Článek
Seznam Zprávy v pondělí ráno uveřejnily informaci, že tendr na nové dálniční známky v sobě ukrýval také utajovanou část: sofistikovaný systém sledování řidičů a další posádky aut.
Bezpečnostní informační služba na zjištění reagovala prohlášením, ve kterém poprvé oficiálně připustila, že nový systém jí měl dodat kromě snímků se státními poznávacími značkami automobilů také další fotografie – ze kterých by bylo možné identifikovat posádku vozu.
Tato zjištění otevřela staronovou debatu o tom, do jaké míry může stát zasahovat do ochrany soukromí občanů České republiky, aniž by o tom lidé věděli.
Riziko zneužití
„V Listině základních práv a svobod přímo stojí, že každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a každý má také právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě,“ řekl Seznam Zprávám ústavní právník Jan Kudrna, který působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Ochrana soukromí ale může být prolomena zákonem, pokud je to v zájmu bezpečnosti. Případné porušení zákonných limitů pak může posoudit Ústavní soud.
„Stát pořizuje naše fotografie například při překročení rychlosti více než deset let, v zákoně to máme zakotveno již delší dobu, po formální stránce to diskutováno bylo,“ vysvětlil Kudrna. Problém je podle právníka spíše mimoprávní, jelikož je na společnosti, zda bude chtít o této problematice diskutovat. Policie a zpravodajské služby totiž z podobných systémů shromažďujících detailní informace o českých občanech údaje již delší dobu mají.
Premiér Andrej Babiš i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ale popřeli, že by v tendru na dálniční známky šlo o sofistikovaný systém sledování, a podrobnosti nechtěli sdělit. Podle jejich slov se jednalo o informace v režimu utajené, i když se týkaly obyvatel České republiky. Tento postup je podle Kudrny legitimní, protože existují i různé jiné systémy a opatření, o kterých se nediskutuje a mohou být k dobru lidí.
„Všude, kde existuje utajení z dobrého důvodu, zároveň je riziko zneužití, ať už v individuálních případech nebo v podobě překročení vhodné hranice mezi zájmem na bezpečnosti na jedné straně a ochranou soukromí na straně druhé. Průběh této hranice je dost nejasný. Možné fotografování kabiny vozu může být hraničním případem, kdy je otázka, jak v těchto věcech rozhodovat a jakým způsobem rozhodovací procesy kontrolovat,“ uzavřel ústavní právník.
Kremlík: Neřekli mi, že má systém sledovat lidi
Premiér Babiš přiznal, že BIS si v souvislosti s tendrem na viněty kladla množství podmínek. „Kamery nefotí celé osazenstvo auta, BIS měla řadu požadavků, je to ale celé pod bezpečnostním režimem,“ doplnil.
Systém měl umět nejen monitorovat registrační značky vozů kvůli kontrole o zaplacení dálniční známky, ale podle zjištění Seznam Zpráv měl také pořizovat snímky řidičů a všech dalších pasažérů, kteří v kabině jedou.
„Žádný sledovací sofistikovaný systém to nebyl, je to nesmysl,“ uvedl Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády.
Reakce politiků mohou mít jen dvě vysvětlení: buď premiér Babiš nemá detailní přehled o všem, co se dělo kolem zakázky na e-shop, nebo neříká pravdu.
„Trváme na tom, že zakázka byla předražená, a dále trváme na tom, že jsme o tom nevěděli a SFDI si zakázku dělalo ve vlastní režii,“ vysvětloval Babiš a potvrdil, že už minulý týden podal kvůli tendru trestní oznámení.
Premiér popřel také slova bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, který Seznam Zprávám řekl, že systém z logiky věci mohl fotit víc. Potvrdil, že část byla v utajeném režimu.
