„Ona tě opustí –⁠ ty ji zabiješ.“ Francie se potýká s femicidou

Nejčastěji ženy umírají rukou svého partnera nebo expartnera. Data přineslo francouzské ministerstvo vnitra, 146 obětí za rok 2019 je o 21 procent vyšší než v roce předešlém. Studie bere v potaz i mužské oběti, které zabili jejich partneři nebo partnerky. 80 procent všech případů se ale týká žen.

Podle statistiky ministra vnitra se nejčastěji jednalo o ženu mezi 30–49 lety nebo starší 70 let. Novináři z francouzského deníku Le Monde se příběhy femicidy zabývají už několik měsíců. Přináší svědectví a konkrétní jména do mediálního prostoru. „Ona tě opustí, ty ji zabiješ,“ píší zase francouzské feministky na zdi po celé zemi.

Dříve se femicidě říkalo obecněji a hlavně eufemističtěji „zločin z vášně“. Alarmující situace je zejména v Latinské Americe. Například v roce 2018 v regionu umíralo v průměru 12 žen denně. Pojem femicida sice existuje od sedmdesátých let minulého století, například na půdě OSN přijali oficiální Vídeňskou deklaraci o femicidě v roce 2012.

O femicidě se ve francouzských médiích hovoří teprve druhým rokem. Investigativní tým Le Monde věnoval celý rok ke studiu složek s fatálními příběhy domácího násilí. Dával dohromady profily obětí i útočníků. Jedním ze zásadních zjištění bylo, že samotné vraždě většinou předcházelo dlouhodobé domácí násilí.

„Termín femicida se do prostoru pořádně dostal až v roce 2019,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Sandrine Dauphinová z francouzského Národního institutu demografických studií (INED). Vzápětí však dodává, že termín zatím neuznávají oficiálně ani soudy, ani policie. „Vzniklo hnutí, kterému určitě pomohla i éra MeToo, celkově se zaobírá sexuálním násilím a násilím na opačném pohlaví,“ říká Dauphinová.

Každé dva dny zemře žena rukou svého partnera, říkají statistiky francouzského ministerstva vnitra. „Podle mě femicida není společenský jev, je to extrémní násilí, které končí smrtí a které se nyní zmedializovalo,“ přemýšlí Sandrine Dauphinová, která zkoumá genderové násilí. Právě utvořením pojmů a zájmu médií se podle ní cílevědoměji vyvolává tlak na politické autority.

Novináři z Le Monde po ročním studiu a pátrání tvrdí, že u femicidy existuje konkrétní mechanismus, který se u mnoha případů opakuje: Muž „má“ ženu, ta ho opustí, on ji zabije. Samozřejmě nelze vzorec využít libovolně, z mnoha důkazů ale vyplývá, že šlo v mnoha případech smrti zabránit – oběť totiž dlouhodobě vysílá signály, že je jí ubližováno. Mechanismus femicidy tak francouzští žurnalisté označují za „ohlášený zločin“.

„Femicida a boj proti ní se týká veřejného zájmu, proto se to netýká pouze levice nebo pravice,“ vysvětluje Dauphinová politickou úroveň problematiky. Podle ní už celé dva roky panuje shoda i v těch nejvyšších patrech – v Elysejském paláci. Prezident Macron si boj proti sexuálnímu násilí, násilí na ženách a genderové diskriminaci vzal jako jedno z témat svého pětiletého mandátu.

Ministryně pro rovnost Élisabeth Morenová, která je novou členkou kabinetu po nedávné Macronově obměně, si vytyčila cíl markantně snížit alarmující číslo 146 úmrtí z minulého roku.

Přesto právě nová vláda budí ve společnosti pochyby, že se Macron vydal opravdu cestou podpory ženských práv. Do křesla ministra vnitra jmenoval Géralda Darmanina, který má nevyjasněnou minulost včetně obvinění ze znásilnění. Nový ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti je zase známý svými antifeministickými výroky.

„Priorita Morenové se ale zdá být jasná, chce bojovat proti femicidě,“ hodnotí však novou vládu Sandrine Dauphinová: „Nicméně zdá se mi to utopické a hlavně nesprávné – soustředit se hlavně na statistiky a čísla bez zajištění toho, aby na to byly finanční prostředky,“ argumentuje výzkumnice.