Článek
Je volání po zabití komunistického poslance Ondráčka další Vaší provokací, kterou si užíváte?
Já jsem nevolal po zabití poslance Ondráčka. Já jsem upozornil na to, že za takové jednání by měl dostat doživotí a pak by ho měla tajná služba usmrtit.
Napsal jste, že by měl viset…
Ano, pak jsem napsal, že by měl za tohle viset. No a nejhorší je, že já bych měl teď usednout s advokátkou u toho soudu a vyprávět, jaká to byla nadsázka. Ale já si myslím, že by se to dneska dělat mělo. Jsou režimy, kde by byl souzen jako vlastizrádce. V Severní Koreji, v poslední baště ideologie, kterou on prosazuje, by jeho šest pokolení skončilo v koncentračním táboře. To, co předvedl poslanec Ondráček na Donbasu, byla vlastizrada, ale jasně, že to byla pro mě nadsázka.
Takže to byla nadsázka?
Byla to nadsázka. Ale teď zpětně, jak se to tak rozvířilo a já si začínám pohrávat s myšlenkami, které nejsou plně správné. S myšlenkou, jestli jsme opravdu neměli s těmi komunisty zúčtovat více po té revoluci. Já jsem havloid. Havel říkal, že nejsme jako oni, já si říkám, jestli jsme je tehdy neměli soudit tvrdými tribunály a vláčet je cestami vlků.
Vám bylo v roce 1989 osm let, vnímal jste to pohledem dítěte. Ale myslíte, že se měl s komunisty po roce 1989 udělat jiný proces?
Já si myslím, že ta strana měla být postavena mimo zákon, měla ta ideologie být označená jako ideologie, která má více obětí než nacismus. Ta strana měla být označena jako zločinecká. Dneska si to už myslím. Ve 38 letech to v sobě najednou nacházím. Humanista jsem byl vždycky, levičák trochu také, ale měním svoje názory a tohle je jeden z nich.
Takže to byla nadsázka, ale máte za to, že by měl být poslanec Ondráček souzen?
Ano, podal jsem na něj už tehdy trestní oznámení. Já jsem tehdy opravdu ve Stodůlkách na policii podal na něj trestní oznámení. Připadá mi, že to, co jsem tam v tom videu viděl, bylo jednoznačně v rozporu se zájmy ČR a se zákony. V rozporu se vším, na co podle mě přísahal. To podle mě byla vlastizrada.
Jeho účast na Donbasu odsoudil ministr zahraničí Petříček. Vyslovili se k tomu i další poslanci a označili to jako naprosto nepřijatelné.
Ale to, co uveřejnil Kubal za video, to z té donbaské televize. Když to člověk poslouchá, já mám jen dva semestry ruštiny, tak tam slyšíte jasně, že je to delegace České republiky, člen českého nejvyššího sovětu, zástupce ČR. Ondráček také maturoval z ruštiny, měl to dokonce na vysoké škole. Ten tomu také dobře rozuměl.
Vy jste si minulý týden převzal trestní obvinění, jak se budete hájit? Myslíte, že bude stačit obhajoba, že je to nadsázka a v Severní Koreji by ho za to zastřelili?
Ne, to obvinění mi připadá velice špatně napsané. Jak se budu hájit, opravdu nevím, protože se to ve mně fakt pere. Je mi jasné, že mi advokátka řekne, že musíme mluvit o nadsázce a musíme to otočit. Zdravím Alenku Žežulkovou, Aleno promiňte.
Už Vám to poradila?
Ne, ale ona je „trestňačka“, fakt šikovná, ona je zvyklá dělat haj*ly. Dělá trestní právo, rozporovat a tak. Já se děsím sám sebe. Já budu muset být upřímný. Oni mě docela obviňují, že je to politické, že je to nenávist vůči komunismu.
Tak oni píšou, že jste veřejný činitel a že byste měl vystupovat nějak jinak.
A to je přesně ono. To mi jednak přijde fascinující, jakým poctám se dostává starostům v Řeporyjích, to se nám ještě nestalo za 900 let.
Najednou člověk čte, že bych měl být morálním vzorem, ale to bych musel jenom zopakovat ty vulgarity, co jsem na ně všechny navalil. Ale to bych byl asi znovu sprostý. A to bych tady u vás neopakoval, ale vy si to umíte představit.
Umím, já jsem si to u vás přečetl. Ale já se musím zeptat, na kolik si připadáte jako Jan Hus? Řekl jste, že ani pod vlivem trestního obvinění neodvoláte.
Neodvolám. Já jsem řekl, že přemýšlím s advokátkou, jak se budeme hájit, že bych řekl, že to byla nadsázka. Zaprvé to neodvolám, já si vážně myslím, že za vlastizradu by se mělo uvažovat o trestu smrti, já jsem až takový vlastenec.
Jan Hus? Já se k němu rád přirovnávám, protože se tím snažím provokovat. Když řeknu „budu jako Jan Hus, neodvolám“, tak to víte, že mi ožijí sociální sítě. No já nevím, já jsem nechtěl, aby někdo zabíjel pana poslance Ondráčka. Jsem přesvědčen, že to byla vlastizrada. Já jsem to možná myslel, že by se měl obnovit trest za vlastizradu, to by mi přišlo dobré.
