou schopní pojmout. Jde o život celé společnosti.

Asi nejvíce znepokojivá jsou vaše slova o nutnosti odkládat i onkologické zákroky. O jaké případy jde? Nemůže to do budoucna způsobit další problémy?

Odkládáme operační léčbu, protože není možné tyto pacienty potom doléčit na intenzivních pokojích. Nemáme dost intenzivní péče na to, abychom je teď mohli kvalitně a bezpečně operovat. Teď jsme si vzali time out do 7. listopadu, kdy se budeme snažit zařídit věci v našich okolních nemocnicích tak, abychom to mohli dohnat.

Nechceme dané pacienty nějak odstavit od péče. Zejména ta neoperační péče - to znamená ozařování a chemoterapie - pokračuje normálně dál. Operace jsou samozřejmě podstatnou součástí té léčby - máme multidisciplinární týmy, které určují, jaký způsob léčby je příslušný danému onemocnění u daného člověka. Ale teď se holt musí multidisciplinární tým obejít dočasně bez možnosti operací. Jsem přesvědčen, že je to v řadě dalších nemocnic stejné.

Jde o nezhoubná nádorová onemocnění? Na základě čeho lze rozhodnout, co se odloží?

Týká se to všech, nezhoubná teď ani nemáme na mysli, máme na mysli zhoubné bujení. Dali jsme si dva týdny na to, abychom zorganizovali a dohnali tu péči. Na jaře jsme byli ve stejné situaci a nikoho to tak moc neznepokojovalo, protože ti nemocní skoro nebyli. Teď se lidé kupodivu chovají, jako by nebyli žádní nemocní, ale ono je jich tu opravdu velké množství. U nás leží toho času ke 150 pacientům, kteří většinou potřebují aspoň kyslík nebo rovnou intenzivní péči. Část lidí zároveň nemůžeme propustit, protože by se doma o sebe nepostarali, jsou to staří lidé a tak dále. Tohle jsem nezažil… a doufám, že v tom neumřu.

Není možné odložené pacienty delegovat na nějakou jinou nemocnici, která kapacitu má?

Jsme krajská nemocnice, která má tisíc lůžek, a jsme tu v rámci Libereckého kraje určitě největší zdravotnické lůžkové zařízení. Vykonáváme medicínu srovnatelnou s univerzitními nemocnicemi - nemáme kardiochirurgii, nemáme transplantační medicínu, tyhle relativně exkluzivní věci tu nejsou. Ale kardiologie, onkologie, traumatologie, neurocentrum ano, poskytujeme prostě nejvyšší úroveň péče a nemáme to kam poslat!

Možná, že nějaké teoretické rezervy jsou snad v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, o tom nemám jinou zprávu než z doslechu, ale ostatní nemocnice jsou na tom úplně stejně. Nebo většina z nich. Snažíme se najít všechny možné záložní mechanismy, provozujeme současně Nemocnici Turnov, kterou se zatím snažíme provozovat jako necovidovou, takže tam určitě operační činnost zintenzivníme, ale zase je to limitované počtem lůžek intenzivní péče.

Nejspíš to musí být těžké i pro lékaře, když rozhodují o tom, koho odložit lze a koho nelze. Podle čeho se rozhoduje?

Na to jsou jisté směrnice. Máme pravidla pro to, které nádory je možné po určitou dobu odložit, žádný nebude odložen definitivně, všem bude poskytnuta neoperační nádorová léčba. Ty, které musíme operovat a teď je nemáme kde ošetřit, těm se snažíme vytvořit kapacity v našich dvou sousedních nemocnicích. Už teď přenášíme do Frýdlantu operativu nádorových onemocnění nebo operační výkony, kdy lidé nepotřebují následně pobyt na jednotce intenzivní péče. V Turnově máme lepší zajištění, tam určitě pacienty, kteří po operaci intenzivní péči budou potřebovat, jsme schopni odoperovat. Už nyní tam operujeme, ale stále jde o nemocnici s vlastním omezeným počtem lůžek, počtem lékařů a tak dál. A to ani nemluvím o tom, že už se celá řada zdravotníků nakazila, spousta lidí funguje v pracovní karanténě.

U těch onkologických operací mluvím o takzvaných pomalu se vyvíjejících onemocněních, některé nádory ale rostou tak rychle, že si je nedovolíme odložit ani v této situaci. Potom je tady řada nenádorových věcí, někdo se objednal třeba před tři čtvrtě rokem nebo před třemi měsíci na kýlu - a že mu to zrovna vyhovuje v listopadu, tak mu to bude muset vyhovovat v jiném listopadu než v tomhle.

Poznámka: Článek jsme aktualizovali o nejčerstvější data za úterý 27. října.