Jak na to reaguje ODS? Vy jste komunální politik. Dokonce jste se vyjádřil, že kdyby Vám někdo řekl nedělej to, škodíš nám, zastupuješ nás, tak to dělat nebudete.
Ne, do současnosti mi ODS nezavolala. Neřekli, že to už o něm nemám říkat.
Jak to, že Vám nezavolali? Souhlasí s Vámi, nebo jste pro ně natolik bezvýznamný, že Vám nevolají?
Ne, řekl bych, že jsem natolik významný, až takhle bych to řekl. Oni mi volají málo, a když volají, tak je vždycky poslechnu. Když přestřelím, tak zavolají. Ale ještě mi nevolal ani předseda pražské organizace a já si myslím, že jim to nevadí s tím Ondráčkem. Kdyby jim vadilo, jak jsem vulgární, tak by volali, a oni pořád nevolali. Kdyby mi zavolali a řekli, ať přestanu říkat ta slova, která nechci říkat před panem Kubíkem, tak bych to přece neříkal.
Koluje nějaká petice, sdílejí to lidé, kteří mě budou nesnášet. Já mám pocit, že mám pro tu ODS takovou cenu, že dobře funguji na tom komunálu. Oni nemají asi nikoho takového. Já jsem hrozně liberální na ODS, možná proto jsem pro ně cenný. Každopádně ta strana někdy volá po mém vylučování. Já nevidím do jejich sociálních sítí, ale ti lidé si neuvědomují, že když řeknou, ať odstoupím, tak já okamžitě odstoupím. Já jsem naprosto loajální, já poslechnu na slovo. Opakovaně jsem nabízel svůj odchod z ODS. Měl jsem slabší chvilky, uprchlická krize a tak. A oni řeknou: v klidu, zůstaň.
Nemáte důvod se zabývat tím, jestli jste poškodil ODS, nebo ne, protože Vám nic neřekli. V červenci jste na Twitteru napsal, že jste slíbil své ženě, že nebudete mluvit sprostě, že se jí to nelíbí, že by to podle ní ocenila i ODS. Jak jste si to vyříkali doma?
Nedaří se mi to vůbec. Myslím, že i sám sobě bych tím dost pomohl. Nedaří se mi to, je mi to trochu líto, že se mi to nedaří. Je to určitá moje slabost. Je to něco, co bych měl umět ovládnout. Hodně o tom přemýšlím. A vyjma teda pana poslance Ondráčka, kde to je úplně na místě, tak bych s tím fakt rád něco udělal. Já jinak svoje sliby plním, i ty, co mám v předvolebním programu, ale tohle teda nesplním.
To už víte?
Je to špatně, v případě pana Ondráčka budu vulgární dál, chystám se být vulgární u toho výslechu i u toho soudu. Ale tady, před panem Kubíkem, to bych s tím chtěl zkusit něco udělat.
Čím Vás komunistická strana provokuje víc než v posledních letech?
Tou bezskrupulózností, oni podporují vládu, drží ji u moci. S velkokapitalistou Babišem naprosto odporují ideovým základům své strany. Ten Ondráček reprezentuje takovou nadutost. Co je nejhorší, když čtu, jak všichni do toho Hamáčka vandrují, že by to složil.
Tak dneska mohl být Vojtěch Filip ministr zahraničí a Tomio Okamura ministr školství, a on dvě školy potřebuje.
Tohle mě děsí, je třicet let po revoluci. Já jsem nikdy nebyl takový strašlivý antikomunista a teď je to víc a víc. A volají mi lidé kvůli tomu na úřad. Že mají pocit, že každý druhý je komunista.
Tím co říkáte, jak se vyjadřujete, nedělíte tím společnost, která je ještě víc rozdělená?
Je rozdělená. Já bych měl být mnohem chytřejší, nemluvit jak mluvím o těch voličích SPD, neurážet a vysvětlovat. Já vím, já o tom přemýšlím v poslední době, ale nemohu jinak. Je to pravda, není to rozumný, tím, jakým způsobem s nimi komunikuji, tomu neprospívám.
Já jsem se ptal, jestli si tuhle komunikaci užíváte…
Ne, já si ji neužívám, není to pro mě zábava. Manželka byla pěkně naštvaná. Na mě skočil v pondělí jeden soud.
Tam šlo o případ Marka Víta.
Ano, ale akorát, že jsem dopadl, jak jsem dopadl, a ještě se tam budu odvolávat, ale jí se nechce.
Vy jste dostal pokutu 66 tisíc.
To je super, já jsem myslel, že dostanu kilo. Státní zástupce na místě se mi tam vzdal práva na odvolání. Manželka byla fakt ráda, že to se mnou prožívá celé manželství. A zase další věc, nejhorší bylo, manželka je taková hodná a povídá, viděl jsi, jak je trápí další soud? A já jsem jí řekl, že to ještě rozdýchám.
A když Vám to neprospívá ani doma, ani veřejně…
Mně to prospívá veřejně…
I když musíte říct, že jste to tak nemyslel?
Tenhle spor mi prospívá, já to tak myslel. Teď už to nemůžu říct ani před soudem, že jsem to tak nemyslel.
